Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (12) 17.3. - 23.3.

Rubrika: Publicistika – Víte, že...?

ELIÁŠOVY PRANOSTIKY  ( 12. týden)
od 17. 3. do 23. 3. 2008

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!

17.3.
Mrzne-li na svatou Gertrudu,
mrzne potom ještě čtyřicet dní.
•••
Vlastík se potají za naše prapředky stydí,
proboha co jen to na téhle číslici vidí?

18.3.
V březnu sýkorka volá: rozsívej, rozsívej!
•••
Eduarda popohání – nezívej, nezívej!
Sýkorce hned poděkuje jarní rozsévač,
ona za to zatrylkuje – není zač, není zač.

19.3.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
•••
Není svátek jako svátek, dneska bude pěkný zmatek,
hospody se naplňují, všichni se tam hrnou.

20.3.
Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
•••
Ano, jistě, je to prima, však to taky trvalo!
Světlana se nejvíc těší na svou jarní trvalou.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
A když to příroda přežene, v létě je teplo jak pekle!

21.3.
Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
•••
Radek nemá žádná pole, nevzdává se však své role,
Rovnodennost – rovnonočnost všude kolem cítí.
Velký pátek deštivý – dělává rok žíznivý.
Žízeň ta je přece věčná, každá pípa je jí vděčná.

22.3.
Na Kazimíra pohoda – pro kobzole úroda.
•••
Leona si neví rady s bramborovou plodinou,
snad se to dá dohromady, poradí se s rodinou.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
My však tomu nevěříme, nejsme přece dnešní!

23.3.
Jestli březen kožich stáhl,
duben rád by po něm sáhl.

•••
Ivona je ochranářka, kožich pro ni cenu nemá,
důležitější je pro ni každá žijící tvář němá.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.
Na Velikonoce oblačno, budeme píti nalačno! 
 
****

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Pokračování příště...          
  

Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 03. 2008.