Literatura – Na pokračování

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (5)

Rozsadili nás cik cak v lavicích, abychom neopisovali, rozdali papíry s otázkami a my pak na ně ve vymezeném čase písemně odpovídali. O týden později se objevili ve škole znovu. Naše odpovědi měli zpracované, teď už nás měli seznámit jen s výsledky měření a pořadím mezi ostatními. S naměřeným IQ 128 jsem byla třetí ve třídě.

Jan Hora: Sběratel dobrodružství (2) Ztraceni v džungli

Francouzský turista Loic Pollois měl dobrodružnou povahu. Před lety doprovázel svého známého na přírodovědné výpravě do pralesa ve Francouzské Guyaně. Sbírali hmyz do entomologických sbírek. Drželi se v blízkosti města Saulu a žádnou divokou příhodu nezažili. Loic během krátkých výletů do džungle získal přesvědčení, že má dost zkušeností na delší cestu divočinou.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (2)

Naše rodina žila dosti skrovně. Táta pracoval jako elektrikář v místním Multiplexu, maminka prodávala v zelenině. Bydleli jsme v činžovním domě za rybníkem zvaným Hrušovák. Byt v prvním patře byl malý, jen 2+1. za jedničkou se skrývala úzká kuchyňka s jedním oknem, pod kterým rodiče umístili dosti nepohodlnou válendu.

Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (4)

Seděli jsme na zdi ohrady a klátili nohama. Na balkónech bylo mrtvo, jenom inženýr Baborský schovaný za Rudým právem pokuřoval čibuka a paní Kaufmannová naklepávala na zábradlí peřiny. Z přízemního okna se za sítí proti mouchám ozvalo: "Ferďásku, skoč mi nakoupit!" Jdeme s Ferdou.

Iveta Kollertová: Koldům je zvláštní dům

Ani jsem neslyšela otevírání dveří. Maminka stojí vedle mé postele a dívá se na mne. Usmívá se. Dívám se na vrásky kolem jejích očí. Šedivé vlasy jí odstávají a ona je uhlazuje roztřesenou rukou. Jde k oknu. „Škoda, že tu není balkón, viď?“ „Stejně bych na něj nemohla, mami,“ odpovídám a sleduji každý její pohyb. Jak je mi blízká, jak drahá. Cítím příval obrovské nepopsatelné lásky.

Zdeněk Pošíval: Vůně čerstvých pilin, chleba a medu (4)

Dědeček s babičkou měli šest dětí. Čtyři dcery a dva syny. Dcery se provdaly, opustily se svými muži samotu v Radňově, ale kupodivu se do rodného hnízda brzy navrátily. Nejstarší Marie se záhy nastěhovala se svým mužem učitelem do radňovské školy, hned na okraj vesnice, což prý pro ně nějak zařídil dědeček, aby bydleli poblíž rodině.

Sloupky Jiřího Menzela (21)

Vrátil jsem se z Bukurešti. Byla tam přehlídka věnovaná panu Hrabalovi a mým filmům. Bylo mi tam dobře a všichni na mne byli hodní. To město je velice zajímavé, připadalo mi, jako když se probouzí z nehezkého snu. Kdysi bylo náramně bohaté se širokými třídami a výstavnými bohatě zdobenými domy. Dneska je to už ale smutná, zašlá a hodně omšelá paráda.

Iveta Kollertová: Už z hor zní zvon

„Dej sem na pivo nebo ti nedojedu pro prášky.“ To byla jeho jediná odpověď na otázku, jestli mi vyzvedne léky na bolesti. Nejednou jsem musela volat mou příbuznou, dceru mého bratrance, která jediná měla auto a mohla všechny mé záležitosti objet. Štefinka, jak jsem jí s láskou říkala, se stala dalším světýlkem v mé nemoci.

Zdeněk Pošíval: Té noci svítil úplněk (3)

Na loďce by to trvalo krátce. Po řece byla vesnice vzdálená sotva pět mílí. V sedle Bělky jsem se však plahočil k pohanům celý den, protože jízda podél břehu byla nemožná. Musel jsem objíždět dlouhé ostrohy, ztrácel styk s hlavním tokem a brodil se potoky. Překonával jsem rokliny i vršky v neprůchodném lese s nesčetnými padlými stromy. Vzal jsem s sebou obě klisny, aby se jim nestýskalo, i když Lilka jako soumar na hřbetě téměř nic nenesla.

Michal Čagánek: Malá (5)

Podle některých se Marek zbláznil, podle jiných konečně přišel k rozumu. To, co v poslední době provedl s obchodním domem, skutečně stojí za zvážení. V první řadě úplně zmizel dětský koutek. Místo něho je zde celé podlaží nazvané Dětský svět. Ten blázen pořádně popustil uzdu fantazie. Ty ji budeš muset také popustit, aby sis to celé dokázal představit. Malebná zákoutí plná barev. Výtvarnou dílnu, keramickou dílnu, pohádkový les. Vůni dřeva, zurčení vody, oblé tvary, čáry a máry, vše dokonale propojené.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (29)

Viktorův odhad se ukázal jako správný. Jejich manželství bylo hned při prvním stání u soudu rozvedeno. Naše máma to obrečela. Simona začala s přípravami ke stěhování. Už předem se s Viktorem dohodla, které věci si odveze, takže se netahali o starý kabát nebo pastičku na myšli, jak se to někdy mezi rozvádějícími se manželi stává.

Sloupky Jiřího Menzela (15)

Darebáci všech sort, od primitivních vylupovačů aut až po rafinované bankovní šejdíře, pochopili, že tato demokratická společnost nezná pohrdání, nezná vyvržence, je měkká a zbytečně ohleduplná k evidentním lumpům. Tím více se rozmáhá jejich drzost, s jakou se ohánějí dobromyslnými paragrafy. Kde je pokání, kde je stud, kde je lítost po špatných činech. Kde je soucit s obětmi. Tak nevím…

Jan Hora: Sběratel dobrodružství (25) Pyramida mayského krále

Na jaře roku 2006 musel archeolog Escobedo požádat guatemalskou vládu o vojenské hlídky. Escobedo vedl vědecký tým, který prováděl vykopávky ve zříceninách starého mayského města El Peru Waka a jejich výzkum stále častěji narušovali guecheros, vykradači předkolumbovských staveb. V noci 4. května si Escobedo pozdě večer nalil ještě trochu vlažného čaje a prohlížel si maličký reliéf z perleti a nefritu, který zřejmě představoval opičí obličej. Musel detailně propracovanou miniaturu dávného indiánského umělce obdivovat. Pocházela z asi dvacetimetrové pyramidy, kterou se Escobedův tým snažil vyrvat z obětí pralesních stromů a lián.

Sloupky Jiřího Menzela (36)

Ve chvílích, kdy jsem psal tyto řádky, zbývalo pár hodin do konce roku. Navzdory silvestrovskému veselí se člověk nemohl zbavit blbé nálady. Prezident je zhnusený a my občané jsme bez iluzí. Politika se proměnila v handrkování, slovní šarvátky, osobní útoky, pavlačové hašteření. Co se nám to stalo, komu se to podařilo optimismus a naděje listopadových dní proměnit v blbou náladu?

strana 1 / 20

Další strana »