Kdo z nás by neznal hastrmany a vodníky, ponocné a vánoční koledníky, Kocoura Mikeše, Kmotru Lišku, Dobrého vojáka Švejka? Obecní dům představuje JOSEFA LADU (1887 – 1957) v celé šíři jeho tvorby a zároveň připomíná dvě jeho prosincová výročí: 120 let od narození a 50 let od úmrtí.

Malíř patřil k umělcům, kteří v první polovině minulého století hledali nové formy výtvarného vyjádření. Na rozdíl od spolužáků z UPRUM, například J. Čapka, O. Gufreunda, F. Kysely a J. Gočára, studoval zde jediný semestr. První knížku pohádek ilustroval v duchu dobové secesní konvence. Začal se prosazovat jako humoristický kreslíř. Rychle se učil a nejhlouběji na něj zapůsobil B. Rabler (zvířecími scénami) a Jossot – pozdější Ladův styl je kombinací obou, k nimž připojil prvky od M. Alše. Výsledek: čistý Lada.

V prostředí ideálů socialismu zůstaly zakotveny malířovy profesionální vazby, celoživotní přátelství a pracovní vztahy, které nenarušily ani pozdější nazorové rozdíly. V dělnické knihtiskárně, kde vznikaly jeho knižní obálky a později řada vlastních knih, potkal i „svého“ osudového autora Jaroslava Haška. V novém časopise Karikatury, kde J. Lada působil jako redaktor, vycházely od roku 1911 Haškovy povídky o vojáku Švejkovi.
Prvních dvacet let své umělecké tvorby se Lada prosadil především jako ilustrátor a karikaturista. V obou oborech se stal uznávaným autorem. Při spolupráci s deníky České slovo a Lidové noviny se jeho kresba vyhranila do podoby s realistickým nábojem a s humornou nadsázkou.  

  

Mezi válkami autor dokázal tvořit tzv. do šířky a zahrnul do díla různá témata. Ovlivnil úroveň i charakter české karikatury i jako redaktor Kvítka z čertovy zahrádky – snažil se vybudovat významný humoristický časopis s kvalitními karikaturisty a kreslíři. Žádný z meziválečných ilustrátorů pro dětské tituly nepoznamenal charakter dětských knížek zásadněji a originálněji nežli právě Josef Lada. Vyčnívá mezi desítkami autorských stylů jednoduchostí, hravostí a humorem ilustrací, založených na plošné barevnosti a silné kontuře, která pevně a jednoznačně definuje postavy a děje. V přelomu let dvacátých a třicátých přinesl malíři každý vždy několik autorských nápaditých obrázkových knih.        

Nejznámější postava Dobrého vojáka Švejka se před první světovou válkou ztrácela v davu rázovitých typů Haškových povídek, ale v průběhu dvacátého století byla povýšena na symbol národní mentality. Hlavní zásluhy o podobu hrdiny se připisují Josefu Ladovi a jiné postavě malíř také nevěnoval tolik pozornosti. První kresba vznikla k obálce sešitového vydání i jako titulní strana Kupletu Švába Malostranského. Po Haškově smrti Lada Švejka „lidově“ převyprávěl a převedl do kresleného seriálu zahrnujícího 540 kreseb. Staly se základem ilustrací ke knižnímu vydání (Synkovo nakladatelství 1926), kde se poprvé objevila podoba dobrácké tváře. Tehdy se Lada začal věnovat také volné tvorbě.

Prvními díly byly kolorované kresby pro Kvítko s doprovodnými texty. Vznikla Tancovačka neboli Masopustní zábava v Podebrapatech, dále tušové kresby, tempery, kvaše a akvarely, dnes ve sbírkách galerií a prezentovaných na výstavách. První periodu tvorby uzavřel autor triptychem Česká krajina (1935) a čtyřdílným cyklem Dětské hry (1936 – 1937). K jubileu své padesátky J. Lada vydal své vzpomínky z dětství, v nichž přibližuje a zpřítomňuje hodnoty venkovského života a dětské zážitky v nové podobě. V té době se stává skutečným malířem. Jeho malba se zniternila a osobitě vyhranila. Koncem třicátých let ji obohatil nostalgický a snový motiv a ke konci tvorby navíc reálné téma.  

Výstava v Obecním domě rozsahem a koncepcí předčí expozici v Jízdárně Pražského hradu (1998). Kromě všech zmíněných podob Ladovy tvorby zde konfrontuje autorovo dílo s díly jeho zmíněných vrstevníků (J. Čapka ad.). Podobu jeho Švejka srovnává s kresbách dalších autorů a v mnoha knihách. Přibližuje „jak se dělají noviny“.

Svět Josefa Lady neexistuje. Autor¨si ho sám vytvářel. Jeho tvorba, konfrontována se životní realitou, i dnes může provokovat jednostranným zobrazováním. „Nepřesvědčuje nás, že svět by měl – nebo že někdy bude – vypadat jako na jeho kvaších. Naopak, volí pohádkové motivy, aby bylo zřejmé, že to, co maluje, realita není“ (Pavla Pečínková). 

SVĚT JOSEFA LADY pro všechny generace je v Obecním domě – do 3. února 2008.