- Bylo to k ránu kolem druhé, když zazvonil telefon. Chvíli mi trvalo, než jsem na druhé straně rozpoznala hlas bráchy Jerryho. Chystá se do Evropy a rád by prý věděl, jaký by měl přivézt dárek, aby potěšil i mého muže.
- Přivezu nějaké hady... oznámil osvíceně. Sluchátko se mi rozklepalo v rukou.
- Hady ne, zaprosila jsem chabě. V duchu jsem už viděla Jerryho paže roztržené dlouhými zuby krajty. Došlo k tomu na kanadském přechodu z Buffala do Fort Erie, když celníci nečekaně nařídili otevřít a ukázat zavazadla. Široké, jakoby popálené pruhy kolem hrudníku byly zase způsobené metrovým varanem, který se probudil pod bundou dřív, než Jerry očekával.
-
- Čekají nás horké chvíle, prozradila jsem svému muži. Znal mého bratra dosud jen z vyprávění, otočil se tedy na druhý bok a spokojeně usnul.
-
- Jerry se objevil o týden později s plnovousem a dvěma lodními kufry. Po obsahu jsem nepátrala, brácha to řekl latinsky a tušení bylo zlé.
 - Pojď a připrav necky, poručil, když odložil bundu, pod kterou se objevil prožraný svetr. Na můj zdrcený pohled upřesnil: Moly pěstuju ve skříni, chov je jednoduchý...
- Napouštěla jsem vodu do vany a pozpátku couvala ke dveřím. Osteolamus tetraspis je západoafrický krokodýl, ten náš se jmenoval Jerry, no jak taky jinak, a měřil bratru osmadevadesát centimetrů. Aby mu nebylo smutno, vezla se ve druhém kufru také Mary, kousavá jako každá ženská, je-li delší dobu krácena na svých právech.
- Máte v sousedství kočky? Zeptal se Jerry nevinně a chlácholivě dodal: Když jsou kočky, pak je krmení hračka... Němě jsem kývla a nohou zamezovala muži vstup do koupelny.
- Štěně je taky dobrý, vyložil si Jerry moje kývnutí po svém. Vidím, že nemáte daleko do lesa. Nějakýho mrtvýho ptáka najdeš vždycky, stačí se dívat... Uznale kývl do kraje. A nezapomeň sledovat inzeráty: Kotě do dobrých rukou. Majiteli je dobrý říct, že máš děti...
- Instrukce byly povzbudivé, zdrceně jsem mlčela.
- A oběhni si prodejny a výzkumný ústavy, ať si zajistíš králíky a morčata. Nezapomeň na drůbežárny. Kohoutci jsou obyčejně lacinější... Dům je dost velký, zařídíš si chov myší a máš po starosti! nepřestával se radovat Jerry.
- Muž, zvědavý, o čem tak dlouho rokujeme, se vedral do koupelny.
- No řekni, nejsou nádherný? Moh sis vůbec přát lepší dárek? Rozjasnil se brácha, zatímco mému muži mrznul úsměv.
- Tady Jenny je trochu na hlavu, ale ty to přece oceníš.... Muž naprázdno polkl.
- Nejsou to skvělý kousky? Dožadoval se Jerry tvrdošíjně uznání. Osteolamus ve vaně mrskl ocasem a ohodil nás jako Niagara.
- Máte nádherný exempláře... Jerry se pyšně rozhlédl po spoušti na podlaze. Odjakživa býval hrdý na to, co způsobil, dokonce i vyložené neštěstí bral jako plus, které zabránilo neštěstí ještě většímu.
- Mary vypadá unaveně, připustil, když nikdo neodpověděl. Utrpěla šok z letu, ale to se spraví. Až si ji ochočíte, bude za vámi běhat jako pejsek. Nejradši má ryby, ale jezero tu máte, tak to nebude problém. A nezapomeňte si ji vzít občas na klín a trochu se s ní vyslunit. Jak jí schází slunce, začne bejt agresivní...
