Miroslav Horníček: HOVORY H /1968-1969/

Rubrika: Literatura – Inspirace

Proslulé HOVORY H Miroslava Horníčka netřeba nikomu představovat. Přiznám se, že jsem tuto knížku dlouhá léta marně sháněl (dá se říci "po všech čertech"), a když jsem jí zhruba před 14 dny (?) spatřil mezi knižními novinkami,  nechtělo se mi ani věřit vlastním očím, jaké že mě to potkalo štěstí. 
Mohu s čistým svědomím konstatovat, že takovou esenci moudrého humoru, laskavého pohledu na lidi, na jejich slabé i silné stránky, nadhledu, šaramance, lehkosti, duchaplnosti a já nevím, čeho ještě  .... jako v této knížce, jsem ve svém životě zatím ještě neviděl a nečetl.
Čtu již tuto nádhernou knihu 14 dní s přestávkami, které považuji za vrcholně nutné, protože po několika stránkách četby se pravidelně přistihuji, že nestíhám doceňovat vše, co je za autorovými slovy všechno skryto. A stále více mi připadá, že nevnímat to dosyta je jistá svatokrádež, kdy si člověk bere jen "kus génia", zatímco by mohl mít celého, kdyby ho někdo upozornil na hrozící nebezpečí: Pozor na předávkování humorem! 
Můžete-li tedy, neváhejte, a okamžitě vyražte do nejbližšího knihkupectví, protože VDĚČNĚJŠÍ KNIHU PRO KOHOKOLIV POD STROMEČEK budete jen těžko hledat.

 Miroslav Horníček:   HOVORY H   (1968-1969)
Vydalo: Nakladatelství MOTTO,  Spolupráce 4, 140 00 Praha 4,  www.motto.cz
Praha 2004, doporučená cena: 199 Kč
Proč je potřeba mnoha chytrých, aby umlčeli jednoho nebo několik hloupých?
Protože umlčování nepatří do výzbroje chytrých, protože umlčováním druhého přestává být chytrý chytrým. Hloupý nemá být umlčen, ale vyslyšen. Mlčící hloupý se těžko pozná.
 
Má nejapnost otázky vliv na nejapnost odpovědi?
Ne. I na nejapné otázky se snažím odpovídat japně. I když bych těžko vysvětloval povahu a podobu japnosti. Čeština má několik takových slov, která se vyskytují jen v záporném tvaru - snad pro častý reformační či protestní postoj našich národů k nějakému hnutí ve světě. Například: nemehlo. Nebo: nekňuba. Nebo: nestoudnost. Nebo: nevrlý. Ale řekněte sami - dovedete si představit mehlo? Kňubu? Znáte někoho, kdo by byl naprosto stoudný? Nebo nádherně vrlý? Já vím, řeknete mi, že zápornost oněch tvarů je pouze zdánlivá. Ale tak je to u nás skoro vždycky, skoro se vším.
 
Co byste se zeptal sám sebe a co byste si odpověděl?
Zeptal bych se: Tak - jak se máš? A odpověděl bych si: Co se ptáš tak blbě, když to víš!
 
Myslíte, že má význam bojovat proti blbcům, nebo je lépe v tomto směru rezignovat?
Dovolte, abych ocitoval Jana Wericha: Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou: ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to se nevyvraždit.
 
Stále mne pronásledují jisté myšlenky. Jak tomu mám zamezit?
Nebraňte se těmto myšlenkám a neprchejte před nimi, naopak: snažte se je úplně domyslet. Každá jistá myšlenka, která začne být domýšlena, se stane náhle nejistou a nejisté myšlenky nemohou nikoho pronásledovat.
 
Před měsícem jsem se dotýkal drátů i na zem spadlých. Protože se mi nic nestalo, ztratil jsem důvěru v úřední nápisy. Co mám dělat?
Dotýkejte se drátů i nadále a tak dlouho, dokud této ztracené důvěry opět nenabudete.
 
Chtěl bych pronést řeč. Kudy?
Jde-li o řeč závažnou, proneste ji ústy. Kdybyste ji pronášel jinudy, posluchači by byli příliš zaujati způsobem pronášení a unikl by jim obsah.
 
V Pise prý je věž, která je nakloněna. Ptám se: komu?
Tato věž bude nakloněna každému, kdo k ní přistoupí ze správné strany, takže můžeme říci, že s náklonností věží je to stejné jako s náklonností žen.
 
Krok měl tři dcery. Kazi, Tetu a Libuši. S kým?
Naučte se přijímat historická fakta bez pochybností a otázek. Taky se neptáme, s kým měl Karel IV. vlast.
 
Každý večer, sotva usnu, volá mě nějaký šprýmař telefonem. Když pak vstanu, uvědomím si, že je to pouze nemístný vtip, jelikož vůbec nemám telefon.
Možná že vůbec nejde o žert a že onen neznámý ani neví, že nemáte telefon. V každém případě je to nemilé, a proto vám radím: zažádejte si o telefon a pak ho vždy před spaním vypněte.
 
Poslední dobou piji jako duha. Mám se taky tak klenout?
Nezkoušejte to. I kdybyste pilným cvičením dosáhl oblouku, barevně byste zůstal pozadu.

DALŠÍ UKÁZKY Z KNIHY NAJDETE PŘÍMO NA   STRÁNKÁCH VYDAVATELSTVÍ  MOTTO

A TOHLE JSTE ČETLI ?  ...   Miroslav Horníček:  DOBŘE NALADĚNÉ MYŠLENKY

OHLASY NA ČLÁNEK

Vážený pane Loužecký,

přečetl jsem si Váš článek a jsem z duše rád, že si myslíte přesně to, co já, který díky svým rodičům jsem Horníčkovy Hovory mohl číst už jako chlapec, neboť je maminka koupila tátovi k narozeninám v květnu sedmdesátého roku v Hradci Králové a dodnes je uchovávám jako klenot, rodinné bohatství, které svou hodnotou je vpravdě nevyčíslitelné.
Moc jste mě potěšil, ať se Vám daří a jste zdráv.

S pozdravem
Ing.Zdeněk Pitner, 4.12.2011

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 12. 2004.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.