Renata Šindelářová: Léthé nebude moc široká řeka

Rubrika: Literatura – Doporučení

Léthé nebude moc široká řeka

Petra Kukala, autora poezie i prózy, jsem vám již v Pozitivních novinách představila v rozhovoru „…a řekl básník: poezie je pro mě pořád tajemstvím“ https://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2008050062 . Dnes bych vám ráda přiblížila dvě nové knížky tohoto všestranně nadaného literáta. V rozhovoru již zmiňovanou knihu Tajemství Panské zahrady a zcela novou sbírku básní Orel velmi.

Tajemství Panské zahrady

Tato knížečka obsahuje pohádkově laděné příběhy, jejichž hlavním hrdinou je žák třetí třídy, chlapec Martin. Ten si hned v první kapitole přivolá na pomoc před tyranskými spolužáky tajemnou postavu ze záhrobí, tzv. fexta. Fext potom Martinovi, a nejen jemu, pomáhá s léčbou lidské krutosti a lhostejnosti. Tajemný fext v roli kladného hrdiny evokuje představu čestného rytíře od kulatého stolu, snažícího se očistit společnost od špatných zvyků. Autor v knize - pro děti srozumitelným způsobem - ukazuje na zbytečnost zloby, strachu či nadměrné soutěživosti. Zkrátka nechybí tu ani tolik dnes vyhledávané napětí, ani tolik opomíjená moudrost – mj. jistě důsledek autorova pedagogického vzdělání.
Můj dojem? Přesně takové knížky dětská literatura potřebuje. Osobně bych knihu nejraději zařadila nejen do každé dětské knihovny, ale i přímo do školních čítanek. Vždyť vychovávat nastupující generace k nesobectví, to je ten nejlepší vklad do budoucnosti nás všech.

Knihu Tajemství Panské zahrady vydalo v roce 2008 Karmelitánské nakladatelství


Orel velmi

Básnická sbírka se skládá ze tří různorodých celků, z nichž každý naladí naši duši do jiné tóniny.
V první části, nazvané Nadmořská výška ráje přibližuje básník svá milování se s krajinou, která počíná u Labe a končí mezi pomníky hrobů - nebo možná obráceně.

Na podzim v mém kraji chmýří topoly
a psí víno
domy podpírá.


Druhou část, nazvanou Krásná žena, ocení muži za inspiraci, ženy za všechny poklony a všichni na této planetě za hledání krásy v každém všedním dni.

pokaždé od ní odcházím
s plnou náručí básní


Třetí část, Orel velmi, nás vpustí do tajných komnat básníkova smutku, který působí tak syrově a zároveň tak voňavě, že nevíte, zda plakat nebo se usmívat. Kdo miluje nostalgii, přečte několikrát – jako já.

Myslím že Léthé nebude moc široká řeka
myslím že nebude širší než jizva


I z krátkých ukázek lze poznat, že nejen obsahově, ale i stylově se tyto tři části od sebe velmi liší. Mnoho však mají i společného: srozumitelný jazyk a zajímavý kontrast jednoduchosti a širokého rozměru.

Sbírku básní Orel velmi vydalo v roce 2008 nakladatelství Protis

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 06. 08. 2008.