Publicistika – J+O Suchý
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (9) - Antonín Nálevka
Zapomenutý herec Osvobozeného divadla, melancholický komik ANTONÍN NÁLEVKA (1893—1932). Zahrál si v devíti hrách V + W: Ve „Smoking revui“ hrál tři role — generála da Vegu, Artura Biliboje a Prvního šílence. V „Gorile Ex Machině“ dokonce role čtyři. A následovaly hry další — „... si pořádně zařádit“, „Líčení se odročuje“, „Ostrov Dynamit“, „Kostky jsou vrženy“ a „Caesar“, od jehož premiéry zbývalo Nálevkovi pouhých 36 dní života.
Ondřej Suchý: Jak mi Ella Šárková svěřila své paměti
Prý to způsobil režisér Národního divadla Karel Dostal, že se stala herečkou bez jakékoliv herecké průpravy a studií. Všiml si jí v lázních Sliač, kde byla s manželem na dovolené, a po návratu do Prahy na ni upozornil pány Voskovce a Wericha, kteří zrovna marně hledali dívku pro hlavní roli ve filmu Pudr a benzin. Ella – v té době zrovna krátce vdaná – byla velice temperamentní, hezká, okatá holka se smyslem pro humor a tak přišla ke své první filmové roli, ani nevěděla jak.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (36) Július Satinský
S Júliem Satinským jsem se setkal osobně tváří v tvář jen třikrát a pokaždé byl obklopen malou společností, v níž dominoval v roli Velkého vypravěče. Nestalo se mi mnohokrát v životě, že jsem se před někým smál jeho vyprávění tak, až mne z toho rozbolelo břicho; vybavuje se mi v tuto chvíli jen jeden dlouhý a překrásný večer u pana Wericha a pak mé poslední, neméně dlouhé setkání s panem Satinským na rozhlasovém festivalu Radio Prix Bohemia v Poděbradech. Věděl jsem tehdy, že tento skvělý herec a glosátor událostí nás obklopujících na tom není zdravotně dobře a že se musí šetřit, jenomže on byl toho večera k nezastavení.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (7) - Jaroslav Štercl
No a teď jak to vlastně začalo. To je na věci to nejinteresantnější. Tedy, abych tak řekl, tohle všechno zavinila tzv. sběrová loterie. Každý z nás totiž sbíral, sbírá nebo bude sbírat. Sbírat je totiž velmi ušlechtilý sport. Tak například: sbírají se poštovní známky, sbírají se cigarety, ve válce — poněvadž bylo málo bytového prostoru — sbíraly se jenom špačky, sbírají se autogramy známých osobností, sbírají se unavený po Silvestru.
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (4)
„Ožral Osmana Laffitu!“ S těmi slovy vstoupila před nedávnem do mé pracovny moje žena Johana a smutně se na mě zadívala. Vím, že si po ránu, když vstane, pustí nějaké to televizní Dobré jitro nebo Snídani a že se dnes už ve všech televizích objevují mezi zprávami víceméně důležitými i zprávy bulvárního rázu. Proto jsem se naivně zeptal: „Laffitu někdo opil?
Ondřej Suchý: Jitka Molavcová = 60? Nemožné! (1/4)
Ale ano, možné to je. Ovšem pouze podle data narození na rodném listě: 17. 3. 1950. Také já mám v souvislosti s Jitkou malé výročí - čtyřicáté: Když jsem hledal ve svém archivu první článek, který jsem o ní napsal, našel jsem výstřižek z časopisu Sedmička z roku 1970. Zanedlouho jsem Jitce začal také psát písničky, kreslil její karikatury, s Oldřichem Dudkem jsme jí psali takříkajíc na tělo scénky v Malých televizních kabaretech, občas jsem se po jejím boku objevil i v roli moderátora, párkrát troufale i v roli zpěváka.