- Můj muž, ten, o kterém jsem si vždycky myslela, že si dovede poradit v každé situaci, opět naprázdno polkl. Jerry ho neuznal za hodna pohledu.
- Teď potřebujou klid a teplo, rozhodl a vystrčil nás z koupelny. Nato si zevrubně prohlédl dům a terasu a vyběhl na zahradu. Králíkárny dole pod svahem ho viditelně potěšily. Tady se Mary i Jerrymu bude líbit! Lidi, vy ani nevíte, jaký vás potkalo štěstí, slzel.
- K první málem nehodě došlo v noci. Záchodovou mísu střežil krokodýl Jerry. Otevřená tlama s ostrými špičáky nepotřebovala tlumočníka. Trvalo dobrých deset minut, než se brášku poštěstilo probudit džberem ledové vody a dalších deset, než se mu podařilo vystrčit krokodýla z obranné pozice s ocasem připraveným k útoku.
- Nedělejte nic, co by se mu nelíbilo a nemusíte se bát, poučoval Jerry, zatímco držel krokodýla jednou rukou vší silou za hlavou a druhou pod krkem.
- Ty jsi pravičák, viď? obrátil se na mého muže. Představ si, že tvůj krokodýl nezastupuje žádnou politickou ani náboženskou stranu, není nacionalista a nemá peníze v bance. Jakej by měl důvod tě nenávidět? Zvíře je snášenlivější než člověk, zbytečně nezabíji a nenapadá...
- Ve vaně se jim nelíbilo, ale trvalo to ještě skoro týden, než se Jerrymu podařilo vybudovat uspokojivé vivárium. Noční příhody se opakovaly.
- Pamatuješ se, jak jsem se kdysi proboural k sousedům? Moje ještěrky potřebovaly nejen slunce, ale taky stín, nějakou tu chodbu jako schovávačku, chápeš? Zakřičel do vrčení vrtačky Jerry a pobaveně se zasmál.
- Chápala jsem daleko víc naši matku a souseda, které odvezli společně se žlučníkovým záchvatem do nemocnice. Stalo se tak poté, co si soused postěžoval, že se mu Jára pokoušel vyvrtat do ložnice odposlouchávací zařízení. Matka byla nucena po pravdě doznat, že je tam má už dávno, přinejmenším od té doby, co byla jeho snaživé rodině za stranické zásluhy přidělena polovina našeho bytu.
- Jerryho vzpomínka zahřála jak dubnové sluníčko, které se konečně opřelo do skleněných tabulí vivária.
- Odpoledne půjdeme na žáby, rozhodl. Je čas kaviáru... Asi jsem se dívala hodně přitrouble.
- No přece žabí vejce, kaviár chudých. Dají se dělat na všechny způsoby. S cibulkou a octem, taky s vajíčkem, ale nejlepší jsou jako salát...
- Bazén s kameny a horký, zapařený vzduch, podobně jako mohutné kaktusy, se kterými se bráška vláčel z Tucsonu dobrých šestatřicet hodin, dělaly vivárium útulné a Jerry a Mary se rychle zabydleli. Můj muž si zvykal nepoměrně déle. Krmila jsem krokodýly dlouhými kleštěmi na okurky, když povyrostli, nabodla jsem maso prostě na dlouhý klacek, ale toho se nikdo jiný neodvážil.
- Nepřemáhej se, žrádlo je starostí ženských, uklidňoval ho Jerry trpělivě.
- Nic se nemůže stát, nanejvýš že bys přišel o ženskou. Ale těch je moc, o padesát procent víc než chlapů...
Podívej, jaké to jsou výstavní kousky, volává mě teď častěji muž do vivária a nutí mě zblízka obdivovat krokodýlí moudré oči pod visutým obočím a špičatou pilku tlamy v těžkém pancéři pravěku. Kupodivu se jim otevře pokaždé, kdykoli se objevím. Můj muž se záhadně usmívá...
|
