Sběratel dobrodružství

Tím sběratelem jsem já, milý čtenáři, ale neboj se. Nebudu tě unavovat vyprávěním, co jsem všechno zažil a kde všude jsem byl. Sbírám dobrodružství velice poklidným a v podstatě pohodlným způsobem. Napínavé příběhy nacházím ve starých cestopisných knížkách a časopisech. Obyčejně stačí přejít z kuchyně do pokoje k mé knihovně. Když se někdy rozjedu vlakem do jiného města, abych vyhledal antikvariát v nějaké zapadlé ulici, jedná se už vlastně o velkou objevitelskou výpravu. O  napětí a romantiku, ale i o zklamání, nemám při tom nouzi. Občas najdu zajímavý příběh také v denním tisku.

Má sbírka dokazuje, že se na světě pořád něco úžasného děje, že divoké příběhy plné exotiky, vzrušení a obdivuhodných lidských výkonů jsou skutečností a ne pouhými výmysly spisovatelů. Dobrodružné příhody se odehrávaly a stále odehrávají a vnímavému čtenáři stačí, když si nalistuje stránku a otevře srdce.

Pyramida mayského krále

V noci 4. května si Escobedo pozdě večer nalil ještě trochu vlažného čaje a prohlížel si maličký reliéf z perleti a nefritu, který zřejmě představoval opičí obličej. Musel detailně propracovanou miniaturu dávného indiánského umělce obdivovat. Pocházela z asi dvacetimetrové pyramidy, kterou se Escobedův tým snažil vyrvat z obětí pralesních stromů a lián. Archeolog si napsal pár poznámek do svého deníku, opláchl se a šel si lehnout. Bydlel v domku na kraji vesnice a ke zříceninám to měl asi půl hodiny chůze. Ve vedlejší místnosti spala jeho kolegyně Griselda Perecová a ostatní členové týmu byli ubytováni různě po vesnici. Escobedo byl vzhůru dlouho do noci a druhý den ráno by si rád přispal. Probudil ho vzrušený hovor a neomalené klepání na dveře. Rozespalý vzal za kliku a otevřel. Griselda na něj vykřikla, že pyramidu navštívili guecheros, a někam odběhla. Dělníci provádějící výkopy mluvili jeden přes druhého a nadávali na vojenskou hlídku, která nic neuhlídala. Escobedo věděl, že ruiny města jsou veliké a pro pár vojáků je nemožné kontrolovat všechny stavby. Dělníci měli ovšem dost pravdy v tom, že se strážci zrovna nepřetrhnou. Guecheros jsou dobře organizovaní a pracují velmi rychle. Vzácné předměty, které najdou, putují přes černý trh do soukromých sbírek boháčů ve Spojených státech.

Escobedo si odbyl ranní hygienu a snídani, jak se dalo, a pospíchal k pyramidě. Musel nejdříve zjistit rozsah škod, které vykradači napáchali, poradit se s celým týmem a potom teprve povolit dělníkům pokračovat ve výkopu. Do té doby práce stála. Griselda Perecová už čekala u pyramidy a Escobedo vyčetl z její tváře, že škody po nájezdu guecheros jsou veliké. Kolegyně se mu líbila a rozhořčení jí neubralo nijak na kráse. Nikdy ho však ani ve snu nenapadlo, že by mohl u půvabné archeoložky vzbudit zájem o svou osobu. Jejich konverzace se vždycky dotýkala pouze odborných záležitostí. Escobedo si povzdychl, když spatřil tunel o rozměru výtahové šachty, který se v noci podařilo vykradačům do pyramidy vyhloubit. Byla to strašná a hluboká díra a před vchodem vyrostla taková hromada suti a kamení, že narušené stavbě hrozilo částečné sesutí. Escobeda však temný nepravidelný otvor lákal. Co všechno asi mohlo být uvnitř! Našli guecheros nějaké vzácné exponáty? Stačili všechno odnést? Do jaké míry znehodnotili možnosti dalšího výzkumu? Těch otázek se zdálo být příliš. Escobedo se rozhodl, že se dovnitř podívá, ale Griselda se mu to snažila rozmluvit. Zdálo se jí to příliš nebezpečné, co když se zřítí strop nebo… Escobedo by možná v jiné situaci námitky uznal, ale starostlivý výraz v Griseldiných očích mu dělal dobře. A navíc, čas jsou peníze a obojího mají archeologové málo.

Opatrně vstoupil dovnitř. Byl rád, že v tom rozčilení nezapomněl na elektrickou svítilnu. Pomalu pronikal do nitra pyramidy a pruhem světla přejížděl po chodbě, kterou vyhloubili bezohledně rabující vykradači. Instinktivně pozoroval hlavně strop, protože tam očekával největší nebezpečí. Na samém konci chodby se pod ním náhle zachvěla země, stačil jen úlekem vykřiknout, když se propadal kamsi do temného prázdna, a křečovitě sevřel ruku se svítilnou. Trochu si oddechl, když si uvědomil, že pád netrval příliš dlouho. V oblacích zvířeného prachu mu světlo nebylo moc platné. Teprve po chvíli spatřil, jak z prašné temnoty pomalu vystupují nádherné ceremoniální nádoby, stylizované sošky vznešených mužů a žen, podivuhodná keramika zdobená fantastickými motivy. Na malém oltáři zahlédl cosi, co připomínalo jaguáří kožešinu. Ta byla u starých Mayů atributem moci. Zdálo se tedy, že se Escobado propadl přímo do královské hrobky! Zamrazilo ho, když si uvědomil, jak blízko všem těm nenahraditelným vzácnostem byli obávaní guecheros. Kdyby vykradači hrobů pokračovali ještě minutku ve svém výkopu, připadl by celý archeologický poklad jim! Chvíli ještě s rozechvěním pozoroval skvostné výtvory starých mayských umělců. Naposledy je viděly lidské oči před patnácti stoletími. Zaslechl volání ustrašených dělníků. Nahoře o něj měli starost.

Z hrobky ho museli vytáhnout po laně. Když se ocitl před pyramidou, špinavý a zaprášený, Griselda Perecová svého kolegu spontánně objala. Escobedo chvíli přemýšlel, zda se nejedná o obyčejnou profesionální spřízněnost, než mu došlo, že se v jejich vztahu konečně prolomily ledy.

KONEC