Milan Turek: Podještědský poklad

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Snad víc než cokoliv jiného připomíná Podještědí biblickou krajinu. Téměř nedotknutá příroda, žádné průmyslové objekty ani supermarkety či autostrády. Sem ani turisté příliš nezavítají. Zatímco vrcholek hor navštíví během roku milión lidí, tady je ticho a příroda vládne životu. Mezi několika desítkami malých ani ne vesniček, ale spíše osad najde poutník cestou Jákoba Staršího jen s obtížemi vesničku zasvěcenou apoštolovi Ježíše Krista.

Letařovice, malá obec nedaleko Českého Dubu, útočiště každoročního setkání libereckých dětí ze Severáčku, světoznámého pěveckého sboru. Jejich koncerty v kostele sv. Jakuba Staršího mají nejen věhlas regionální, stejně tak poutě, konané koncem července. V minulosti byla významným místem, kde se pohřbívalo. Lidé sem přinášeli rakve i v době, kdy sníh zavál cesty a s nebožtíkem bylo nutné přespat v některé vesnici.
Snad je to i milost Boží nebo jen pocit poutníka, vydavšího se na cestu krajem poklidné říčky Mohelky. Ticho, plno zeleně a domky rozházené kolem cest nevěští existenci vzácného pokladu. Jen zvláštním pocitem, především u lidí věřících či citlivých na hudbu, lze vytušit mimořádnost prostoru. Ani v literatuře nelze najít zásadní pramen, v němž by dychtivý turista našel ono místo se vzpomínkou na jednoho z apoštolů Kristových Jakuba staršího.



Svůj poklad skrývá malý kostel, stojící na svahu údolí Mohelky, uvnitř: kazetový strop s devadesáti osmi poli, na kterých je na šedesáti obrazech představena legenda o sv. Jakubovi Starším z roku 1722. Motivy mají časovou souřadnost, proto je můžete číst jako celý příběh, který začíná pravým obrazem u oltáře, na kterém Zebedeus učí svého syna Jakuba číst, a končí obrazem se dvěmi zázračnými slepicemi pod emporou. Samozřejmě jsou i pohodlnější formy, jak se věnovat sv. Jakubovi. Za chvíli vás určitě začne bolet za krkem z koukání na dřevěný strop. I sled obrazů se vymyká obvyklému vzoru, protože obrazy musí být čteny zprava do leva. Ale vyplatí se to! Ani kniha, ani fotografie vám tak působivě neukážou, jak důležitý byl sv. Jakub pro lidi v této oblasti.



Nástropní desky byly restaurovány panem Vítězslavem Kolomazníkem z nedaleké Rovně a v témž roce 2000 vyšla o kostele a jeho deskách překrásná knížka, napsaná baronkou Johannou von Herzogenberg. Autorka žije v Německu po odsunu, ale její zbožnost a sychrovský původ ji inspirovaly k významné pomoci při záchraně a uchovávání českých církevních památek. Svou usilovnou prací přiblížila mnohé české duchovní skvosty nejen věřícím, ale i lidem, kteří cestu k Bohu hledají.



Všechny cesty vedou nejen do Říma, ale i do Santiago de Compostela – tam, kde je údaje pohřeben apoštol Jakub Starší. Malá část této poutní stezky opět ožívá: Stará poutní stezka mezi Hnězdnem, Zhořelcem a Prahou, která se v hlavním městě České republiky napojuje na evropskou síť Svatojakubských cest. Zvláštní na této iniciativě je, že se společně angažují Češi, Němci a Poláci. Ve společném sdružení tak vytvářejí kus žitého sousedství.
Stezka spojuje cenné sakrální stavby, mimo jiné řadu svatojakubských kostelů. V jižní části pak vede nádhernou krajinou. Žitavská Svatojakubská stezka byla oficiálně otevřena v květnu roku 2008. Na českém území zatím chybí značení s typickou mušlí, dosud chybí typická pohostinská zařízení pro poutníky a značky při okraji cesty.
Letařovický kostel lze na poutní cestě považovat za nejkrásnější zastavení. Stará poutní a obchodní trasa, jejíž historická důležitost sahá mnohem dříve než k začátkům poutí za svatým Jakubem do Santiaga.
Po této trase přinesl český biskup Vojtěch kolem roku 995 do Polska křesťanství, po této trase postupovaly oddíly křižáků do svaté války proti pohanským Prusům.



Malebný hřbitůvek svým půvabem okolo kostela jen zdůrazňuje význam tohoto místa pro duchovní život a současně vytváří úžasný duchovní prostor. U hřbitovní zdi je malý domeček, v němž jsou shromážďovány po mnoha let kosti nebožtíků někdy od druhé poloviny osmnáctého století a tvoří malý oltářík.



Osídlení v této lokalitě je archeologickými nálezy potvrzeno již v mladší době kamenné, kdy se zde nacházelo tvrziště. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1352, název pravděpodobně vyjadřoval, že se jednalo o ves lidí Letařových. Ve 14. a 15. století patřila křižovníkům svatomářským, po roce 1437 byla zemanským sídlem. Písemná zmínka o farním kostele pochází z roku 1363. Nynější kostel sv. Jakuba byl postaven v raném baroku r. 1695, v roce 1733 bylo přistavěno dnešní průčelí a věž. Obvodové zdi kostela však pocházejí z druhé poloviny 14. století.



Vesnička v severních Čechách se nachází na ostrohu zdvihajícím se nad údolím říčky Mohelky, v nadmořské výšce 320 m. Klíče od kostela má pan Zdeněk Pícha, ač autoopravář, dobře ovládá místopis i hostorii. Pěší turista dosáhne místo po modré značce, stoupající okolo českodubského koupaliště směrem na Hradčany, podobně jako automobilista. Autobus z Českého Dubu na Hodkovice staví v Bílé, odkud je to kousek do vsi. Vychutnat krásu přírody a historie v této nádherné části naší vlasti je zážitkem nezměřitelným….

foto ARCHIV AUTORA

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 08. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.