Nová překvapení od Jana Wericha

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Mýlil by se ten, kdo by si myslel, že všechno, co kdy Jan Werich načetl a navyprávěl na gramofonové desky, v rozhlase, anebo na magnetofony svých příznivců, už vyšlo během posledních patnácti let na CD.
Mýlil by se stejně tak, jako se ještě dnes mýlí sestavovatelé filmografie Jana Wericha, kteří mají vždy po několika letech za to, že už do nich zaznamenali vše, v čem kdy Jan Werich hrál, kde zazněl jeho hlas, anebo na čem se podílel třeba i jinak.
Bude trvat ještě hodně dlouho, než se shromáždí a vydá vše, co Jan Werich v poválečném období, až do konce svého života vytvořil. O to víc se ovšem z takové informace může radovat celá ta obrovská a neřídnoucí armáda Werichových věrných obdivovatelů a ctitelů – stále ještě bude v následujících letech s čím novým se seznamovat, co z dosud neznámého, anebo zapomenutého bude možné slyšet poprvé a zařadit si mezi svá dosud „nasbíraná“ Werichova alba.
„Pohádky jsou jako řetěz,“ řekl kdysi Jan Werich novináři Jiřímu Janouškovi. „Obepínají svět a spojují lidi odevšad. Sůl nad zlato je přece Shakespearův Král Lear, který se prostřednictvím nějakého potulného mnicha a ústního podání dostal až na Slovensko, kde ho našla Božena Němcová. Děj se změnil, zápletka je jiná, ale postavy zůstaly. A takových příkladů, že pohádky jsou mezinárodní, je moc. Existuje o nich výborná studie profesora Tilleho, který ve třicátých letech se svými žáky sebral stovky pohádek z celého světa a porovnal je.“
Jan Werich si na klasické pohádky z dětství nepamatoval – jeho tatínek mu prý vyprávěl pohádky, které si sám vymýšlel a které Jeníčka vždycky rozesmávaly. Byla to proto nejspíš originalita a osobitý humor, co začátkem padesátých let Jana Wericha zaujalo na pohádkách Josefa Štefana Kubína, který se tvorbě pro dospělé začal více věnovat až teprve od svých sedmdesáti letech. (J. Š. Kubín se dožil 101 let!) Kubínovy pohádky se mu líbily natolik, že tři z nich v letech 1952-53 natočil na gramofonové desky. Bylo to od něj nezvyklé rozhodnutí, uvážíme-li, že kromě povídek a kapitol z románu Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška, interpretoval na deskách či v rozhlase pohádky, povídky a texty téměř výlučně jen ze svého literárního díla.
O to víc je nové vydání dnes již zapomenutých nahrávek Kubínových pohádek od Supraphonu a producentky nového titulu Nadi Dvorské záslužný a potěšující počin. Jistě na ně bude mnoho posluchačů zvědavých.
Na trojici pohádek J. Š. Kubína navazuje pak nová várka dosud „zatoulaných“ Werichových nahrávek, doplněná jeho nepříliš frekventovanou písničkou Bleška a veška, kterou v minulosti potkal podobně smutný osud, jako písničku Hodné štěně – chvíli se hrát směla, chvíli nesměla a v knižním vydání (Olympia, 1970) se stahovala z prodeje.
Budiž pro všechny ctitele Jana Wericha, mezi něž se hrdě hlásím, tato kolekce zároveň už i šťastnou předtuchou, že zaručeně není letos i v letech příštích poslední!

Z archívu Ondřeje Suchého

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 01. 2007.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.