Olga Szymanská: Rozpuštěné postavy HELLY GUTHOVÉ

Rubrika: Publicistika – Doporučení

Umělkyně vytvořila přavážnou část svého díla ve ztížených podmínkách emigrace a v mezinárodní umělecké konkurenci Londýna a Paříže. Díky svému nadání, píli a vytrvalosti dosáhla světového uznání již v polovině minulého století, ale i v době nedávné, kdy byla „znovuobjevena“ galeriemi ve Francii a v Německu.

 

Malířka Hella Guthová, narozena v únoru 1908, studovala nejdříve na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a ve třicátých letech minulého století v ateliéru Willi Nowaka na pražské Akadermii výtvarných umění. Po prvním ročníku z pražské školy odešla a dala přednost nezávislému životu. Živila se kresbami pro české a německé noviny. V roce 1933 vydala své nejvýznamnější grafické dílo – cyklus dřevorytů k deseti písním Třígrošové opery Bertolda Brechta, který získal velmi pochvalné recenze v českém i německém tisku. Od počátku třicátých let se H. Gutthová zapojila do života německé levicové emigrace v Praze a spolupracovala s vydavateli satirického protifašistického týdeníku Simplikus / Simpl. Stala se členkou německé divadelní skupiny Studio 34. V této době se zabývala především malířskou tvorbou, která obsahuje živě malované portréty a především zátiší, v nichž se uplatňují prvky osobitého kubismu. Obrazy vystavovala se skupinou Prager Secession.

 

Po okupaci českých zemí přešla umělkyně přes Polsko do Anglie. V roce 1942 obdržela od československé exilové vlády pracovní stipendium, jehož výsledkem byla o rok později samostatná výstava třiceti kreseb, akvarelů, kvašů i surrealistických olejů v The Czechoslovak Institute v Londýně. Válečná surrealistická tvorba byla reakcí na tísnivé prožitky jejího útěku, života v emigraci, bombardování Londýna a obav o osud členů rodiny v tehdejším Československu.

                               

Po přesídlení do Paříže zažila Hella G. hned při první zdejší výstavě velký úspěch, proto opakovaně vystavovala v Salon des Réalités Nouvelles. Byla jí udělena stříbrná medaile a přední muzea začala nakupovat její díla. V raných malířských pracech z pařížského období se projevuje autorčin sklon k lineární geometrické abstrakci a z tohoto období také pochází obraz Rozpuštěné postavy (1952), který dal současné pražské výstavě název. Od půle padesátých let nastalo v jejím malířském projevu uvolnění, především v tvorbě pastelů. Bylo vystřídáno prvky nové figurace jako by vystupující z hloubky temných vrstev barev. Vrcholilo ve zcela uvolněné gestické malbě, která si uchovala charakteristický grafický výraz autorky.

 

Po roce 1980 nastalo v jejím projevu nové tvůrčí období kreseb a koláží, jejichž cykly byly představeny v Paříži, Kielu, v Soestu a v Lyonu. Hella Gutthová tvořila až do posledního dne svého života, který nadešel v roce 1992 v Paříži. Její díla jsou dnes v mnoha soukromých a veřejných sbírkách ve Francii, Anglii, Německu, Švýcarsku, USA a Izraeli. Některé ve sbírkách Židovského muzea v Praze.

 

Právě první samostatnou výstavu v Praze nyní pořádá Galerie Roberta Guttmanna ke 100. výročí autorčina narození. Nabízí průřež jejím celoživotním dílem – v malém prostoru, ale v neobyčejné kvalitě. Představuje osobnost H. Guthové, pro níž „umění znamenalo vnitřní jednotu světa, který během jejího života zanikal a stále více se rozpadal na fragmenty. Nebyl to však pouze negativní vývoj – rozklad světa znamenal současně objevy nových a obecnějších souvislostí, kterým vždy Guthová vycházela vstříc.“ (kurátor výstavy Arno Pařík). 

 

Výstava ke 100. výročí narození Helly Guthové pod názvem ROZPUŠTĚNÉ POSTAVY je otevřena v Galerii Roberta Guttmanna do 27. dubna 2008.   

                                                                                         

Dle tisk.materiálu

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 28. 02. 2008.