Miroslav Sígl: Paměť slábne, jestliže ji necvičíme / Pro100duchý příběh
Rubrika: Publicistika – Víte, že...?
Po několika testech a psychologickém vyšetření v Psychiatrickém centru v Praze – Bohnicích mne vybrali mezi zhruba dvěstě šťastlivci z celé republiky, kteří měli možnost svou účastí podpořit dosti významný vědecko-výzkumný projekt. Týká se tréninku kognitivních funkcí (majících poznávací význam a pravdivostní hodnotu) u stárnoucí populace a finančně je zabezpečen grantem ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vedoucím výzkumného týmu je PhDr. Marek Preiss a celým seminářem (cyklus o deseti částech) nás vedla Ing. Danuše Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Úžasné zážitky mi zůstanou v paměti až do konce mého zatím osmdesátiletého života. Mohu se s některými podělit? Mám dokonce v rukou příslušný certifikát. Hned titulek mého článku – ten jsem si vypůjčil z Cicera (Memoriam miniatur, nisi eam exerceas), ale zdaleka to není jediný autor, který se k paměti kdy vyslovil. Podobných citátů ad memorandum (k zapamatování) najdeme dost nejen ve Starém či Novém zákonu, a to nemám na mysli jen velmi používané Memento, In memoriam, Memento mori (Pamatuj na smrt), ale především celou vědeckou disciplínu, jakou je předmět psychologie. A v něm fyziologická a chemická teorie paměti, základní druhy paměti (pohybová, emocionální, názorná a slovně logická) a její typy – krátkodobá a dlouhodobá. Také si mnozí z vás zajisté myslíte, že jsme vybaveni jen smysly, k nimž náleží zrak, sluch, čich, chuť a hmat, ale soudobí vědci k nim už také řadí další: počitky bolesti, kožní, orgánové a počitky polohy a rovnováhy. Vnímáme prostor a vzdálenosti, tvar a velikosti, pohyb, čas a k těmto základním druhům patří též meziosobní (sociální) vnímání. ![]() Nositelkou titulu Grant Master – nejvyššího ocenění v memosportu je MUDr. Michaela Buchvaldová - Kersten, světově uznávaná odbornice ve výuce mnemotechnik. Účastníci kurzu budou mít možnost seznámit se s ní na semináři v sobotu 24. listopadu 2007 v Kulturním domě Vltavská v Praze. Prozatím jsme obdivovali naši vedoucí, která tyto kurzy už pořádala v desítkách anglicky mluvících zemích. Inspirovala a motivovala nás nepřeberným počtem koncentračních testů, anagramů, tangramů či heptagramů (račte, prosím, použít slovníku cizích slov), až jsme si je sami naučili vymýšlet. Poznávali jsme sami sebe navzájem tak, aby nám tvář i jméno nezmizely z paměti ani po letech. Jak to vyjádřil jeden z účastníků, když si zaveršoval: Když vás potkám na ulici, povím „to je ona!“ – žena, která způsobila, že mám paměť slona! Na ukázku alespoň jeden z příběhů, který vznikl s použitím číslovky „sto“ - bude-li zájem rád pošlu i příběh řezníka Řandy s použitím co nejvíce hlásek „ř“. Prosím, nezneužít, copyright (co) je vlastnictvím autora tohoto článku. Díky! |
Pro100duchý příběh Na100jte! Už téměř 100 let tady 100jím a hledím na mě100 - matičku 100věžatou. To je doba! Celé 100letí na jednu tlu100u knihu a pořádnou 100ry. Vychovala jsem 100vky žáků, mnozí 100jí před mýma očima, div bych se neroz100nala. Pro100rné učebny mám uklizené, podlahy napa100vané, voní či100tou. Krev mi 100upá do hlavy, co všechno se dětem nepřihodí ce100u ke mně, než i mne pro100upí jejich radost. Zažila jsem i smutné chvíle. Za války jsem byla zpu100šená, hotová pa100uška či 100dola. Nemohla jsem prote100vat. Dokonce mne nejméně 100krát o100uzeli. Až se na100lil nový pořádek, přišel inve100r, že to bude stát pár100vek, ale bude to opět dů100jný stánek vzdělanosti, kde nebude chybět ani kve100r, pa100r, ne100r a pě100un. Pracovali zde o100šest. Tak se usaďte u 100lu a vydáme se 100pami mých vrásek a budeme li100vat v kronice. Někdo zvoní. Ano – li100noš přináší první blahopřání k mé 100vce. Mám už své 100upence. A taky jednu 100nožku. ![]() Vím, kde je ho100vo mí100. 100listá růže je na mém 100jánku. Nedaleko odtud je 100žár, 100ka, 100h slámy a 100jatá voda, kterou tu měří ča100 hu100měrem. Na100lici leží piv100le a o kus dál je 100jící voják. To je můj mí100pis. Takže – celou hi100rii mám sepsanou na tomto100čeném svitku papíru, mám obavy, aby vás nerozbolely 100ličky, brát 100pangín a nezačali 100nat napro100 vyčerpaní. Zatím jsem vám vděčná, za váš kladný po100j. No, a když všechny ty 100vky spočítáte, bude jich přesně 100. Vaše 100letá škola Pro kurs Trénování paměti sepsal jako domácí úkol jeden z účastníků Miroslav Sígl více o mne: www.volny.cz/mirek.sigl |
Ilustrace exkluzivně pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl http://frk60.aspweb.cz
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 06. 2007.
Další články autora
- Miroslav Sígl: Evropská unie, čeští tlumočníci a překladatelé
- Miroslav Sígl: Děti republiky Zdenky Bergrové
- Miroslav Sígl: Smetanův Lamberk zněl áriemi z Prodané nevěsty
- Miroslav Sígl: Detektivní příběh o Láďovi Šubrovi a jeho nálezu z Kokořína
- Miroslav Sígl: Zemřel Ludvík Kundera, přítel mělnického Oldřicha Wenzla