Jitka Dolejšová: Když se řekne kravata…
Rubrika: Publicistika – Víte, že...?
"Dobře uvázaná kravata je první vážnou věcí v životě." Oscar Wilde Kde se vzala… Šátek kolem krku se začal nosit už ve starém Egyptě nebo Římě. Tehdy měl však jinou funkci nežli dnes, jednalo se především o ochranu zdraví a symbol moci. Historie moderních kravat začíná roku 1635, kdy do Paříže dorazili chorvatští vojáci podpořit francouzského krále Ludvíka XIII. Jejich tradiční oblečení zahrnovalo i barevný šátek, který měli uvázaný okolo krku. Ten jim uvazovaly při loučení jejich dívky na znamení své věrnosti a lásky. Šátky byly vyrobeny z různého materiálu - od hrubé látky u prostých vojáků až po jemnou bavlnu nebo hedvábí, které nosili důstojníci. Francouzům, hlavně pařížské šlechtě, se zvláštní způsob uvazování šátku tak zalíbil, že začali nosit šátky uvázané „a la Croat“, po chorvatsku. Pravděpodobně i pojmenování kravaty pochází z tohoto výrazu (croates – cravates – krawatte – kravata). Kravaty se brzy staly součástí uniformy francouzské armády. Dalšímu rozšíření této módy napomohlo i to, že muži, kteří nesloužili v armádě, chtěli vypadat tak, jako by nosili uniformu. V roce 1661 oficiálně ustanovil král Ludvík XIV. funkci královského „cravatiera“, tedy člověka, jehož úkolem bylo vázat královi kravatu. V osmnáctém století zaznamenaly kravaty bouřlivý vývoj. Na začátku století se po celé Evropě rozšířily kravaty označené jako steinkirk - podle bitvy u Steinkirku (Estinkerke) v roce 1692. Steinkirk byl volně uvázaný šátek s cípy přichycenými na prsou. Tento styl byl tak populární, že i ženy začaly nosit méně okázalou variantu steinkirku, a to i v jiných barvách než bílé, kterou nosili muži. Dalším vývojem byly kravaty stále zvětšovány, a to až do té míry, že muži občas nemohli ani otáčet hlavou. George Brummel – módní ikona Do historie kravat významně zasáhl na přelomu 18. a 19. století Angličan George Brummel, švihák s dokonalým vkusem, který svým odíváním ovlivnil celou Evropu a Ameriku. Propagoval prostotu, pro pánské obleky zavrhoval jásavé barvy. Před jeho verdikty o módě se třásla i vysoká evropská šlechta. Byl doslova diktátorem šatníku. Podle Brummelovy teorie se každý muž, nehledě na majetek, původ nebo vzdělání, může stát pravým gentlemanem tak, že zkombinuje jednoduchý tmavý oblek s bílou košilí, černou obuví a kravatou. Právě kravata byla jedinou věcí, které podle Brummela měla a mohla odlišovat postavení a vlastnosti muže. Jeho filozofie se ujala hlavně proto, že tehdy vycházela vstříc rozmáhající se střední vrstvě. Především v Anglii už tato móda nebyla potěšením, ale povinností. Samotné kluby a univerzity a jiné organizace si vytvářely vlastní styly kravat a způsoby jejich vázání. Cesta do světa Díky tehdejšímu postavení Británie se tento styl rozšířil v podstatě do celého světa a v 19. století se stala kravata neodmyslitelnou součástí pánského šatníku. Již v té době se začalo vázání přibližovat dnešnímu, kravata byla jednou obtočená kolem krku a svázána do uzlu. V té době byly všechny kravaty v podstatě stejné, byly to červené, bílé, modré, žluté či zelené proužky na černém podkladu. V období mezi světovými válkami zaznamenala kravata svůj zlatý věk. V roce 1922 si Jessie Langsdorf z New Yorku nechal patentovat postup výroby - a tím i vzhled - moderní kravaty. Ta se skládá ze tří dílů, které jsou sešity a jsou střiženy pod úhlem 45° vzhledem k osnově látky. Langsdorfův postup zajistil to, že moderní kravata se