Ivan Fontana: Paradoxy a paralely (2)

Rubrika: Literatura – Zamyšlení

Literární paběrky

Knižní trh je zaplaven brakem. Nedopusťme, aby se knihovny staly černou skládkou!
Kniha vznikla v krizi, poté, co selhala paměť.
Kritik, který si dal laťku vysoko, musí mít kancelář o patro výš než nakladatelská loby.
Aforismus je literární útvar kratší než bys řekl švec nebo Baťa.
Svetr s véčkem: vhodný dárek pro literární vědce.
Nečtěte při náledí – sklouznete na dráhu spisovatele.
Knihovny mají část živou, v níž se písmenka míhají před očima a mrtvou, s hedvábným kapitálkem, koženými hřbety a zlatou obřízkou.
Jistěže miluji literaturu: fatálně odstrojenou, jako chassí automobilu s dámským kloboukem a doutníkem místo volantu.
Aforismus je kulmou paní Literatury.
Jak by to bylo jednoduché, kdyby se nám na čele objevoval počet přečtených knih. Pak by se poznala panna s panicem a dobře by spolu vycházely i liché páry.
Pavučiny internetu zachraňují virtuální ráz krajiny.
Péro na klobouku paní písařové je erbovním znakem městské rady.

Divadelní kus jako vytržený ze života Stanislavského.
Doporučuji knihy opatřit ex libris, zvláště v manželském svazku. Vzorná manželství mají oddělené knihovny s přísným výpůjčním protokolem. Možná budeme překvapeni, jak se v poslední době zvedl zájem o milostnou lyriku.
Knihovna je stánek kultury, který přerostl věže kostela.
Svoboda je to, co nám zbývá, když přehlédneme zákony.
Pod ulitou sebevědomí žije sebeklam.
Plnit plány předpokládá nesmrtelnost.
Armáda je slupkou, po níž společnost snadno uklouzne.
Útok na hlupáky – a kdo by zavelel?
Cyklisté jsou hrdí, že mají kola v olympijském znaku.
Pesimisté se drží teze – známe své meze.
Láska bez komentáře je jako nenávist beze slov.
Svoboda je „přídavek“ demokracie, pokud se jí zatleská.
Hvězda mezi provazy: Ringo Star.

Osud: Boží mikrospánek, kdy anděl páně převzal velení.
Věda se přihlásila o slovo ampliónem.
Filosofie hledá smysl života tam, kde jej ostatní vědy vyloučily.
Život je špatný vtip, ale bývá provázen dobrým situačním humorem.
Skalní ideolog se nedá zaskočit přízemní myšlenkou.
Zázrak fantazie přináší atomy nové reality.
Vstup do EU je dálnicí, která musí mít také protisměr.
Absolutní pravda neexistuje, stejně jako absolutní jistota.
Láska se zabydluje v srdci, rozum ji vyměřuje činži.
Rád pozoruji úsměvy zasněných. Ta bezelstnost odložené masky.
Jakmile vám krejčí vezme míru – opovažte se zhubnout!
Klasik je vrbová ratolest, obrostlá vavřínem.
Intuice je drahá věc, ale má slušnou návratnost.
S romantikou je to vždy stejné, báječně začíná a mizerně končí.
Nesnáším pravidla; podobají se diktátu, jimž se podrobují výjimky.
Láska je jako hřeben na borůvky / sklízí všechnu modř najednou / bez ohledu na chladná ústa lesa / strhává poslední lístky z těla.
Určitě to znáte, projede kolem limuzína a omráčí vás decibely. V tu chvíli nevíte, jestli máte věřit svým uším. Proboha jak to jen může ten člověk vydržet?
Velký nos nevadí, pokud se stane pohrabáčem rodinného krbu.
V určitém věku volá žena S.O.S., chce být spasena.

Rozvodový právník si musí dát pozor, aby mu rozvedená nezůstala na krku.
Póza je maskou povrchních lidí.
Každé ranní probuzení nabízí změnu charakteru. Záleží jen na nás zdali ji přijmeme.
Žena, jež si udržela lásku – třímá prapor milosti.
Z knih si bereme špatný příklad, když je píšeme.
Věže jsou sochy žiraf.
Knihovna je stánek kultury, který přerostl věže kostela.
V Haiti přežili především bezdomovci.
Filosofie bezdomovce: okno do světa, žádná správcová a naprosté pohrdání peněžním ústavem.
Závod s časem prohrajeme, ale proč si nevsadit poslední peníze?
Starý sluha je stínem svého pána. Zná velmi dobře jeho způsoby a nebýt si vědom svého postavení mohl by pána klidně zastupovat.
Indiánské znamení, cédečko vypálené na znamení míru.
Životní ideál je ryze impresionistické dílko, lze ho přirovnat k obrazům Vincenta van Gogha, Paul Signaka, Williama Turnera a dalších. Zachycuje atmosféru doby a více odráží náladu než vykalkulovanou skutečnost.
Pararula: nejstarší berní rula v Čechách.

Hlavička láhve: nezletilý špunt.
Tuba: starší sestra fagotu.
Mořský koník patří do stáje Ferrari, aspoň ve Středozemí.
Rychlovlaky: osobní vlaky pro v.i.p.
Zlaté časy – a nebyly jen pozlacené?
Kariérní řád je jako hotel, v němž vyjedete do sedmého nebe. Naději na to stát se ředitelem mají jen starší liftboyové.
Vracet se do ráje? V jakém počtu?
Déšť je drink horkého léta.
Jablka pocházejí z ráje. To se o hruškách nedá říci. Zátiší s hruškami nese tajné stopy hříchu.
Čtenářka s cigaretou vysílá na vlnách TSF.
Konec šachu v Čechách. Políčka šachovnic byla scelena. Věže byly zbořeny, koně vráceny vojenským štolbům a střelci beze stopy zmizeli. Královský pár propustil věrné pijónky a narychlo opustil zemi.
Prsa jsou bábovičky sportovních pohárů.
Dobro nakonec vždy zvítězí - poperou se o něj nýmandi.
Zvonili jsme klíči, ale zvony nebylo slyšet. Nyní čekáme, až zazvoní opraváři revoluce.
Šašci zvonili rolničkami, zloději paklíči.
Barometr: Sen barokní Čechie.

