ZLO VERSUS DOBRO

Zlo i dobro jsou spojité nádoby. Příliš zla škodí dobru a příliš dobra podporuje zlo.
„Vyplácí se být dobrým člověkem?“ Přináší to spousty starostí.
„Lumpům a podvodníkům se lépe daří! Slušní lidé jsou zneužíváni!“
– Dobro a zlo je v člověku rozděleno na půl – četl jsem v jednom románu F. M. Dostojevského.
Záleží jen ke kterému se člověk přikloní následkem okolností.
„Kdo po mně kamenem, já po něm chlebem!“ I toto biblické napomenutí má své pro a proti.
Někteří odpovídají: „Ano, chlebem, ale týden starým!“
„To je dobrák od kosti,“ říká se o hodném člověku, „ten nechá na sobě štípat dříví!“
Jiní říkají: „Na hrubý pytel hrubá záplata!“
Je správné ustupovat před cynickými a hloupými gaunery? Není to prohra dobra, nechat se týrat? Je správné odpouštět jakékoli činy člověka – i ty nejhorší? Že budou potrestáni po smrti. Ale když se vyzpovídají, jsou čistí jako holubičky.
A hned se objevuje myšlenka – Je správná pomsta? A je pomsta a spravedlivý trest to samé?
Jack London napsal: „Muž, který snese urážku či facku bez pohnutí – hanba! Je mi lhostejné, dovede-li vyjádřit nejvznešenější myšlenky!“
A hned mne napomíná tichý hlas: „Moudřejší ustoupí!“
A další hlas se mi vysmívá: „Není to jenom alibi zbabělých?“