J+O Suchý

Jiří Suchý: Co je to hudba

J+O Suchý Publicistika

Cestou do rozhlasu jsem dneska přemejšlel. Mám totiž dost daleko do rozhlasu - bydlím na Ořechovce a než se člověk do toho Karlína dohrabe, trvá to nějakou tu dobu. A to já obvykle přemejšlívám. Zpravidla o tom, o čem budu asi dneska vyprávět. A zrovna dneska jsem nemohl na nic přijít, a tak jsem si myslel, že bych mohl třeba pouštět jednu desku za druhou, protože hudba nic nezkazí...

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (35) Jára Kohout

J+O Suchý Publicistika

Hned v roce 1990 se do Československa vrátil JÁRA KOHOUT (1904 – 1994), komik, o kterém jsme čtyřicet let nesměli vědět. Vrátil se, aby nás znovu začal rozveselovat na filmovém plátně, televizní obrazovce, jevišti, v rozhlase, ale také na stránkách našich novin. Byl jsem pyšný na to, že bylo Kvítko první, kdo Járovi Kohoutovi nabídlo stálý prostor pro jeho veselé úvahy postřehy a vtipy.

Jiří a Ondřej Suchý: Silvestr na sucho

J+O Suchý Publicistika

Přivolaný lékař ohledává raněného: ,,Hm, hm... čtyři bodné rány... na­štěstí pouze jedna smrtelná!" • Kolik toho připadne v životě na jedno brdo? • Říkali mu Kouzelník Nevyužito. • Seděl tiše jako pěna u huby. • Boule na čele mu ráno připomněla, že v noci prožil delerium kredenc. • Závidím lidem, kterým je štěstí masařka zlatá.

Ondřej Suchý: Karlu Gottovi k dnešním narozeninám

J+O Suchý Publicistika

Milý pane Gotte! Dovolte mi, abych Vám v den Vašeho významného životního jubilea gratuloval tímto trochu zvláštním otevřeným dopisem. Zvláštní je tím, že si v něm můžete prohlédnout cosi, co jste už buď zapomněl, anebo dosud ani neviděl. Asi už si nebudete pamatovat, že jsem to byl zrovna já, koho za Vámi někdy začátkem roku 1963 poslal redaktor Jiří Černý z Mladého světa, aby Vám sdělil, že budete poprvé vyhlášen Zlatým slavíkem, a aby Vám při té příležitosti položil 21 otázek pro magazín Aktuality Mladého světa, který k vyhlášení výsledků II. ročníku této soutěže připravoval.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (9)

J+O Suchý Publicistika

Významné ankety z let 1958 a 1982 určily nejlepší filmy všech dob. Každoročně však dochází k dalším hodnocením nových a nových filmů, které mezi sebou soutěží na mnoha desítkách filmových festivalů po celém světě. (Jsou i festivaly nesoutěžní — ale ty ponechme stranou.) Vzhledem k tomu, že i naše kinematografie si velmi často odnáší z mezinárodních festivalových klání trofeje nejvyšší, povíme si v této kapitolce o přehlídkách, festivalech a festivalových i jiných cenách trochu víc.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (14)

J+O Suchý Publicistika

Tak tahle písnička mi dneska zní hlavou a evokuje celou řadu vzpomínek. Totiž, kdyby řadu! Chumel vzpomínek, ve kterém vyznat se není snadné, takže nevím, kde začít. Chronologie mi velí, abych začal tím, jak Jiří Šlitr dostal chuť napsat operu - samozřejmě, že v jazzovém (tehdy džezovém) rytmu. Protože koupelny jsou mou slabostí, napadlo mi tenkrát napsat libreto opery, která by se jmenovala Ve vaně - podobně jako je Blodkova opera V studni. Jiřímu Šlitrovi se to zamlouvalo a tak jsem začal psát

Ondřej Suchý: V Brně za Jarmilou Veselou

J+O Suchý Publicistika

„Nejhezčí ze všeho byly bezesporu ty začátky, protože člověk šel do všeho s určitou nadějí a vervou, na všechno se těšil. Časem pak nastala určitá únava, takže proto tvrdím, že nejraději vzpomínám na své začátky. Ono se všechno pomalu vytrácí z hlavy, kdybyste za mnou přišel před takovými deseti-dvaceti lety, určitě bych vám toho pověděla víc.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (16)

J+O Suchý Publicistika

Knížka, která se vám pokusila sdělit něco o filmech charakteristických pro nejznámější filmové žánry, se přiblížila k závěru. Jestliže mají odborníci kritéria na určování a členění filmových žánrů různá, mnohdy velmi odlišná, myslím, že to lze pokládat za nejjasnější důkaz toho, že film vzdor svému věku — jednomu století — je uměním stále v „pohybu“. Dnes už je jisté, že v době příchodu televize byly otazníky nad budoucností filmu zbytečné. Biograf je zkrátka biograf a filmové plátno má jiné výhody než televizní obrazovka.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (33) Karel Matějček

J+O Suchý Publicistika

Pražského komika, humoristu a skvělého imitátora známých herců, KARLA MATĚJČKA (1913-198.), jsme v Kvítku už kdysi představovali — vzpomínal na svá setkání s „králem komiků“, Vlastou Burianem. Tentokrát má slovo, jako jeden z „komiků u psacího stroje“. Karel Matějček byl skalní starosparťan; na ligové mužstvo Spartu napsal nejednu vtipnou veršovánku, což není divu, neboť kdysi psal i texty písniček ...