Většina egyptských hrobek zeje prázdnotou. Faraóni jsou na cestách i s četným doprovodem.
Těžký průmysl bylo třeba exportovat na Měsíc.
Elektronický průmysl se vejde do žárovky.
Těžký průmysl se stal zatěžkávací zkouškou starého režimu.
Zabíjíte-li čas, měli byste ho i pohřbít.
Progresivní lidé jdou s dobou, ostatní klopýtají s režimem.
V manželství jsou dny plné štěstí a dny, kdy se divíte, kam že se to štěstí podělo? V takové dny si nehrajte na slepou bábu. Hrajte mrtvého brouka.
Máme-li něco v krvi, pak je to paměť předků. Jde o klíč k řešení mezních situací. Otáčejte jím a naslouchejte jak přežít.
Myslbekův kůň na Koňském trhu: Zapomenuté stanoviště koňské taxislužby!
Papír bez razítka je jako země bez koňského handlíře.
Nabídka autosalónu: Velorex v kožichu, za půl miliónu i s paničkou.
Internet: Babylónská věž, omotaná kolem země.

Každý den přináší nové světlo a stíny. Dává nám možnost měnit názory.
I malá pravděpodobnost má svůj život. Musíte ji vzít v úvahu, i když s ní nemáte žádnou zkušenost. Musíte ji respektovat. Můžete si být jisti, že nastane, ale musíte se o ní rozdělit s mnoha dalšími generacemi.
Světový názor: hradby novověku.
Srpnová pravda se v jistém smyslu podobá zrání. Všechny okolnosti jsou příznivé, ale plody ztrácí ochrannou slupku.
Srpnová pravda je vždy krvavá.
Proud času má také své vodopády.
Zloděj bere věci tak, jak jsou – soud, tak jak se přihodily.
Příliv informací je neskutečný, ale odliv je mocnější.
Sportovní mše s celebrujícím monsiňorem předsedou MOV.
Na pánské pěšince lze pozorovat zakřivení země.

Vítězný oblouk, stojí na válečném pokřiku stovek bojovníků.
Ještě dnes se zlatá horečka projeví v paranoidním záchvatu bankovních úředníků či krizí na Wall Street.
Stát, který zbrojí, podkládá měnu hlavněmi.
Prozaik hledá sílu slova, poeta jeho křehkost.
Vývoj zbraní předbíhá dobu, ale vždy se najde nějaký generál, který je použije při přehlídce.
Loutková vláda hraje na cizí scéně.
Vyznávám jednoho Boha, a bezpočet vesmírů.
Není to vůle, jež zapomíná stárnout, jsou to zápal, vzrušení a nadšení pro život.
Mládí nepočítá roky. Nejdřív neumí počítat vůbec a pak je tak zaměstnáno, že už nemá na nic čas.
Dospělost začíná nenápadně: nejistou zkušeností a dozráváním.
Opatrnost je ceněna víc než si zasluhuje. Je to společenský nešvar, všeobecná bezradnost, diskrétní postup středního proudu, rezignace většiny na pokrok.
S pravdou ven – nejen za zavřenými dveřmi!

Pochybnost a skepse usměrňují vývoj správným směrem.
Šašci, kašpaři a klauni zviřují prach. Člověk, když se nezasměje tak si aspoň zakašle.
Společenská nálada se zvedá smíchem.
Člověk, který se směje sám sobě, cítí kosti, které zkoušeli předci.
Duše je křesadlem mozku.
Kloubový autobus je capart techniky.
Diferenciální rovnice jsou doživotní rentou matematiků.
Čert nikdy nespí, proto snad trpíme nespavostí?
Nelze odhadnout hloubku věcí, dokud v nich neplavem.
Zkušenosti přibývají, až jsou nám nakonec zcela k ničemu.
Každé ranní probuzení nám nabízí změnu charakteru. Záleží jen na nás zdali ji přijmeme.
Žena, jež si udržela lásku – třímá prapor milosti.
Z knih si bereme špatný příklad, když je píšeme.

Věže jsou sochy žiraf.
Všichni jsme z jednoho těsta – teprve pak přišli plastici.
Filosofie bezdomovce: okno do světa, žádná správcová a naprosté pohrdání peněžním ústavem.
Indiánské znamení, cédečko vypálené na znamení míru.
Pararula: nejstarší berní rula v Čechách.
Mořský koník patří do stáje Ferrari, aspoň ve Středozemí.
Rychlovlaky: osobní vlaky pro v.i.p.
Jitro je vítězný oblouk rána.
Zlaté časy – a nebyly jen pozlacené?
Kariérní řád je jako hotel, v němž jste v sedmém nebi. Naději na to stát se ředitelem mají jen starší liftboyové.
Jablka pocházejí z ráje. To se o hruškách říci nedá. Zátiší s hruškami nese tajné stopy hříchu.
Sportovní mše s celebrujícím monsiňorem předsedou MOV.

Pokračování příště....

Copyright © Ivan Fontana. Myšlenky z knihy není povoleno memorovat.
 

Báseň Pusy po netu © Jarmila Moosová, GALERIE IN

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 20. 07. 2010.