Pavel Loužecký: Myšlenky a činy podnikatele Tomáše Bati
Rubrika: Publicistika – Zajímavosti
 Švédská verze |
| • Tomáš Baťa se stal podnikatelem, když si uvědomil podstatu práce otce: Pracovat poctivě pro zákazníky, dodržet slovo zákazníkovi a dodavatelům surovin a strojů atd. Toto uvědomění později formuloval, na základě získaného poznatku u H. Forda, jako "službu veřejnosti" a postavení spolupracovníků takto: • "Zásadou mého podnikání je učinit ze svých zaměstnanců kapitalisty. Nečiním tak z dobrého srdce. Zjistil jsem pouze, že veliký závod lze řídit nejlépe, když si podnikatel vytkne za cíl sloužit zákazníkům a zaměstnancům, protože jen tak lze docílit, aby zákazníci a zaměstnanci sloužili jemu, tj. jeho věci, myšlence. Takto se podnikatel vyhne velikým ztrátám, kterými je celá naše průmyslová činnost zatížena až k zoufání. Jen tak umožní podnikatel, aby se rozvinuly všechny mravní hodnoty zaměstnance …". • "Učinit z dělníků kapitalisty" lze pojímat tak, že každý dělník by měl být ve firmě podnikatelem, tj. tím, kdo ví, co chce, čeho chce dosáhnout. Musí tedy - na svém pracovišti a zejména pak stykem s "veřejností" - jednat podle zásady "Náš zákazník - náš pán!". • Může dělník u stroje být podnikatelem? Ano! Vždyť jeho kvalitní práce, jeho úsilí o racionalizaci a tím i odstranění zbytečných nákladů, slouží zákazníkovi. • Tomáš Baťa však byl zásadně proti podnikání svých spolupracovníků do "vlastní kapsy". Příkladem může být "podnikatelský duch a praxe" sekretářky. Tu "šéf" okamžitě propustil, když zjistil, že si vyjednala provizi za nákup nábytku do pronajatých kanceláří fy Baťa. Baťovo poučení: "Tak se umí bránit proti úplatkům a úpadku obchodní morálky vyspělý národ". • "Služba veřejnosti" měla v pojetí Tomáše Bati mnoho podob. Na prvém místě byla služba zákazníkovi (uskutečňovaná podle již zmíněného kréda poslání "Náš zákazník - náš pán"). Znalost "pana zákazníka" dokumentuje i známý následující případ: Když jednou vedoucí odbytu v USA doporučil Baťovi botu s lakovým svrškem a ornamentálními liniemi, vynadal mu šéf takto: "Takové boty může koupit jenom idiot a pokud znám Ameriku, idiotů tam mnoho není. A ti, co tam jsou, nemají peníze!". • Morálním mottem Tomáše Bati bylo: "Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě!". Tomáš Baťa se tak stal světoznámým podnikatelem. • Tomáš Baťa hned od počátku chápal význam času, naučil se čas racionálně využívat. Rychle se naučil hospodařit s každou hodnotou, poznal hodnotu peněz jako odrazu hospodaření s časem, "jmenovatele" produktivity práce. • Baťa byl nepřítelem čekání. Modelování prototypu jednotlivých druhů obuvi bylo jedinou prací, při níž T. B. nespěchal. Řídil se poznáním, že "Všechno, co člověk dělá poprvé, dělá špatně! Proto potřebuje čas, aby poznal, co je dobré.“ • Pojetí odpovědnosti Tomáše Bati: "Podnikat nelze s nikým, kdo nemá v podnikání co ztratit." "Odpovědnost všech za všechno je odpovědnost nikoho za nic." „Mravnost a odpovědnost podnikatele vytváří úctu k podnikateli! Tuto úctu si podnikatel buduje dlouhá léta, a to jen a jen poctivou prací, mravnými vztahy k zaměstnancům a zákazníkům!“ Vybráno z článku Maxe Fischela Mravnost v pojetí Tomáše Bati - 1. uveřejněného na www.intuitivnimarketing.cz Josef Čermák: Za Tomášem Baťou ml. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 09. 2008.
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Milan Lasica |
 |
Karel Šíp |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Ivan Rössler |
 |
Ivan Kraus |
 |
Blanka Kubešová |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Rudolf Křesťan |