Jitka Molavcová: Moje postel

Rubrika: Literatura – Inspirace

Vážení čtenáři Pozitivních novin.
Díky neúnavné a obětavé práci Ondřeje Suchého vám dnes mohu představit novou VIP osobnost, která nepochybně prozáří záplavu mužských tváří na stránce VIP.
Vítám mezi námi herečku, zpěvačku, spisovatelku
JITKU MOLAVCOVOU a věřím, že její příspěvky se stanou trvalou ozdobou těchto novin. 
                                                                                                                         Pavel Loužecký
MOJE POSTEL
 
Postel je mé tvůrčí pracoviště. Postel je mé hřiště.
 
Postele mého života se rozšiřovaly i zužovaly. Měla jsem, mám a budu je mít ráda. Já. Postelový maniak. Postelový pracant. Postelový snílek. Postelový muzikant.
Z postele do oblak. Ano. Je to tak. Už od dětství jsem si četla nejraději v posteli. Tam mi maminka nosila čaj s medem, a v neděli i snídani. V posteli jsem se učila hrát na kytaru, na saxofon a pod peřinou si zpívala písničky. V posteli jsem se učila a učím role. Ale nejraději sním. A nechám si zdát.
Sen barevný. Sen výrazný. Sen panoramatický.

Moře. Sedím na jeho písčitém pobřeží a sním. Sen ve snu. Dívám se na obzor a cítím, že se mohou dít zázraky. A už se dějí. Vedle mne přisedá Oldřich Nový. Elegantní. Přitažlivý. Kristián i Roztomilý člověk.  Jeho přítomnost mne nepřekvapuje ale naplňuje štěstím. Věděla jsem, že přijde.Nepromluvíme ani slovo. Jen on si stále pobrukuje známý nápěv. Oba hledíme týmž směrem do stejného neznáma. Jak je to přirozené, příjemné, přímočaře přátelské. A mně se chce také zpívat. Ale vůbec nevím co. Nenapadá mne jediný tón ani jediné slovo jakékoli písničky. Odpověď přichází po letech. V roce a měsíci mého narození spatřila světlo a uši světa píseň s těmito slovy. -
Milý pane Nový, já viděla jsem vás
a ještě nyní slyším váš kouzelný hlas
i vaše foto na psacím stole mám
teď ještě váš autogram.
A já jsem kýmsi vybrána k její interpretaci. Snu neutečeš.

                  

Postel a sen. To patří k sobě. A bylo jich. Co já ve snu už všechno prožila. S kým vším se setkala. Ale snové setkání s Oldřichem Novým bylo nejkrásnější.
Postel – katafalk smyslnosti. Postel – andělský kůr nevinnosti. A mezi tím já. Plačící. Smějící se. Čekající.
 
Poste restante. Post skriptum.
Pod peřinou, nad peřinou nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát.
Sne prodli!

JITKA MOLAVCOVÁ
 
Vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou. V roce 1970 vyhrála v celostátní soutěži Talent a ve stejném roce nastoupila po konkurzu do divadla Semafor, kde se stala uměleckou partnerkou Jiřího Suchého. Hostovala také v divadle Viola, v Hudebním divadle v Karlíně (Hello Dolly - za hlavní roli dostala v roce 1996 cenu Thálie) a hrála pro naše krajany v zahraničí. Také spolupracuje s Komorní filharmonií. V roce 1989 získala ocenění za herecký výkon ve filmu Jonáš a Melicharová, v roce 1990 cenu V. Buriana jako nejlepší komik roku a roku 1997 cenu Thálie za roli Dolly Leviové v muzikálu Hello Dolly. Její životní rolí se stala Smrt ve hře Oráč a smrt z r. 1401, která byla v roce 1996 nominována na inscenaci roku.
Je autorkou knížek pro děti (Pohádky z pastelky, Pohádky a písničky pro šikovné děti aj.), vydala 3 LP a zatím 6 CD. Pro děti také nahrálala CD Zpívánky. Netají se tím, že ráda hloubá o životě - v poslední době hlavně ráda čte v knize Prorok libanonského filozofa Chalíla Džibrána s úvahammi o životě a smrti. Každý den začíná studenou sprchou a ráda chodí do lesa.
Zájmy:  hra na středověké nástroje, turistika, jízda na kole, studium cizích jazyků.

Informace převzaty ze serveru: http://www.celebrity.cz

grafika © www.ateo.cz, uveřejněno v PN 6.3.2006

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 08. 2007.