Zdeněk Hajný: A bude to akční?

Rubrika: Publicistika – Zbývá dodat...

Není tomu tak dávno, co proběhla v českém tisku diskuse, vyvolaná článkem vydavatele Pozitivních novin Pavla Loužeckého Pozitivní noviny vyhlásily boj „blbé náladě“ ve společnosti
Tento článek komentoval pan Ondřej Neff v Lidových novinách a v reakci na něj napsal Pavel Loužecký další článek s názvem OTEVŘENÝ DOPIS ONDŘEJI NEFFOVI
Všechny tři příspěvky vzbudily oprávněný zájem veřejnosti a přišlo na ně mnoho ohlasů. Jelikož si myslíme, že toto téma je aktuální pro každého rozumného člověka a my bychom se jím měli nadále zabývat, položili jsme několika osobnostem návaznou otázku:

"Myslíte si, že by lidé měli pozvednout svůj hlas a bránit se kolektivně proti médiím, které nás více či méně cílevědomě ubíjejí špatnými zprávami a tím v nás uměle podporují a udržují blbou náladu, nebo je to každého ryze soukromá věc, zda se bránit chce a dokáže, a nám není vůbec nic do toho, co si které médium dělá?"

Hajný Zdeněk Ing. PhDr.
Zdeněk Hajný
malíř, psycholog, filozof, majitel unikátní galerie CESTY KE SVĚTLU


V Galerii Cesty ke světlu, kterou za třináct let od slavnostního otevření R. Fulghumem navštívilo na 130.000 diváků a v pořadech vystoupilo mnoho významných osobností kulturního a společenského života, se vytvořila řada projektů, z nichž některé jsou zaměřeny na výchovně-vzdělávací a humanitární činnost.
Např. poslední z projektů k poctě odkazu myšlenek J.A.Komenského u příležitosti 415. výročí jeho narození pod záštitou primátora Hl. města Prahy MUDr. P. Béma a Bc. D. Mlejnského, starosty Městské části Praha 11, se věnuje rozvoji citového vnímání dětí a mládeže i řešení současných problémů v jejich výchově.

Na základě dlouholetých zkušeností v galerii, výchovných pracovníků, psychologů a lékařů můžeme v dětské psychice objevit a pozorovat vlivy negativního působení médií již u nejmenších návštěvníků. Zmínil bych jeden zprostředkovaný příklad:
Paní učitelka základní školy v podání režisérky Eleny Puchové připraví pro děti hodinu s upraveným povídáním o Malém princi Antoine de St. Exupéryho s videoprojekcí vesmírných obrazů z naší galerie. Zvídavé děti ještě před pořadem téměř unisono pokládají otázku: „A bude to akční?“

Když navštíví takoví školní výletníci kupříkladu naši galerii, v prvních okamžicích těkají z místa na místo, běhají a hledají, k jakému pro ně známému akčnímu hrdinovi či výjevu by se mohli obrátit a zaměřit svoji pozornost. Teprve po chvíli se ztišují a začínají vnímat a přijímat obrazy a objekty z krystalů, které je obklopují.
I z toho lze usuzovat, že vjemy, vložené do paměti různými akčními, hororovými či katastrofickými obsahy, jsou do dětské psychiky velmi silně zapuštěny, indoktrinovány.
Nebezpečí spatřuji v tom, že se pak mnohdy považuje za zcela přirozené akceptování zla a násilí, což rozhodně nepřispívá ke zdravému duševnímu, potažmo fyzickému rozvoji jak dětí, tak dospělých.
Názor, že vystavování člověka zlu a násilí za účelem jeho katarze a pozitivní proměny může mu být dokonce svým způsobem užitečné, je mylný. Jakkoliv je v životě důležitá konfrontace protikladů, toto jednostranné působení pro utváření hlavně dětského pohledu na svět je obzvláště nebezpečné.

Měli bychom tudíž dbát na dostatek příležitostí, vyhledávat je či dokonce vytvářet. Příležitosti, kdy svoje děti i sebe sama vystavíme podnětům, vzbuzujícím v člověku pocit harmonie, radosti a štěstí, aby nedocházelo k převaze negativních informací ve stylu současných tendencí ve směřování člověka, a v konečném důsledku tak celospolečenské deformaci. Podpořit ten druh umění a medií, které k tomu vedou. Příkladem toho je internetový magazín Pozitivní noviny.

Copyright © www.cestykesvetlu.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 27. 08. 2007.