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (13)

J+O Suchý Publicistika

No a pak přišla Sekta. První propadák na prknech Semaforu. Premiéra se konala 11. března 1965 a sice v půl jedenácté večer. A já tu dnes, po třiceti letech, na ni napíšu kritiku: Co se to děje? Semafor je divadlo, které jsme se naučili důvěrně znát. Známe jeho písničky, jeho humor, jeho poetiku, jeho protagonisty - to všechno nenajdeme v představení, které nese název Sekta. Všechno je tu jinak.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (52) Vladimír Dvořák

J+O Suchý Publicistika

Posledním z komiků (asi lépe řečeno bavičů), kterého v tomto seriálu představuji, byl Vladimír Dvořák, přes tři desítky let jeden z nejlepších tvůrců televizní zábavy. Za svého života vydal tři knížky: Začínáme od Adama (1960), Všechny náhody mého života (1991) a S Vladimírem Dvořákem o chutích a jídlech (1999), na které autorsky pracoval Pavel Lukeš. A právě z té poslední jmenované knihy je i následující recept.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (15)

J+O Suchý Publicistika

V roce 1966 byl Jiří Šlitr zase jednou v zahraničí. Já zatím táhl divadlo sám a to se mně zamlouvalo jen částečně. Připadal jsem si důležitě, ale za nějaký čas mě to začalo zmáhat. A tak mě napadlo, že by mi mohli od přebytečné práce odpomoci mí kolegové. Měl jsem v šuplíku takovou celkem směšnou povídku a vytipoval jsem si Evžena Jegorova jako potenciálního vypravěče.

Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (9)

J+O Suchý Publicistika

Co všechno se člověk nedozví! Poslal jsem do Kodaně jedné známé milovnici psů Lupinovu fotku a přišla mi od ní tato zpráva: „Váš Lupino je krásný! Víte, že v Dánsku začal být krysařík velice populární? Mají jej hlavně mladé dívky, plné ambicí prosadit se ve světě, alias superstar...“ Tu chválu na Lupina mi napsala paní Zuzana Vasa, kdysi zpěvačka a herečka z divadla Paravan, známá jako Zuzana Princová.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (12)

J+O Suchý Publicistika

Abych pravdu řekl, dopustil jsem se chronologické nepřesnosti. Tehdy, když jsme psali a chystali Jonáše, vznikal nový soubor a protože ten chtěl taky něco hrát a já nedokázal tehdy ještě psát dvě hry najednou, vzpomněl jsem si na pořad v Redutě -Šest žen se jmenoval. Byla to vlastně četba z jakéhosi fiktivního deníku Jindřicha VIIIl., krále anglického, proložená písničkami.

Ondřej Suchý: Hořký pohled z balkónku Vlasty Fabianové

J+O Suchý Publicistika

„Dobrý den, paní Fabiánová!“ „Prosím? Jak jste to řekl?“ Opakoval jsem rozpačitě svůj pozdrav. „Fabianová! Já jsem odjakživa Fabianová, žádné dlouhé á,“ napomenula mě s úsměvem, z něhož jsem pochopil, že spíš než o vážnou výtku šlo paní Fabianové o to, potěšit se mými vyděšenými rozpaky. Takhle jsem se kdysi s touto dámou poznal. Rozvážná, inteligentní, noblesní a přitom skromná, vlídná, jemná.

Ondřej Suchý: Stále ještě máme smysl pro humor

J+O Suchý Publicistika

I když to někdy tak vypadá, Češi neztrácejí smysl pro humor. Přesvědčuji se o tom čas od času v diskusích pod novinovými zprávami, které čtu na Internetu. Záleží na inteligenci chatujících. Z primitiva kloudného vtipu nedostaneš, ale občas do těchto míst, vyhrazených pro názory čtenářů, zabrousí někdo chytrý a to je pak radost si něco přečíst!

Jiří Suchý: Mravenec

J+O Suchý Publicistika

Jednou jsem četl takovou zajímavou věc. Až k nevíře. Že kdyby nebyl pánem přírody člověk, byl by to nejspíš mravenec, kdo by tuhle funkci vyfasoval, protože mravenci prý mají hned po lidech největší inteligenci. Tvrdí se to taky o delfínech, ale to nevím. Sám jsem v životě viděl rozhodně víc mravenců než delfínů, tak se budu zaobírat spíš jimi.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (14)

J+O Suchý Publicistika

Patří dodnes k jednomu z nejoblíbenějších žánrů hraného filmu. Náměty čerpá z Divokého západu, z období kolonizace nebo z obrany již civilizovaných území, a nalezneme jej už v samotné kolébce americké kinematografie. Klasický western je pro Američany historickým filmem, protože vyvěrá z ryze americké skutečnosti, i když často velmi pozměňované.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (2)

J+O Suchý Publicistika

Teď by se nejspíš slušelo, abych se zmínil i o tom, co se dělo kolem Semaforu mimo scénu. Je už to víc než pětatřicet let a znáte to, některé, mnohdy nedůležité detaily si pamatujete naprosto přesně a při tom dokážete zapomenout na to, že jste vyhořeli. My jsme nevyhořeli, ale zato byl u nás při návalu sražen jedním divákem ze zdi hasicí přístroj a znehodnotil oděvy dalším deseti. To si pamatuju.

Ondřej Suchý: Ze začátku Semaforu (4)

J+O Suchý Publicistika

Z osmi sešitků, prvních programů divadla Semafor z let 1960 až 1963, vybírám pro tentokrát jen samé kuriozitky a drobné texty. Pamětníci – pobavte se!  SEMAFOR NA LYŽÍCH Výsledky závodu: První dojel do cíle Jiří Šlitr ...

Celkem se zde nachází 371 článků

Další strana »