Jiří Suchý: Jedna vzpomínka z dětství - LUPINO LANE
Kolik mi tak mohlo být let? Pět? Tak nějak. Pět mi bylo, když jsem objevil dva báječné muže: Laurela a Hardyho. V sedmi jsem pak viděl ponejprv Charlie Chaplina - to jsem ještě netušil, že koukám na geniálního člověka - byla to pro mě sympaticky směšná figurka, něco jako Mickey Mouse.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (1) - Jindřich Plachta
NE VŠICHNI TI, s jejichž literární tvorbou se budete v našem cyklu KOMICI U PSACÍHO STROJE setkávat, u psacího stroje doopravdy sedávali. Mnozí se ani za literáty nepovažovali. Mnozí se stávali autory jen z nutnosti, z potřeby napsat text „na míru“ komické postavě, kterou na jevišti či pódiu vytvářeli.
Jiří Suchý: Můj handicap
Tak předně; nějaký handicap má vlastně každý. A za druhé: ne každý handicap je na první pohled patrný. Některý se dokonce tváří, jako že je pro svého držitele výhodný. V mém případě je tím handicapem píle - tedy vlastnost, která je doporučovaná a ceněná. Asi je skutečné výhodná, pokud má své meze. Ale poslední dobou se stále častěji setkáváme se slovem workoholik.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (28) Lilian Malkina Solomonovna
„Tobě přijede na natáčení jako host Lilian Malkina? Tak to jí musíš na závěr požádat, aby vám zahvízdala a zahrála na zapalovač Montiho Čardáš! To budete zírat! A neboj se jí o to říct, to ona ráda předvede!“, tohle mi radil kamarád Karel Spurný, vedoucí dramaturg ostravské televize, když jsem připravoval v roce 2005 další díl svého rozhlasového Nostalgického muzea zábavy. A radil mi dobře! Paní Malkina přijela, odpovídala na vše s úžasným vtipem a na závěr na mé přání opravdu zahvízdala a zahrála Čardáš na zapalovač!
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (7)
Ingmar Bergman občas vystoupí v úvodu svého filmu před kameru a z plátna vysvětlí divákům, jak to myslel. Tak tohleto kdybych udělal já, nechci vidět, co by se stalo. Ode mne se čeká, že film bude sdělný sám od sebe. A při tom tak rád vysvětluju! Bergmana zkrátka jeho autorita opravňuje takřka k čemukoliv.
Jiří Suchý: Podívejte se na internet
Rozdíl mezi starší a mladší generací je evidentní. Tak například já - nemusím snad zdůrazňovat, že nepatřím k těm nejmladším, a tak jsem dlouhý čas neměl potřebu zaobírat se úvahami o tom, co znamená www. Pak mi to bylo vysvětleno, aniž bych to pochopil. Ne, úplně blbý nejsem, vytušil jsem oč tu asi jde, ale nedotčen praktickým využitím onoho www, žádnou konkrétní představu jsem si o tom nevytvořil.
Ondřej Suchý: S Františkem Nepilem ve Frankfurtu nad Mohanem (i jinde)
Prožil jsem s Františkem Nepilem řadu neuvěřitelných i uvěřitelných situací. Měl jsem zato, že se mi v roce 1996 podařilo z paměti dočista všechno vyšťourat, všechno zaznamenat a předložit pro potěšení Františkovým fanouškům a jeho věrným čtenářům. Ukázalo se však, že když jsem byl později vyzván, abych pro sborník s názvem Jak jsem potkal Františka Nepila vzpomínal dál, protože jsem si prý tenkrát nemohl přece vzpomenout úplně na všechno...
Ondřej Suchý: OLGA SCHOBEROVÁ - hvězda mého života
Po mnoha týdnech korespondence a telefonátů jsme se konečně s paní Olgou-Olinkou-Schoberovou-Berovou sešli v nejmenované malé pražské kavárničce. Když jsem přišel, už tam byla ve společnosti svého advokáta, u nohou ležel její pes. Přestože mi bylo hned na úvod řečeno, že můj návrh životopisné knihy akceptován nebude, nelitoval jsem ani minuty, kterou jsem mohl strávit ve společnosti této herečky!
strana 1 / 26