Publicistika – J+O Suchý

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (8) - Groucho Marx

Humor bratři Marxů byl milován i nenáviděn. O Grouchově prioritním postavení v trojici svědčí také to, že jediný ještě hrál ve filmech v padesátých letech. V roce 1954 vydal Grouchův syn Arthur knihu „Život s Grouchem“. Snad tím tatínka inspiroval, neboť o pět let později — v roce 1959 — vydal sám Groucho Marx autobiografickou knihu „Groucho a já“.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (4)

Minule jsem navrhl, abychom se podívali na hrdiny filmové komedie či veselohry z pohledu nejmladších filmových diváků. Dnes, v roce 2011 přinesou následující řádky ještě další svědectví – můžeme si porovnat názory dětí před 27 lety s dětskými názory, které známe ze svého současného okolí…

Ondřej Suchý: Jitka Molavcová = 60? Nemožné! (3/4)

Můj článek v seriálu časopisu SEDMIČKA (č.7/1970), Když mi bylo třináct, začínal takto: „Letošní rok je pro dvacetiletou Jitku Molavcovou šťastný. Po tříletém studiu na pražské střední průmyslové škole grafické složila s úspěchem maturitu a úspěšně absolvovala konkurs do divadla Semafor, kde nyní vystupuje v pořadech Ten pes je váš? a Návštěvní den. Ještě donedávna jste mohli Jitku Molavcovou vidět ve vysílání Čs. televize jako hlasatelku.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (33) Jiřina Bohdalová

K následujícímu jednomu z mnoha receptů Jiřiny Bohdalové mám pěkné vzpomínky na to, jak jsem se s paní Bohdalovou přímo i nepřímo v minulosti setkával. V roce 1960 jsem se učil truhlářem v podniku zvaném Výtvarná řemesla. Mým mistrem byl nemluvný a nerudný dědeček jménem Pařízek, který byl sice mistrem ve svém oboru, ale v žádném případě nestál o to mít na krku nějakého učně. Nu a bác ho – vyfasoval zrovna mě! Nad výsledky mého truhlářského snažení se zlobil osobitým klením „krucaj pinďaj!“ a raději než u ponku mě viděl třeba vařit klih.

Ondřej Suchý: A večer bude biograf (1)

Na jaře roku 1990 mi vyšla v nakladatelství Albatros, v edici Objektiv, knížka A večer bude biograf, s podtitulem Exkurze do království stříbrného plátna. Jak známo, byla to tehdy doba, kdy lidé měli zájem o něco docela jiného, než si číst takovéhle knížky. Tak mě napadlo, že po dvaceti letech bych mohl čtenářům Pozitivních novin nabídnout některé z jejích zajímavějších kapitol…

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (3) - Oldřich Nový

KDYBYSTE PROLISTOVALI KATALOGY, které vydala divadelní a literární agentura DILIA, překvapilo by vás, kolikrát je v nich uveden OLDŘICH NOVÝ (1899 - 1983) jako překladatel, upravovatel, autor nebo textař písní. Hervého Mam´zelle Nitouche, Goldoniho lhář, Straussův Cikánský baron, Websterův Plukovník chce spát, vlastní hudební komedie Pro tebe všecko a Tři a jedna - to je jen několik titulů, s nimiž je jméno Oldřicha Nového spjato.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (31) Helena Růžičková

Přestože byla o téměř 11 let starší, nabídla mi hned během prvního rozhovoru, který jsem s ní v šedesátých letech psal, tykání. Helena Růžičková byla živel, nezkrotný temperament, ale také srdce na dlani, plná pochopení pro smutky a problémy druhých. Ovšem běda tomu, kdo by jí něčím ublížil či urazil! Její slovník byl na takové okamžiky vždy nachystán a útlocitný svědek její slovní obrany a následného protiútoku by nad ním nejspíš omdlel.

Jiří Suchý: Dopis

Tento dopis je nanejvýš důvěrný, a proto Vás žádám, pane rektore, abyste jej po přečtení ihned spálil nebo snědl - nejlépe obojí. Vyzval jste mě jménem Vašeho slavného ústavu, abych vypracoval návrh, jak by měla vypadat zpráva, která by podala budoucím pokolením výstižný obraz naší současnosti.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (29) Boleslav Polívka

Poprvé jsem se s Bolkem Polívkou setkal v roce 1993 na jubilejním X. Filmovém smíchu v Rychnově nad Kněžnou, který byl věnován jeho filmové a televizní tvorbě. Když jsem byl na besedě vyzván, abych o tomto mimořádném klaunovi řekl pár slov, zmohl jsem se pouze na to, že z úcty a obdivu k tomuto našemu velmistru srandy se mně chce vyslovovat jeho příjmení spisovně – Polévka.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (28) Lilian Malkina Solomonovna

„Tobě přijede na natáčení jako host Lilian Malkina? Tak to jí musíš na závěr požádat, aby vám zahvízdala a zahrála na zapalovač Montiho Čardáš! To budete zírat! A neboj se jí o to říct, to ona ráda předvede!“, tohle mi radil kamarád Karel Spurný, vedoucí dramaturg ostravské televize, když jsem připravoval v roce 2005 další díl svého rozhlasového Nostalgického muzea zábavy. A radil mi dobře! Paní Malkina přijela, odpovídala na vše s úžasným vtipem a na závěr na mé přání opravdu zahvízdala a zahrála Čardáš na zapalovač!

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (27) Věra Ferbasová

Jednoho květnového dne roku 1972 jsem měl odpoledne schůzku s paní Věrou Ferbasovou v restauraci U Nováků, ve Vodičkově ulici v Praze. Vzpomínám si, jak jsem si doma předtím pozorně prohlížel ve starých ročnících Kinorevue její tvář, k čemuž se přiznávám bez uzardění, neboť jsem si ji z pozdějších let nemohl upamatovat. Nebylo divu, po mnohaleté odmlce se na plátna kin vrátila až na přelomu padesátých a šedesátých let a to v epizodkách tak nevýznamných, že její současná podoba byla (alespoň pro mne) k nezapamatování.

Ondřej Suchý: S Františkem Nepilem ve Frankfurtu nad Mohanem (i jinde)

Prožil jsem s Františkem Nepilem řadu neuvěřitelných i uvěřitelných situací. Měl jsem zato, že se mi v roce 1996 podařilo z paměti dočista všechno vyšťourat, všechno zaznamenat a předložit pro potěšení Františkovým fanouškům a jeho věrným čtenářům. Ukázalo se však, že když jsem byl později vyzván, abych pro sborník s názvem Jak jsem potkal Františka Nepila vzpomínal dál, protože jsem si prý tenkrát nemohl přece vzpomenout úplně na všechno...

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (18)

Když mi byly čtyři roky, nechtěl jsem být ničím jiným, než francouzským legionářem, tak mi učarovala bleděmodrá barva jejich uniforem a ty barety. Později jsem chtěl být pilotem na dvojplošníku a pak chemikem a potom čímkoliv u kresleného filmu. Moje poslední touha byla stát se komikem. Jako byl George Formby, Lupino Lane, Laurel a Hardy nebo Voskovec a Werich. A vlastně jsem se jím stal, byť mně všichni okolo říkají jinak - básník, zpěvák, herec...

Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (5)

Výrazný talent Jitky Molavcové se projevoval na divadle hlavně tím, že ať si vzala na sebe jakýkoliv kostým, ihned se proměnila. Neboli: ihned udělala něco, co jsem, až do jejího příchodu, považoval v Semaforu za přísně zakázané. Stanislavského metoda převtělování mi neseděla...

strana 1 / 26

Další strana »