Zdenka Bergrová: Je to moje knížka?
Rubrika: Literatura – Doporučení
Vyšla mi knížka. Je to moje knížka? Stala jsem se kdysi překladatelkou poezie, převážně básníků 19. století. To je těch, kteří své verše rozlišují od prózy dodržováním rytmu, rýmů, ozdob – na rozdíl od současných, kteří za poezii vydávají cokoli napíšou do kratších řádků. Vyšlo mi velmi mnoho přeložených veršů tiskem. A v nákladech, o jakých se dnes ani próze nezdá. Bylo by přitažlivé zamýšlet se nad tím, co změnilo české čtenáře, co je odpoutalo od klasiků a některé vůbec od hodnotné literatury, ale nejsem schopná to přesně rozluštit, a třeba je neodpoutalo nic, ale je přemíra nabídek a jen některé na úrovni, a vynikající knihy jsou velmi drahé. Vynecháme zatím tento problém. Knížka Vesmír zvoní hvězdami mě dostala do převrácené situace. Ing. Krolupper vybral přeložil do esperanta a uspořádal verše, jsou spolu s mým manželem, ilustrátorem(ten určil i název) a panem nakladatelem Ing.Kábrtem původci vydání. Neprožívám tento vztah poprvé. Do esperanta přeložili Dr. Jaroslav Mráz sbírku Slova noci, pan Jiří Patera knížku Děti republiky. Nezasáhla jsem nikdy ani připomínkou, takže nejsem. Nebo trochu jsem? Nevím. Samozřejmě taky čtu. Teď právě jsem probrala dvě publikace Milana Kundery, které vydal 2005 a 6 brněnský Atlantis. Jmenují se Zneuznané dědictví Cervantesovo a Kastrující stín svatého Gardy. Obsahují autorovy veřejné projevy o teorii literatury a překladu.Jsou to zajímavé názory, autor místy probírá tutéž větu ve více překladech, lpí na svém vlastním, a já někde souhlasím, to je asi běžné, ale – někde ne. Například - kde jde o Franze Kafku. Poprvé jsem četla některá Kafkova díla za války. Půjčila mi je paní Pošmourná, tak velká Kafkova ctitelka, že měla na stěně jeho fotografii, tu, kde má odstávající uši a velmi výrazné oči. Já se na něj zeptala a poměrně dost se dověděla. Jako tehdy všechno, hltala jsem jeho romány, ale – já je v té chvíli odsuzovala. Zdál se mi bolestínský – tehdy jsme museli být jiní, vzdorovat Hitlerovi… Pochopila jsem ho daleko později. Myslím, že svým způsobem ano. Podle Milana Kundery se svou tvorbou vesele bavil. Odporuji. Co je kastrující stín svatého Gardy? Postava Gardy patří do Brodova románu Čarovná říše lásky. Brodův autoportrét je tam spisovatel Nowy, portrét Kafky platonik, ba světec Gardy. Milan Kundera ironizuje románek Bondyho a celou následnou kafkologii. Vidí komično Kafkova smutku. Správně Kundera říká, že Kafka předešel svými romány surrealismus, vlastně ho uvedl do literatury. Ale – jde o komiku? Mluví dokonce o „nesmírně komické poezii“ u Kafky. Závidím Kunderovi to veselí, vplétané do tragikomiky. Neumím ho vychutnat. Jen o něm vím Zdá se mi, že Kafka tvorbou. bojoval proti svému životnímu pocitu, proti úzkosti a trapnosti z jednání světa. Samozřejmě taky tuberkulóza měla vliv, ale to je zbytečná faktografie, když si ho světová literatura vyzdvihla na vítěznou příčku – je představitelem mnoha čtenářů. Svědčil, ale nechtěl svědčit, proto chtěl, aby Brod zničil jeho spisy… Opozdilci surrealisté se většinou jen motají ve své vlastní představě, soukromé, ne všeobecné. Kafka je všeobecný. Působit jsou schopní jen někteří umělci. Je to teď složitější, než bývalo. Nepůsobí každý z nich na každého, ale jen někdo na někoho... Jsem teď nesmírně vděčná klasikům, poskytovali mi odraz. A za Vesmír zvoní hvězdami jsem vděčná Ing. Krolupperovi, manželovi a Ing. Kábrtovi. Knížka obsahuje sice i základní životní postřehy, ale jsou většinou vynechány úzkostné. Mám jich spoustu – a sama už je taky vylučuji. Jen je tu takový rozdíl mezi celkem mých veršů a touto sbírkou. |
Obraz Vyzvání, autor: Zdeněk Hajný, GALERIE CESTY KE SVĚTLU, www.cestykesvetlu.cz
Copyright © Zdeněk Hajný
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 10. 2007.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Jan Vodňanský | |
Miloslav Švandrlík | |
Milan Lasica | |
Ivo Šmoldas | |
Helena Štáchová | |
Ivan Rössler | |
PhDr. Jiří Grygar | |
Blanka Kubešová |