ELIÁŠOVY PRANOSTIKY  (19.týden)
od 5. do 11.5. 2008

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!

5.5.
Když se máji blýská, sedlák si výská.
•••
Klaudie si taky výská a spolu s ní celá víska.
Na návsi se mládež rojí, o svou májku moc se bojí.

6.5.
Roj, který se máji rojí, za plný vůz sena stojí,
v červnu rojení, nestojí za zvonění.
•••
Radoslav dnes pro nikoho není prostě k mání,
jako divý svoje včelky z úlů popohání.

7.5.
Deštivý květen – žíznivý říjen.
•••
Standa žíznivý je stále, voda není jeho hobby,
na přírodu nezlobí se, ale na vinařské loby.

8.5.
Májová voda vypije víno.
•••
Náš státní svátek, ba i Den matek,
do kalendáře vnášejí zmatek.
Buďme však rádi, že je co slavit,
že aspoň občas můžem se bavit!

9.5.
Není-li květen ani příliš studený,
ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
•••
Pro Ctibora toto rčení nejlepší je ze sta,
opět se zde uplatňuje zlatá střední cesta!

10.5.
Mnoho chroustův máji – dobrý rok.
•••
Naše Blažena chrousta nechroustá,
v máji je blažená – není přece cvok!

11.5.
O svatém Mamertu zima je po čmertu.
•••
Svatava Mamerta nezná, neví ani kdo je čmert,
protože má ráda teplo, doufá, že je to jen žert.
Déšť o Letnicích – slunce na Boží tělo.
Oba tyto svátky upadly už v zapomnění,
je to ovšem škoda, oprášit je by to chtělo!

****

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Pokračování příště...          
  
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!