Michal Dlouhý: Škola - základ života
Rubrika: Publicistika – Historie
Dne 27. ledna 1927 se dostavil na četnickou stanici v Nymburce četník na zkoušku Ferdinand Zahálka, který se zde hlásil k nástupu do služby po absolvování školy četníků na zkoušku. Velitel stanice vrchní strážmistr Bedřich Hájek jej uvítal na stanici, zapsal si o novém četníku jeho údaje a ukázal mu, kde se má ubytovat s tím, že druhého dne jej začne seznamovat se služebním obvodem a chodem služby na stanici. Mezitím, co se četník Zahálka zabydloval v četnických kasárnách, vrátil se staniční velitel k administrativní práci, kterou musel jeho příchodem přerušit. Po chvíli přiběhl na stanici školník z místní obecné školy oznámit případ vloupání do školy. Velitel přerušil svoji práci a zavolal četníka na zkoušku s tím, že ubytování mu neuteče a že se jde na jeho první skutečný případ, což mladému četníkovi velmi polichotilo. Rychle se dle předpisu ustrojil a vyzbrojil a společně s velitelem se vydali na místo činu. Ke vloupání do školy došlo zadním oknem, které zřejmě nebylo zajištěno. Pachatel prohledal všechny místnosti, v nichž po sobě zanechal značný nepořádek a v kanceláři ředitele školy si do odpadkového koše dokonce „odskočil“ na velkou stranu. Při ohledání byly zajištěny daktyloskopické stopy, na nichž velitel stanice ukazoval četníkovi na zkoušku jejich vyhledávání a zajišťování. Četník Zahálka si přitom vzpomenul na zajímavé přednášky o daktyloskopii a pátrací službě vůbec, které jim ve škole přednášel velitel četnického oddělení u Poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze štábní kapitán Josef Povondra. Po několika měsících, 13. března 1927, když se již novopečený definitivní četník, strážmistr Zahálka vracel z noční obchůzky, byl v obci Bobnice přizván místním učitelem k případu vloupání do školy, ke kterému jak strážmistr zjistil, došlo zřejmě nezajištěným okénkem ve zvýšeném přízemí. Pachatel prohledal všechny místnosti školy, v nichž vše zpřeházel a v koutě chodby vykonal velkou potřebu. Strážmistr Zahálka již „rutinně“ zajistil několik daktyloskopických stop a celý případ samostatně zpracoval. Po návratu na stanici hrdě panu vrchnímu hlásil poznatek, že případ vykazuje mnoho shodných znaků s jeho prvním případem (způsob vniknutí pachatele, značný nepořádek na místě činu a zanechání lejna). Proto navrhl veliteli stanice zpracovat dožádání o porovnání daktyloskopických stop na četnickém oddělení u Poznávacího úřadu pražského policejního ředitelství, tak jak to uvedl v jedné ze svých zajímavých přednášek štábní kapitán Povondra. Pracovník dožádaného četnického oddělení při porovnání stop z obou případů zjistil shodu, a proto začal prověřovat i ostatní neobjasněné případy vloupání do škol. Zjistil, že se v evidenci oddělení nachází celkem 5 případů, kterých se dopustil neznámý pachatel, jehož otisky však nejsou v Ústřední daktyloskopické sbírce vedené pro celou republiku založeny. Proto následovala relace v Policejním oznamovateli vydávaném pro celé území Čech pražským policejním ředitelstvím, aby četnické stanice zaslaly materiály ke všem neobjasněným případům vloupání do škol vykazujícím uvedené specifické znaky. Počet hlášených případů postupně narůstal a četnickému oddělení docházela další a další hlášení. Jejich vyhodnocením bylo zjištěno, že dosud neznámý pachatel odcizuje ve školách peníze, ale i různé jiné předměty, z nichž některé byly nalezeny na místech nedaleko od vyloupených škol. Ve všech případech po sobě pachatel zanechal v některé ze školních místností lejno a od četníků z Brandýsa nad Labem byl získán zajímavý poznatek, že pachatel chodil po škole den před provedením vloupání, zřejmě za účelem obhlédnutí situace a odjištění některého z oken, kterým poté v noci vnikl do objektu školy. Zároveň byl získán popis pachatele. Celkem bylo nashromážděno 37 případů, z nichž 19 bylo potvrzeno i daktyloskopickými stopami. Proto následovala opětovná relace v Policejním oznamovateli s uvedením popisu pachatele, přesného způsobu páchání s upozorněním na předchozí pachatelovo typování a s pokynem, aby o tom byli vyrozuměni všichni pracovníci škol a hlásili četnictvu výskyt neznámých mužů potulujících se ve školách nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Počet případů se rozrostl na 43. Jednalo se o vloupání do různých druhů škol: obecné, měšťanské, reálky, gymnázia, odborné školy a učitelské ústavy v celých Čechách. K případům docházelo v následujících místech