| ELIÁŠOVY PRANOSTIKY (10.týden)
od 3.3. do 9.3. 2008
Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění! |
| 3.3.
Březnové slunce má krátké ruce. 
•••
Kamil má naopak ruce dlouhé.
Někdy se oteplí docela prudce,
jindy se dostaví náznaky pouhé.
4.3.
V březnu prach – jistý hrách.
•••
Bude tedy na čem klečet,
Stelinka nemusí brečet,
byla hodná, nemá strach.
5.3.
Napadlý sníh březnový, oseníčku nehoví.
•••
Kazimírovi však hoví, nikomu to však nepoví -
on i jeho kamarádi březnový sníh mají rádi.
6.3.
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
•••
Miroslav se nezadýchá, tuhle potíž nezná,
Bedříšek ten má svůj svátek už prvního března.
7.3.
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
•••
Při jasném počasí sníh v noci nebředne,
buďme ale rádi, bředne aspoň ve dne.
8.3.
Lépe od hada být uštknut,
než v březnu od slunce ohřát!
•••
Gabriela nesouhlasí, na hory se právě chystá,
krémy už má připravené, před sluníčkem je si jistá.
9.3.
Na svatého Františka déšť
– neurodí se brambory.
•••
Naši prapředkové milí, v tomto rčení překvapili.
Z neznámých důvodů Františku změnili na muže,
transvestitismus však docela určitě
za tohle nemůže!
****
To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!
Pokračování příště...
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí! |
