Milan Markovič: Sledujete novinky?
Rubrika: Literatura – Fejetony
|
|
| SLEDUJETE NOVINKY?  Když mne někdo osloví ve snaze něco mi sdělit o nejnovější novince vědy a techniky, už mne to ani velice nevzrušuje. Vyslechnu si, to ano, ale že bych nějak zvlášť zdvíhal obočí a nevycházel z údivu, to ani ne. Už ne. Bývaly, pravda, časy – a není to zase až tak dávno – kdy se novinky na nás nehrnuly každý druhý den. Přišel barevný televizor. Ne všichni jsme měli na Tuzex, a tak jsme maturovali na ruském Rubínu. Barvy sice prezentoval na úrovni nevydařených velikonočních vajíček, ale bylo jich zase víc, protože když se například hokejista s modrou přilbou pohyboval ( a to se stávalo dost často), modrá čára ještě hodnou chvíli připomínala celou jeho trasu, dokud ho nevystřídali. Jaký skvost je posilovač brzd v autě, jsem si uvědomil až na Krétě, kde mi půjčili malého Inda značky Maruti, kterého bylo možné zastavit jen tak, že jsem se pořádně zapřel do pedálu i do volantu a na chvíli i vstal ze sedadla. Když už jsme u auta, prvá setkání s klimatizací v letních vedrech byla také čímsi výjimečným a můj škodolibý výraz musel postřehnout každý, kdo se proti mně řítil se všemi okny stáhnutými a poletoval v průvanu kabinou. Tento vynález však vychutnávám vždycky jen do první bronchitidy, potom se mi už nezdá až tak úžasný.  Ano, říkám, zvykl jsem si už, že v technice není nic nemožné a sotva co mne překvapí. Místo číšníků už na recepcích nosí nápoje roboti, a kdyby i hned takový plecháč vedle mne zakopl o koberec a zasakroval, beru to jako běžnou věc, ačkoliv Japonec nad tím fórkem bádal možná půl roku. Robot už vykonává chirurgické zákroky a dokonce se objevil i na býčích zápasech místo toreadora. Pozor, ale to není všechno! Robot nahradil i býka! Fakt! Četl jsem to. V aréně přibude lomozu a skřípání kovu, místo krve poteče olej a Španělé si přijdou na své. Vím i o vysávači, co sám běhá po koberci, zmapuje si místnost, aby zbytečně tam či onde nevrážel, sám se dobije, sám se tuším vyprázdní – no prostě jako člověk sám. A na světe je i budík, který vám nejen oznámí, že je ten čas, ale nedá se umlčet, dokud nevstanete, protože až potom přestane chodit a schovávat se po ložnici, abyste ho neumlčeli a případně s ním netřískli o stěnu. Dnes je už těžké říct, co považovat za novinku. Určitě to není mobil, co fotografuje, ani rádio, které poumývá nádobí. Dneska už člověka máloco překvapí. Možná jedině to, že by se, řekněme, tři čtyři dny nevyskytla žádná novinka… Ze slovenštiny přeložila Marie Zieglerová |
foto © z archívu Milana Markoviče
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 15. 01. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Rudolf Křesťan |
 |
Josef Fousek |
 |
Jan Krůta |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Jitka Molavcová |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
Milan Lasica |
 |
Karel Šíp |