Literatura – Inspirace

Jitka Dolejšová: Zoubková víla

Když cinkne lžička o první zoubek, dostane objevitelka (většinou maminka) peníze „na šaty“. Tato tradice je u nás stále hojně rozšířená. Počet mléčných zubů narůstá, až je jich dvacet… A pak to přijde. Kolem šestého roku věku dítěte se první zuby začínají viklat a vypadávají. První vypadlý zoubek bývá velkou událostí nejen pro dítě, ale mnohdy i pro celou rodinu. Nastává čas pro další různé zvyky a tradice. Jak je to u vás? Navštíví vás zoubková víla?

Kdybych se měl jen o chlup líp, byl bych už dvojče

S Karlem jsem pracoval v jedné stavební firmě. Karel je ten typ člověka, kterého rádi potkáváme. Má stále dobrou náladu a vždy umí říci něco pozitivního.Vždy uměl lidi motivovat. Když měl některý z kolegů špatný den, Karel mu vždy uměl ukázat kladnou stránku celé věci, změnit jeho postoj, pohled na danou situaci. Slovem - dodal každému energii a chuť řešit a poprat se s problémem.

Miloslav Sígl: Slohová cvičení z mých školních let

Co všechno se změnilo za těch uplynulých 70 let, kdy jsem do svých slohových sešitů psal svá první pozorování přírody a událostí kolem nás na vesnici, kde jsem vyrůstal!? Ze zachráněných trosek dokumentů po zátopách a nucené demolici mého rodného domku v srpnu 2002, jsem náhle v jedné „banánové krabici“ objevil rukou psaná vyprávění či líčení 13 – 14letého školáka z nezáviděníhodných let 1939-40.

Jitka Dolejšová: Pohádka o milosti aneb Poučení o učení

Honza byl chudý. Tak chudý, že i kostelní myš byla ve srovnání s ním bohatá.Honza byl mladý, ale nebylo mu to nic platné, protože mu nikdo nechtěl dát práci. Tedy ona by se práce našla, ale zadarmo. Jenže ani kuře zadarmo nehrabe a Honza potřeboval peníze. Honza byl hladový.Tak hladový, že už hlady šilhal.

Jana Stuchlíková: Ztrácím tě

Každý z nás někdy něco ztrácí a tím, co ztrácíme, může být cokoli. Předmět, zaměstnání, sny, náš zvířecí miláček, blízký člověk. Člověk od nás může odejít o své vůli, může od nás odejít navždy, můžeme od něj odejít my. Můžeme se od něj vnitřně odpoutat a tím ho vlastně také ztrácíme. O většinu ztrát nestojíme, ale musíme se s nimi nějak vypořádat.

Zdeněk Wachfaitl: Fara Perenská | Cestou k Pálavě

Při svých rozjímáních o zimním slunovratu vždy objevím příjemný pocit odklízení svých bouřlivých myšlenek do klidného přístavu. Vracím se duchem a stavem mysli a loďku si ukryji k ostrůvku Apolla. Venku za okny může klidně řádit nečas a bouřky, sníh mráz i chumelenice. Velký chrám nepřízni vždy odolává, úchvatné divadlo s mytologickým výjevem boha Apollona na slunečním voze. Vůz otáčí slunovrat, Pálava bílá je skvostná při klavírním koncertu. Jsem v klidu domova a vím, že Pálava je jedinečný svět v naší krajině. Je to i můj svět, rád se navracím do bílých skal.

Vlastimil Marek: Návod na použití muže

Vážené ženy všeho dospělého věku, tahle otázka zcela jistě napadla každou z vás. Pokud to tedy ještě nevíte, přináším vám radostnou zvěst: poprvé v historii lidstva už prokazatelně víme, že ženy jsou jiné než muži. Výzkum odlišností některých funkcí obou našich mozkových hemisfér začal v 60. letech, ale až od 80. let, kdy za něj dostal R.Sperry Nobelovu cenu, začínáme chápat důsledky tohoto objevu, jenž následně přinesl celou řadu překvapivých, ale vlastně i logických zjištění.

Milena Horáčková: Čarodějné kouzlení - Chudobka / Sedmikráska obecná

Moje láska - sedmikráska / od jara až do zámrazu / všechno přečká bez úrazu / na rozličných místech roste / klidně o pomoc ji proste / každý koho zmohl kašel / u chudobky pomoc našel / v sirupu anebo v čaji / její síly spočívají / a dokonce bez dřiny / zlikviduje modřiny / vředy vyrážky i zánět - / arniku nemusíš shánět…

Jana Stuchlíková: Můj příběh

Vdala jsem se před 25 lety za toho, bez koho jsem si svůj tehdejší život dokázala těžko představit. Narodily se nám dvě krásné děti a život plynul celkem pohodově. A pomalu, pěkně plíživě, se u nás objevil pan Alkohol. Všimněte si, jak říkám „u nás“, protože problém mého muže jsem docela dlouho považovala i za svůj problém.

Karel Mašita: Myšlenky BLAISE PASCALA

Blaise PASCAL (1623-1662) dosáhl významných úspěchů v matematice (spoluzakladatel teorie pravděpodobnosti) a ve fyzice (problematika vzduchoprázdna, rovnováha kapalin, váha objemu vzduchu), ale byl také originální myslitel a  spisovatel pronikavé logiky, ostré vnímavosti a vřelé obraznosti, který jako jeden z prvních vyjádřil mrazivé okouzlení nad nekonečností hvězdných světů i nad nepatrností atomu.

Vladislav Neužil: Tichá vzpoura

S vedoucími, které většina z nás nazývá šéfem, byly vždycky nějaké potíže. Šéf je tu proto a od toho, aby ho jeho podřízení podrobovali kritice. V některých případech s tím lze jistě souhlasit, ale já jsem měl občas to štěstí, že jsem mnoho výhrad k některým šéfům nemusel mít. Možná, že si ten vztah vytváří a buduje každý sám. Možná, že nejvíc záleží už na prvním kontaktu

Jarmila Moosová: Barevná školička

Milé děti, člověk, když se moc snaží, toho dokáže opravdu hodně. Ale někdy také přijdou chvíle, kdy se bez pomoci ostatních neobejde. A právě připravit pro vás hezkou a zajímavou knížku bez takové spolupráce ani není možné. Proto vám zde chci představit svoje vzácné pomocníky a zároveň jim nesmírně poděkovat za sebe, ale také za vás za všechny ...

Dana Puchnarová: Síť života „Geomantie a proměna“

Přesně sedm let poté, co jsme si uvědomili proces proměny Země, se odehrály tři katastrofy, jimiž byly současně otřeseny Země, příroda a lidstvo. Na plážích Nového Zélandu spáchaly sebevraždu velryby, Texas byl pokryt silnou sněhovou pokrývkou a pobřeží Indického oceánu byla zpustošena tsunami.

Jitka Dolejšová: Pozitivní zpráva o brýlích

Můj tatínek šel po roce na kontrolu k oční lékařce. Ještě musím předeslat, že nosí brýle. Tedy tatínek. Když přišel do ordinace a prohlásil, že má dojem, jako by hůře viděl, lékařka vstala od stolu, nasadila tatínkovi prázdné okuláre a jala se vyměňovat sklíčka o různých dioptriích. Ale tatínek pořád říkal: „Přes tohle sklíčko špatně vidím, přes tohle taky, teď je to také rozmazané…“

strana 1 / 4

Další strana »