Helena Jarešová: Poděkování

Rubrika: Literatura – Pohlazení

Jednou mi moje dcera řekla: „Mami, nerozčiluj se a piš!“  Dlouho jsem nevěděla, komu a co bych měla psát. Teprve až když jsem objevila Pozitivní noviny, napadlo mě, že nastal ten správný čas podělit se o své myšlenky s lidmi, kteří jsou naladěni na stejnou strunu, jako já.
Věřte mi, že tohle je opravdu můj první dopis v životě, který píšu někomu neznámému.
 
Právě jsem se probírala pozůstalostí svého muže, když tu jsem náhodou objevila dopis, který vám chci nyní citovat v autentické podobě.
Asi nebývá běžné, že synové píší dopisy svým otcům. Já si dnes dovolím udělat čestnou výjimku, potvrzující pravidlo, neboť tento dopis považuji za opravdu velmi výjimečný, a chtěla bych, aby jeho písemná forma ještě více podtrhla a zdůraznila význam slov mého syna, které adresoval svému otci před téměř deseti lety.
Chci Ti totiž poděkovat ....
 
...  Poděkovat za to, že ses pustil do podnikání, a že já jsem mohl být u toho.
... Poděkovat za to, jak se za těch pět společných podnikatelských let výrazně zvýšila životní úroveň má, i celé mojí  rodiny, za což vděčím především Tobě.
... Poděkovat za to, že jsem mohl pochopit mnohé z Tvého vskutku profesionálního přístupu k obchodu a k podnikání, stejně tak jako i k problémům s tím vším spojeným. Ač to tak na první pohled nevypadá a Ty tomu určitě nebudeš chtít věřit, učil jsem se od Tebe nepřetržitě po celou tu dobu: Jak jednat s lidmi, jak na ně působit, jak si vytvářet charisma svérázné, silné a odpovědné osobnosti, jak dělat byznys, jak vytvářet v zákazníkovi stabilní pocit  firemní serióznosti, jak se vypořádat s nepříjemnostmi a mnohé další věci.
... Poděkovat za to, že jsem mohl poprvé v životě vnímat pocit, že mě již konečně bereš jako člověka „víceméně“ odpovědného, který může dostat plnou důvěru a plout životem již bez jakýchkoli ochranných křídel.
... A na závěr Ti chci po létech konečně poděkovat i za to, žes mě v mých „telecích letech“ dotlačil k získání vzdělání, které dnes mám, a které mi, přes všechnu mojí nevraživost k ekonomice, umožnilo vystoupat v mé pracovní kariéře až tam, kde dneska jsem.
Za to všechno máš mé neskonalé uznání a díky, a já pevně věřím, že nikdy v životě neudělám ostudu našemu jménu, jménu „ s ručením neomezeným“.
                      
A moje pozitivní rada na závěr? Možná i vy máte podobné zkušenosti a pocity vděčnosti ke svým blízkým - rodičům, prarodičům, životním partnerům, přátelům ... Neváhejte, a co nejdříve jim je sdělte - nejlépe písemnou formou, aby se k nim mohli kdykoli vracet.
Zejména rodičům takový upřímný dopis udělá moc dobře u srdíčka, a rozhodně se jim bude mnohem lépe žít.
 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 01. 2006.