nekroutí a drží svůj tvar po uvázání. Módní tón udávali filmoví hrdinové, jako např. Noel Coward, Fred Astaire, Bing Crosby nebo Frank Sumatra. Britský král Edward VIII. de facto zavedl univerzální styl nošení kravat, i když pod svým jménem po abdikaci - vévoda z Windsoru. Po druhé světové válce se objevily nové materiály na vázanky - zejména polyester. Zároveň se kravaty staly barevnějšími v reakci na šedivý a khaki styl válečných let. Film nadále určoval módu - Marlon Brando ve filmu Viva Zapata spustil jednu módní vlnu a Warren Beatty ve filmu Bonnie a Clyde uvedl na svět světlou kravatu na tmavé košili. Soumrak kravaty v šedesátých letech 20. století V době revolty proti ustáleným pořádkům prodělala i kravata svoji nejhlubší krizi. Mnozí módní návrháři (např. Ramon Torres) se domnívali, že kravaty definitivně zmizí ze scény. Na druhém pólu názorů ale byly takové autority, jako Pierre Cardin, který uvedl na trh vázanky s květinovým vzorem a tvrdil, že „kravata může rozjasnit pánské oblečení a umožňuje jejímu nositeli vyjádřit svou osobnost“. Návrat na výsluní – sedmdesátá léta 20. století Vázanky opět pevně zaujaly své postavení. Objevily se extrémně široké kravaty se vzory pop-artu. Kravata s Warholovým obrazem Marilyn Monroeové je výstižným příkladem tohoto období. V roce 1975 vydal John Malloy - novodobý Brummel - svou knihu Oblečením k úspěchu. Podle Malloye muži, kteří nosí kravaty, jsou pokládáni za více důvěryhodné a lépe finančně zajištěné. A následně muži, kteří chtějí být úspěšní, musí brát nošení kravat naprosto vážně. Špička kravaty by měla podle Malloye sahat k opasku a vázanka by měla být v souladu s šířkou klop saka a barevně ladit s oblečením. Purpurová barva kravaty je podle Malloye nepřípustná. Světoví módní návrháři rychle reagovali na renesanci vázanek. Kravata od renomovaného evropského návrháře se stala výrazem postavení a úspěchu. Mezi nejuznávanější značky vázanek té doby patřily Pierre Cardin a Yves Saint Laurent. Velmi rychle se začaly prosazovat i kravaty italských módních tvůrců, jako byli Armani, Gucci, Versace, Zegna a Dolce & Gabbana, kteří udávají módní směr na začátku 21. století po celém světě. Kravata v moderní době Mnozí sociologové, módní historici a dokonce i odborníci na hygienu pochybují o tom, že kravaty zůstanou v budoucnu součástí pánského šatníku. Pravdou je, že kravata je i v dnešní době symbolem elegantního vzhledu každého muže. Nepřeberné množství kravat různých barev, stylů, vzorů a materiálů dává muži výsadu najít si tu správnou, která bude vhodná k dané příležitosti a bude ladit nejen s jeho oděvem, ale i vyjadřovat jeho osobnost. Není uzel jako uzel Mezi základní typy vázání kravat patří: • Windsorský uzel – připisuje se britskému králi Edwardovi VIII. • Uzel Manhattan (poloviční windsorský uzel) – je módnější variantou Windsorského uzlu • Uzel Pratt (Shelby uzel) – poprvé se objevil v roce 1989 • Uzel Long (Four in Hand) Na závěr jedna zajímavost Podle pana Bušiče, odborníka na kravaty a ředitele vyhlášené chorvatské továrny na luxusní kravaty, prý existuje neuvěřitelných 188 druhů uzlů pro uvázání na kravatu. |
Uzel Manhattan |
Uzel Windsor |
Long |
Kravatový šátek |
Vrchol umění: |
|
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 09. 01. 2010.
Bc. Jitka Dolejšová
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Stanislav Motl | |
Dáša Cortésová | |
Ivan Rössler | |
Miloslav Švandrlík | |
Jan Krůta | |
Vladimír Just | |
Jiří Suchý | |
Jiří Menzel |