Miroslav Sígl: Záhady našeho mozku a co o něm víme?
Rubrika: Publicistika – Zajímavosti
Ve všech zemích Evropy, jak by se předpokládalo, se uskutečnil ve dnech 16. – 22. března Evropský týden mozku. U nás se jeho pořádání ujaly Česká společnost pro neurovědy Akademie věd ČR a Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR. V budově prezídia naší slovutné vědecké společnosti byly po celý týden doslova nabity dvě přednáškové místnosti. V jedné z nich byli hlavní, střídající se řečníci a jejich přednášky včetně posterů, diapozitivů a jiných dokumentů se synchronně přenášely do místnosti druhé, vedlejší. Studenti medicíny, lékaři z různých - zejména lékařských fakult a laická veřejnost si nenechali ujít vzácnou příležitost, aby slyšeli naše přední vědecké kapacity přednášet o tom, kam dospělo zkoumání mozku a chorob s ním spojených.  Protože publicita o tomto velkém projektu byla téměř nulová, jak se rovněž očekávalo v době jiných starostí u nás i ve světě, dovolím si přece jen napsat několik dobře míněných vět, abych tu „sféru publicity“ zčásti zaplnil. Čili nejprve zpravodajsky - kdo a o čem vůbec přednášel? Kteří naši vědci našli ve svém nabitém diáři čas strávit maximálně každý dvě hodiny s náruživými posluchači? Nebudu uvádět epiteta, superlativy v přívlastcích, všichni byli skvělí, jedineční!O překonávání hranic současných možností neurochirurgické léčby postižení mozku a nervů přednášel prof. MUDr. Eduard Zvěřina, DrSc. Na otázky Proč cítíme bolest? odpovídal MUDr. Jiří Paleček, CSc. Kmenové buňky a biomateriály v léčbě onemocnění míchy a mozku - to je doména prof. MUDr. Evy Sykové, DrSc. O nových přístupech k léčbě bolesti vyprávěl prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. (zvlášť mimořádně skvělý – neodpustím si…) Řeč, písmo a lidský mozek – koho by takové téma nezajímalo? O něm přednášel manžel výše jmenované prof. MUDr. Josef Syka, CSc. Co víme o abnormálních pohybech, jaké jsou příznaky těchto onemocnění mozku a jak umožňují pochopit snáze jeho funkci - prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Funkční magnetická rezonance mozku - prof. MUDr. Josef Vymazal, DrSc. Přenos informace v mozku - doc. RNDr. Alexandr Chvátal, DrSc. Autismus, epilepsie a poruchy řeči – čili neurovývojová onemocnění – prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. Duševní poruchy a současná společnost – prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. Uvádím záměrně všechna jména a obsahy přednášek, protože internetově vybavení čtenáři si mohou snadno vyhledat všechny bližší podrobnosti k uvedeným tématům. Budete-li mít štěstí, někteří přednášející byli ochotni posílat své texty vážným zájemcům e-mailovou poštou. Všichni přednášející shodně potvrzovali, že v této vědecké oblasti (ale je tomu tak i v ostatních) existuje intenzívní mezinárodní spolupráce. Naši vědci jsou zapojeni do všech velkých světových projektů a projektů Evropské unie, naše poznání a dokonce i léčba mozkových chorob jsou tudíž na srovnatelné světové úrovni – a zcela výjimečně někteří pacienti (spíše movitější) si přejí být léčeni v zahraničí, v cizině. Mohlo tomu tak být i v případech nám dobře známých osobností (raději je nebudu jmenovat, jde o citlivou záležitost), protože i v našem technickém vybavení nezaostáváme. Jiná je otázka, že je nemají zatím na vícero místech v republice. Chcete příklad? Centrum bolesti (v něm musí působit komplexně neurolog, neurochirurg, anesteziolog, psycholog, psychiatr, rehabilitační lékař) je zatím v Praze-Motole a v Praze Na Bulovce, dále v Brně v Nemocnici u sv. Anny a v Bohunicích, páté je v Olomouci. Ambulantní léčbou bolesti se však zabývají všechny fakultní nemocnice u nás – vcelku jde o stovku působišť. Anebo vysoké náklady, spojené s některými náročnými chirurgickými operacemi, máme na ně? „V mnoha případech - pokud jde o výjimečného pacienta z hlediska jeho choroby – je pro nás záležitostí klinické studie a podobné případy platíme ze svých grantů, které získáváme z našich či evropských nebo světových fondů“, zněla jedna z odpovědí. Jde o vzrušující trendy v neurovědách, každý rok v posledních letech představuje doslova „mnoho fascinujících objevů takového významu, který zaplňuje dosavadní mezery v základním a klinickém vědění“. Rychlý vývoj ve výzkumu mozku přináší neustále novinky o různých aspektech mozkových funkcí, mnozí specialisté mají co dělat, aby drželi krok se současnými objevy. Přitom jsou vysoce atraktivní i pro další odbornou a laickou veřejnost. Často jsou lékaři překvapeni širokými znalostmi svých pacientů o možné chorobě, kterou na sobě pociťují. Světová informační síť zasahuje ovšem také naše mozky. A ne vždy k prospěchu jedince, nedostatečně vybavenému přijímat taková množství informací. A přesto je stále dosti zemí, které nejsou zahrnuty do vědeckého dobrodružství výzkumu mozku. I na tom se pracuje… Nebo jiný poznatek: Žádné další pokroky ve výzkumu mozku zdaleka neodpovídají svou důležitostí přínosu, jaký zaznamenal v roce 2008 výzkum zneužívání látek (a to u všech legálních či nelegálních drog, které si lidé sami aplikují) a léčba, která je s tím spojená. Významné jsou přitom takové faktory, jako je průměrný rok při vzniku závislosti, délka jejího trvání bez léčby a s léčbou, genetické faktory, prostředí a četné další. V USA mají výrazné problémy se zneužíváním látek u více než 22 miliónů obyvatel, ale méně než 25 % z nich je léčeno! Více než 80 % státních a federálních vězňů v USA se ocitlo za mřížemi ve spojení s alkoholem nebo drogami! Nechci překročit požadovaný rozsah článku, ale mohl bych na pokračování vyprávět další nekonečné příběhy, které jsem za celý týden získal, a sdělit informace, o nichž jsem se dozvěděl. Bude-li zájem, jsem k dispozici a pokusím se interpretovat co nejspolehlivěji to nejpodstatnější z celého Evropského týdne mozku u nás, zčásti i ve světě. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 03. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Rudolf Křesťan |
 |
Stanislav Motl |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Jan Krůta |
 |
RNDr. Vladimír Vondráček |
 |
Helena Štáchová |
 |
Jaroslav Vízner |
 |
Blanka Kubešová |