Jan Žampach: A proč je Švéd takový, jaký je?

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

Nemám rád lidi, kteří se po čtrnáctidenní dovolené vracejí jako vyložení experti politického a ekonomického systému navštívené oné země.
Nedávno mi doslova vyčinil můj dobrý přítel Vladimír, neboť dosud jsem mu nic nenapsal o mých spoluobčanech, i když mezi Švédy žiji již téměř 40 roků. Výtku beru na vědomí a pouštím se do toho:
Švédi jsou opravdu jiní lidé než-li my, středoevropané. Já se totiž domnívám, že to byl ten puritanismus / Luther /, který stále nutí většinu švédského obyvatelstva jednat rozumně, věcně, spořádaně, odpovědně, držet se disciplinovaně zlaté střední cesty, prostě tak říkaje "lagom" - to je česky " tak akorát". Švéd si s oblibou plánuje i svůj soukromý život, který striktně odděluje od svého pracovního života. Má rád dochvilnost, jejíž nedodržování vytýká i svým přátelům, stýká se s rodinou, s příbuznými a úzkým kruhem dlouholetých přátel. Sousedů se většinou straní, zejména bydlí-li v činžovním domě s vícero nájemníky. Na venkově je situace poněkud jiná, zvláště pak v malých usedlostech.
Veselý a nekonvenční Švéd se mnohdy cítí doma sešněrován. Na cestách v zahraničí se pak cítí volněji.
Mnoho Švédů, často i starších, rádo navštěvuje různé studijní kroužky. Ještě více se jich věnuje ale spolkové činnosti. Je možné, že se to natolik zakořenilo v jejich povaze a že jim to přináší jakousi kolektivní sounáležitost, aniž by to od nich vyžadovalo bližší styky a navazování přátelství. Mají dlouhou tradici lidových hnutí: dělnických, církevních a protialkoholních.
Švéd nemá rád spontánní citové projevy, ty si rezervuje pro svoji osobní sféru. Nerad gestikuluje, nerad zvyšuje hlas, snad jen když sportuje. Potrpí si na větší fyzický odstup od druhých lidí - jeho ”soukromá vzduchová bublina” je větší než např. středoevropská.
V málo zemích žije tak malý počet obyvatel jako ve Švédsku. Švéd má zvláštní vztah k samotě, aktivně ji vyhledává. V samotě nachází úlevu a osvobození. Švéd má téměř religiozní vztah k přírodě. Jeho snem je červená chatička někde, kde může dělat dlouhé procházky, kde se může koupat, lovit ryby, běhat se psem a kde nemusí mluvit a nikomu se podřizovat nebo přizpůsobovat. Ochrana přírody ve Švédsku má daleko větší tradici na rozdíl od naší domoviny.
A proč je Švéd takový, jaký je?
Je to důsledkem mnoha století boje proti nepřátelským přírodním podmínkám v rozlehlé, studené, vlhké zemi, kde bylo vždy málo lidí a kde tedy člověk vždy musel tvrdě bojovat o přežití. Švédsko bylo až do počátku tohoto století chudou zemí, jednou z nejchudších v Evropě, m.j. z toho důvodu, že podnebí bylo a je tvrdé, že tu vládnou dlouhé zimy a pěstovat plodiny se daly jen během krátkého léta. V předprůmyslové době byl téměř všechen čas ve Švédsku naplněn bojem proti živlům přírody, celé rodiny musely tvrdě dřít včetně dětí a starců. Nedivme se, že neměli čas ani sílu, aby pěstovali nějaké vzájemné vztahy.
Společenský systém ve Švédsku je dnes natolik technicky zformalizován, že nevybízí k tomu, aby jednotlivci pěstovali nějaké osobní styky, stačí vyplnit příslušné blankety a život běží dál jako dobře fungující stroj.
Tykání přes veškeré věkové hranice je dnes ve Švédsku běžné. Ještě koncem šedesátých let tomu tak ale nebylo. Přistěhovalcům toto připadá divné a hlavně těm, kdož přichází "z netykajících zemí". Mezi sebou si vykají a jakmile dojde ke styku se Švédem, tak přichází na řadu tykání.
Čím déle je přistěhovalec ve Švédsku, tím více do něj nasakuje švédský způsob života, ať si je toho vědom nebo ne. Snad by mělo jíti o oboustranné obohacování než jednostranné přizpůsobování.
Nezávislost, snaha o porozumění, nechuť k extrémům při řešení konfliktních situací přece uchránila Švédsko od válečných hrůz během téměř 200 let.
Takže doufám, že jsi spokojen, Vladimíre. Švédsko opravdu není jenom  h o c k e y ! 

Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © Iva Pospíšilová, www.bitmapsisters.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 30. 05. 2007.