Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (14)

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Další krátký odstavec věnujme některým opozitům, tedy slovům se zcela opačným významem. Tak třeba dvojici den – noc pociťujeme zcela neutrálně, ale jistě kde kdo by si rád založil svůj deník, ale určitě nikdo se nebude chlubit svým nočníkem! Ohromnou nesystematičnost češtiny při tvorbě , nebo lépe řečeno netvorbě opozit nalézáme při dvojici zlo – dobro! Sice máme zločin, zločinnost i zloducha, ale pouze dobročinnost, neboť dobročin ani dobroducha jsme si – čert ví proč? - nevytvořili. Jistě je také zajímavé, že jistě známe pohled láskyplný, ale už nikoliv láskyprázdný. Celou přehršli opozit přináší následující otázka: „Je lepší geniální ale nesmělý poctivec, nebo blbý ale průbojný gauner?“ Nebylo by jistě od věci, položit tuto otázku filozofům nebo etikům. Tím jsme ale odbočili na trochu jinou parketu, než je rádoby pitvání českých i jiných jazykových zajímavostí.
 
Pokračujme raději jakýmsi pele-mele, miš-mašem, jakýmsi kočkopsem, nebo jinak – každý pes jiná ves. Jak připomínal Jan Werich, asi málokterý jazyk si může dovolit takové lahůdky třeba ve zdrobnělinách. A uváděl příklad – maličké kulaťoučké jablíčko. Při vyslovení to přímo hladí uši i duši a snad žádný jiný jazyk to neumí! Karel Havlíček Borovský zase používal zdrobněliny – soudek, a nemínil tím malý sud, ale nějaký nižší, třeba okresní soud. Zajímavé je také, jak zdrobnělina zcela obrátí mravní hodnotu slova. Jednoznačně negativní potvora se zdrobněním mění na značně pozitivní potvůrku. Mezi nesporné rarity našeho jazyka určitě patří pěkná sekvence, které jakýkoliv cizinec téměř jistě neporozumí – snese se se sestrou – a dále pak celá řada slov, které můžeme číst jak zepředu, tak zezadu! Samozřejmě, že se některá počítači opět nelíbila. Takže tedy na příklad – Anna, bob, blb, cuc, děd, gag, klk, oko, pop, sos, ale i mnohem delší slova – kajak, lapal, madam, pochop, radar. Přimhouříme-li mírně oči nad čárkou a čteno od zadu samozřejmě bez významu, pak také třeba – lámal, nadán, tápat či zákaz. Vrcholem v této raritě je pak známá oboustranná věta – kobyla má malý bok. Když pomineme mezery mezi slovy a čárku nad ypsilonem, pak lze tuto větu číst z obou stran a má stejný význam. Tomuto efektu se říká palyndrom a objevili jsme i jeden ještě čistší a navíc se sympatickým námětem – jelenovi pivo nelej!
 
A teď opět hurá na absolutno:
 
V mládí jsem se vždycky bál chodit na hasičský bál.
Nechci dopředu se drát, když nemám ten správný drát.
Na jak dlouho mám ten nárok? Nevím přesně, asi na rok.
Starodávnou mačetu objednal si na chatu,
měla cenu achátu, odvezl ji na chatu
 
Zranil se v noci básník jeden, nepoznal ani, že už je den!     
Oči radostně jí planou, když dostává růži planou.
Špatná vlastnost – tahle pýcha, Někdy až u srdce píchá!
Ustupoval dozadu, až se dostal do sadu.
 
Kdo nechce být v létě na hrách, ať jde za trest klečet na hrách.
Až mi bude vedro, vylij na mne vědro!
Stál u šatny a měl špatný dokonce i stoj svůj spatný!      
 

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 04. 2009.