- Milá Martino,
jsem jenom samouk. Moje záliba v této činnosti byla tak veliká, že jsem dostávala různé knihy i časopisy, a také jsem si je sama kupovala. Od syna jsem dostala pro pobavení knížku s mnoha tabulkami, jak se dá s kyvadlem dále pracovat. Kniha byla vydána v roce 1995, je to překlad od D. Juriaanse s názvem - Praktická knížka o siderickém kyvadélku. Knížku vydal KNIŽNÍ KLUB.
Ten časopis, o kterém jsem psala, již nemám, je to moc dlouhá doba, i když si mnoho časopisů nechávám, tento bohužel nemám. S virgulí jsem velmi spojená.
Když začnu na něčem pracovat, tak zapomenu na všechny starosti a trápení, úplně se odreaguji. Mně to moc pomáhá a uklidňuje. Přeji Vám i mamince, abyste nalezly potřebný klid v duši .
Omlouvám se, že to trvalo dlouho, počítač začal stávkovat a určitě pozná začátečníka. Hlavně bojácného. S podravem.
Helena Jarešová, 24.1.2006
|
- ČAROVÁNÍ NA POKRAČOVÁNÍ
Helena Jarešová
Na pár dnů za mnou přijela kamarádka. Přečetla jsem si v Pozitivních novinách o tom tvém čarování. (kyvadélku). Mám Tě pozdravovat od děvčat z Drogerie, a že máš někdy přijít. Vzpomínaly jsme na to, jak přinesly různé krémy, parfémy, a také prášky na praní. Když jsem se zeptala, jestli si můžeme vyzkoušet nějaký krém, prodavačka se na nás dívala nedůvěřivě. Krabička byla zapečetěná, tak čekala, co se bude dít. Když jsme si obě vybraly, tak se zeptala, zda by si mohla také něco přinést. To už přišla i ta druhá, a myslím, že ten den je nákup stál nějakou tu korunu, jako nás.
Ptala se, o jakém časopise to tam vyprávím. Chtěla jsem jí ukázat přetisk článku z toho časopisu, a jdu do desek, ve kterých to mívám založené. Nic, vzala jsem virguli a šla hledat. Nikde nic, virgule stále jenom záporný pohyb. Vždyť jsem to při psaní článku viděla. Ptám se... "Je ten hledaný dokument doma?" ...... odpověď zní: "Ne!"
Napadlo mě jít do tašky, ve které mám časopisy a noviny k vyhození do sběru. Další dotaz:. "Byl ten dokument v této tašce?"..... Odpověď: "Ano."
A je to jasné. Omylem jsem s novinami vyhodila i ten dokument, a do kontejneru, ze kterého to nelze vyndat.
To mi připomenulo událost, která se přihodila, když jsem odepisovala na ten článek do Kanady. Na e-mail, který jsem obdržela, odepisuji, a přikládám fotografie z knížky, odesílám, a v domnění, že je to vyřízené, čekám, že dostanu vzkaz o doručení.
Po několika dnech přišel anglicky psaný e-mail, že adresát neexistuje. Nevím, co si o tom myslet, a tak zkouším Martině poslat e-mail znova. Opět se stejnou úspěšností. Po několika dnech stejný e-mail. Říkám, to si ze mě někdo dělá legraci. Moc by mě zajímalo, jestli má někdo podobnou zkušenost. Kamarádka říká: Ber to s humorem. Když někdo napíše celou adresu, tak mi to jako legrace nepřipadá. Asi se přihlásím do kurzu HUMOROLOGIE.
Další vzpomínka patřila mojí druhé kamarádce. Její dcera přinesla fotografie, a jestli bych jí nad nimi mohla zakývat. Skupinka asi deseti lidí, a já říkám: Tato paní je těhotná a bude mít holčičku, druhá vedle ní..... ani se mi nechtělo odpovědět. Dcera se zeptala, jestli je tam něco špatně. Odpověděla jsem, že ano, ale nechtěla jsem o tom mluvit. Ona mě ujistila, že to ví, ale chtěla to slyšet. Potom další, a já říkám, zase těhotná - a bude to kluk. Děvčata, která ještě? Dcera odpovídá: "No, na mě nekoukejte!" Pokračuji dál a zjišťuji, že muž na druhém konci snímku tu dceru mojí kamarádky miluje. Ona se zarazí a já také, co se bude dít...? Ještě, aby ne, vždyť je to můj manžel....! A to už se smál celý pokoj.
Kolem vánoc přišel manžel té jedné těhotné ženy na návštěvu a kamarádka mu říká: "Tak už máte toho kluka?" A on povídá: "Jak to víte, já vám jdu právě oznámit, že se narodil!"
A jedna vzpomínka - řekněme pro pobavení. Když jsem seděla s virgulí při nějakém tom kývání, přišel syn a povídá: "Když s tím nekýváš ty, tak to přivaž na klacík, a je to."
Říkám, že to nebude fungovat...... Smích..... "No tak vidíš, že s tím kýváš ty."
Vyzkoušela jsem na vnučce i to, že jsem jí držela za loket ruky, ve které držela kyvadélko, a byla překvapená, jak jí to jde. Ono to funguje i tímto způsobem! Ještě dnes na to ráda vzpomíná.
Sestřenice ráda pletla a nikam nechtěla chodit. Říkám jí, aby šla alespoň naproti manželovi, když jde z práce. On to nemá rád, když tam chodím, a tak raději pletu. Když se její manžel vrátil z práce a ona mu šla do kuchyně připravit jídlo, tak mu říkám: "Měl bys nechat ty ženský na pokoji a věnovat se víc manželce." On na mě vykulil oči a říká, že si vymýšlím, že to není pravda. Mám ti ukázat, že nemluvíš pravdu? Zeptej se, na co chceš, abych ti odpověděla. Když říkáš, že nemám pravdu. Dotaz .....odpovídám, další dotaz.......odpovídám. Už nepokračuj, a jestli k nám chceš ještě někdy přijít, tak jedině bez kyvadélka.
V září jsem byla na návštěvě u vzdálených příbuzných. Celé odpoledne proběhlo v pohodě a já se po dlouhé době cítila moc příjemně. Od té doby, co zemřel manžel, jsem nikam nechodila, a tak jsme se domluvili, že o prázdninách přijedou k nám na chalupu i s vnoučkama. V polovině prosince volá kamarádka, že asi zemřel Pepa.
Říkám, to není možné, vždyť jsem tam byla... Vezmu kyvadélko a ztuhnu, on opravdu nežije. Na stole jsem měla rozepsaná vánoční přání, ale dál jsem již nebyla schopna pokračovat
Helena Jarešová, 6.2.2006
|
Ve výloze Zlatnictví mne kdysi upoutala stříbrná kulička s řetízkem. Neodolala jsem a přívěsek si okamžitě koupila. 