a pořadí: • v noci na 27. ledna v Nymburce • v noci na 30. ledna v Obratani • v noci na 10. února v Hořicích • v noci na 15. února v Libochovicích • v noci na 19. února v Brandýse nad Labem • v noci na 23. února v Pcherech • v noci na 25. února v Kralupech nad Vltavou • v noci na 2. března v Berouně • v noci na 8. března v Sepekově • v noci na 9. března v Rokycanech • v noci na 13. března v Nymburce • v noci na 14. března v Novém Bydžově • v noci na 16. března v Libštátě • v noci na 17. března v Sobotce • v noci na 20. března ve Dvoře Králové nad Labem • v noci na 23. března v Kundraticích okres Chomutov • v noci na 24. března v Českém Brodě • v noci na 27. března v Mělníce • v noci na 29. března v Poděbradech • v noci na 31. března v Chrudimi • v noci na 6. dubna v Říčanech • v noci na 7. dubna v Táboře • v noci na 8. dubna v Uhřiněvsi • v noci na 10. dubna v Mladé Boleslavi • v noci na 14. dubna v Chocni • v noci na 16. dubna v Novém Strašecí • v noci na 19. dubna v Čakovicích • v noci na 22. dubna v Litoměřicích • v noci na 24. dubna v Dražicích • v noci na 27. dubna v Příbrami • v noci na 28. dubna v Blatné • v noci na 30. dubna v Sadské • v noci na 3. května v Jičíně • v noci na 4. května v Hořicích • v noci na 5. května v Hradci Králové • v noci na 6. května v Mezimostí • v noci na 7. května v Soběslavi • v noci na 10. května v Německém Brodě • v noci na 12. května ve Vysokém Mýtě • v noci na 17. května v Kutné Hoře • v noci na 18. května v Černilově • v noci na 19. května v Lysé nad Labem Vyhodnocením výše uvedených případů vloupání bylo na základě porovnání daktyloskopických stop zjištěno, že ve 24 případech se činu dopustila tatáž osoba. Zvrat v pátrání nastal, když podezření padlo na Josefa Doležala, topiče z Volešnice, který odpovídal popisu hledaného muže. Dne 24. května 1927 bylo v Ústředním policejním věstníku č. 44 z 1.6.1927 vyhlášeno pod č. 9117 po jmenovaném pátrání. Fotografie hledaného obdržely všechny četnické stanice v republice a četníci je mohli ukazovat i pracovníkům škol. « Pátrání po Josefu Doležalovi Splněním tohoto úkolu byl mimo jiné pověřen i strážmistr Václav Pešice z četnické stanice Podolí I na písecku. Tento byl při rozhovoru s panem řídícím upozorněn na to, že před několika minutami se po škole pohyboval neznámý muž odpovídající popisu hledaného pachatele, který se ptal na řídícího učitele. Když mu řídící řekl, že s ním právě hovoří, muž začal koktat, omluvil se a odešel směrem na Olešnou. Strážmistr Pešice po chvíli hledaného muže dostihl. Jednalo se skutečně o Josefa Doležala, který ale udal, že jde za bratrancem do Olešnice. Uvedl při tom jméno neexistujícího člověka. Proto byl eskortován na četnickou stanici a vyslýchán. Při osobní prohlídce u něho byly nalezeny věci mající vztah ke škole (kružítko, razítko školy v Říčanech a lupa). Jako důvod k páchání trestné činnosti uvedl, že byl zlým učitelem neustále fyzicky trestán pro svůj špatný prospěch. Po opětovném setkání s učitelem zanevřel na školu a svojí trestnou činností se začal všem učitelům mstít. Na otázku, proč zanechával na místě vloupání předměty odcizené v jiných školách, odpověděl, že chtěl být z více případů usvědčen a že tím chtěl napomoci bezpečnostním orgánům k jeho rychlejšímu dopadení. Co se týče vykonávání tělesné potřeby na místech vloupání, uvedl, že po uzamčení ve škole byl nucen vykonat na místě potřebu. V prvém případě se jednalo více než o zájem na svém odhalení o nedbalost a roztržitost a ve druhém případě se jednalo o známou pověru zločinců, kteří věřili, že po vykonání tělesné potřeby na místě činu se jim nestane žádná nehoda a hlavně nebudou zjištěni a dopadeni. Proto bylo sepsáno udání a Josef Doležal byl eskortován do věznice krajského soudu v Písku. Na druhé straně strážmistr Zahálka obdržel od okresního četnického velitele v Poděbradech kapitána výkonného Josefa Řeháka pochvalné uznání za to, že „nezahálel“ při přednáškách štábního kapitána Povondry o významu daktyloskopie. Zkrátka škola základ života… Povídka byla uveřejněna v knize Humoresky vážně vydané nakladatelstvím Pragoline. Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.jindrichkraus.cz |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 06. 2010.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
PhDr. Jiří Grygar | |
Milan Markovič | |
Jan Krůta | |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. | |
Karel Šíp | |
JUDr. Ivo Jahelka | |
Jitka Molavcová | |
Josef Fousek |