ELIÁŠOVY PRANOSTIKY  (30.týden)
od 21.7. do 27.7. 2008

Naši staří předci milí, s přírodou se přátelili,
vyzráli na její triky, vymysleli pranostiky.
Ano, ano lidé zlatí, pranostiky stále platí.
Jisté to však někdy není, všecko na světě se mění!

21.7.
Na Proroka Daniele nalije též do mandele – nebo do kopy.
•••
Tohle ovšem Vítězslav jen velmi těžko pochopí,
a tak jako obyčejně nalije si korbele.

22.7.
Na svatou Magdalenu pohoda – pro včely výhoda,
a když slota – to lichota.
•••
Svatá Máří je dnes pro nás prostě I.A třída,
i v počasí stále klady se zápory střídá.

23.7.
Když prší o Apolináři, dlouho se z lesů paří.
•••
Libor taky „trochu pařil“ - na posledním potlachu.
Houby našel, pak je vařil, a teď váhá, zda navštívit
Skálu nebo Smotlachu.

24.7.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
•••
Kristýna je kulinářka, přitom navíc dáma,
na červenec nespoléhá, uvaří si sama.

25.7.
Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
•••
Že by toto mělo platit? – Kroutí hlavou Jakoubek,
téhle dlouhé předpovědi podívá se na zoubek.

26.7.
Svatá Anna – chladna zrána.
•••
Pravda je to prostičká jak ranní rosy,
musí ale v potaz býti brána,
proto dávno nechodíme bosi.

27.7.
Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
Věroslav je „Létoslav“, přesto správně vnímá klima,
v létě má být prostě teplo, no a v zimě zase zima. 

****

To je tedy odkaz našich předků milých,
upravili jsme ho ve svých dlouhých chvílích.
Učme se od předků lásce a pokoře,
pokoře k přírodě v té naší oboře!
Klima je příjemné, zem se tu nechvěje,
v létě je sluníčko, v zimě zas závěje,
jaro se zkracuje a podzim taky,
po jasném počasí připlují mraky.
Uprostřed Evropy v zemičce malé,
tam je náš domov a bude stále!

Pokračování příště...          
  
Autor se tímto omlouvá, že fušuje do řemesla našim moudrým předkům a děkuje všem živým i mrtvým sběratelům této lidové moudrosti, kteří se v minulých stoletích zasloužili o to, že naše lidové pranostiky stále žijí!