- MUŽI, ŽENY A BARVY
-
- Jeden můj známý má zvláštní malý zrakový nedostatek. Nerozezná zelenou barvu, všechno vidí ve světlém odstínu. O své vadě neřekl ani své nastávající manželce. Říkal si – no co, na semaforu poznám, že když svítí spodní světlo, tak můžu jet - a jinak mi to nevadí.
- Vše se dařilo tutlat do té doby, než se rozhodl překvapit svou ženu koženou kabelkou. Pečlivě, přepečlivě vybíral, co by se hodilo k jejímu elegantnímu oblečení. Věděl, že manželka ráda nosí kostýmek, o kterém mluví jako o béžovém. Okem znalce odhadl stejný odstín kabelky. S radostí zaplatil skoro 4 tisíce Kč, s radostným očekáváním pak předával své milované tajemný balíček.
- Manželka byl opravdu velmi překvapená. Kabelka se jí tvarem velmi líbila, až na…..tu barvu.
„Miláčku, mám ohromnou radost – ale proč je ta kabelka brčálově zelená ??“ - „Jaká zelená, jaká brčálová, prosím tě, vždyť to má stejnou barvu jako tvůj kostým !!“
„Ale já mám přece béžový kostým!“ No - a já ti k tomu koupil béžovou kabelku ! Nebo že by nebyla tak úplně béžová?“
- A tak se to provalilo. Od té doby se u nich v rodině ujal termín „taška béžovka“. Kabelku nebylo možno vyměnit, protože se nějakou záhadnou hrou osudu ztratil paragon, a tak kabelka stále čeká na svou příležitost. Teď by ji možná nosila jejich dcera, ta jásá nad brčálovou barvou, ale nelíbí se jí ten „staromódní tvar“.
-
- Na tuto příhodu jsem si vzpomněla, když jsem se byla podívat po nějakém pěkném triku. Nedaleko mne si vybírala oblečení energická paní, doprovázená o hlavu menším manželem. Vlál za ní od regálu k regálu, od stojanu ke stojanu. Paní poměrně nahlas komentovala svůj výběr:
„No podívej, Franto, jaký krásný starorůžový kostýmek – nebo by byl lepší ten velbloudí? Taky by se mi hodily tyhle smetanové kalhoty a k tomu ten lososový svetřík... Hele, ta meruňková halenka, to je materiál…A myslíš, že by mi slušely tyhle lila šaty - nejsou moc extravagantní? A ta bordó šálka – co říkáš? Proč pořád mlčíš ? Tak řekni něco…“ - Její Franta neříkal nic. Zoufale hledal očima záchranu. Pak spatřil mne. Nenápadně se vzdálil od své manželky, která zkoušela v kabince už asi pátou sukni, přišel ke mně a s povzdechem pravil:
„Mám to těžké, viďte. Víte, my muži rozeznáváme pouze 16 barev – stejně jako výchozí nastavení Windows. Nemáme nejmenší tušení, co je meruňková, lososová nebo lila. Nechápu ani, co je to „bordelšálka“. A ještě k tomu mě ta moje tahá s sebou a ptá se mě na názor!“
- (Chudák, to ještě netušil, jaké patálie mohou nastat, když někdo nerozezná ani těch 16 barev!)
- Souhlasně jsem pokývala hlavou a usmála se. Pak jsem sáhla po ramínku, na kterém viselo krásné tyrkysové triko. Je rozhodně lepší než tamto petrolejové.
|
