Jarmila Moosová: Senioři k počítačům a k Pozitivním novinám!

Rubrika: Exkluzivně – Senioři k počítačům

Celý život se považuji za vcelku inteligentní ženu. Je nasnadě, že mi tentýž život občas uštědří pochybnost. To aby se nevytratila pokora.
Jako třeba právě teď: Projekt vydavatele POZITIVNÍCH NOVIN Pavla Loužeckého se mi – jak jinak – opravdu zalíbil. Vždyť je to báječné, pomoci našim blízkým, aby namísto soustavného hudrování, jak je ten život čím dál těžší, lidé čím dál tím nesnesitelnější a jak ty údy čím dál tím víc bolí, o neduzích a chorobách všeho duhu nemluvě /si představte, že moje maminka jde ve svém oblíbeném koníčku až tak daleko, že se mě tuhle ptala, jestli nemá náhodou i ten AIDS/, najdou místo na světě, které jim otevře nekonečný prostor plný krásného čtení, koukání se na obrázky, sbírání nejrůznějších zajímavostí, a především možnost setkávání se s lidmi stejného ražení, vytváření nových přátelství a všemožných dalších vazeb.

Člověk se tak ve chvíli, kdy už ho pronásledují myšlenky, že už má na kahánku a všechno bylo prožito, jakoby znovu narodí, omládne a začne žít nový život svojí zdatné zralé dospělosti, nikoli slabého a uvadajícího stáří.
Jediné, co mi jaksi pořád nešlo do hlavy, byl styčný bod všech do projektu zainteresovaných stran – abych byla upřímná, šlo mi především o prospěch, který projekt přinese právě Pozitivním novinám.
Čemu se divíte: Jsou mým domovem i pracovištěm zároveň a mně už se také věk důchodový plíživě zadírá pod kůži. Hledáte-li odpovědi, pak je určitě naleznete. Já také.

Včera. Na  autogramiádě čechošvýcarské spisovatelky Blanky Kubešové v pražském Paláci knih LUXOR, za milé přítomnosti herců Simony Stašové a Jana Kačera, jakož i celé řady bezvadných tvůrců novin, jsem se na  to zkrátka /s uzarděním/ svého vydavatele zeptala. Že to říkám, je cílené: Tento svět, o kterém bych si nikdy v životě nemyslela, že jednou mohu být jeho součástí, mi přinesl INTERNET.
A především právě POZITIVNÍ NOVINY.

A tak už vím: Přivedu maminku k myšlence, že ji s sebou vezmu do velmi zajímavé, poučné i zábavné, elitní společnosti. Ona se bude cukat, že nemá co na sebe, že ji bolí nohy, přibylo vrásek a už jí to nesluší tak jako dřív. Také že musí ještě navařit na zítra a vyprat a večer vyžehlit a … a já ji jenom vezmu za ruku a usednu s ní ke svému počítači. Správně podotkl Jaroslav Hutka, že dnes „… jsou počítače „chytřejší“ a přitom snazší na ovládání, takže i člověk s nulovým vzděláním v tomto směru je schopen se v prostředí internetu velmi dobře a  rychle orientovat“. Zaručeně bude zanedlouho chtít mít tu bedýnku doma také. Nic snazšího: Vyhledám mezi partnery společnost, která nám v rámci této celostátní mediální kampaně poskytne pro moji maminku praktickou počítačovou sestavu i slevu – ruku na srdce – ani moje drahá penzistka, ani její dcera, ohnivá publicistka, nemá peněz nazbyt.

Doma otevřeme krabici a mezi přiloženými tiskopisy se na nás bude smát zářivě zlatá slunečnice Jiřího Hellera - z loga POZITIVNÍCH NOVIN,  našeho prvního průvodce po světě internetu. A  moje noviny budou mít v tu ránu o dalšího čtenáře /možná také autora – kdož to ví/ víc. Mám moře přátel, kamarádů a známých.

Oni všichni mají svoje rodiče a prarodiče, které mohou jako já vzít za ruku … Přibude čtenářů našich novin, přibude doporučení směrem ke všem věkovým kategoriím, a to by v tom byl čert, aby se neobjevil někdo, kdo řekne: Hele, ty vaše noviny jsou vážně DOBRÉ / Karel Čapek: "NEJLEPŠÍ - toto slovo by se mělo definitivně ponechat obchodníkům a vládám, V každém krámě se prodává nejlepší zboží. Každá vláda dává najevo, že má nejlepší úmysly. Proč jim to nenechat! Nám stačí hledat dobré zboží a dobré úmysly. Ono ani toho prostě dobrého není na světě tak moc.".

Jsou natolik dobré, abychom je vydávali tiskem - pomohu. A máme prospěch. Odměnou za vynaložené úsilí. Jeden vedle druhého totiž děláme tu práci na  vlastní náklady, ve svém čase, který se zdaleka nedá nazvat volným https://www.pozitivni-noviny.cz/VIP-autori.html

Bohužel. Svojí matce ani otci už se s Pozitivkami nepochválím, nový život bohatější a  pestřejší jim nedám – nejsou mezi námi. Prosím, nezmeškejte to aspoň vy.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 10. 2006.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.