Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (13)
Rubrika: Publicistika – Zajímavosti
| Obraťme dnes svou pozornost k zajímavým významům a aplikacím některých českých slov, úsloví a sousloví. Tak třeba hned toto poslední slovo a jemu podobná, jako sousoší, souhvězdí a další, znamenají skupinu nebo  určitou množinu či skupinu slov, soch anebo hvězd. Naskýtá se známá mužská poťouchlost, tedy že množina žen znamená soužení a dodává se, že samozřejmě neexistuje soumuží! Dále – družstvo mužů je, jak známo, mužstvo, ale bohužel málokdo použije termínu ženstvo. Podobně je zajímavé, že muž se ožení, ale žena se neomuží, nýbrž se vdá. Tím se jedna, ta lepší polovina lidstva dostane pod čepec a ta druhá, horší - do chomoutu. A když už jsme se dotkli rodinných vztahů, je jistě zajímavé, že sice máme macechu a otčíma, ale o pokolení zpět nemáme bacechu ani babcechu, děčíma ani dědčíma. No a také něco o rodinných vztazích pak vypovídá, že neznáme tchánka, tchánečka ani tchýničku! A jak vidíte, tcháneček se počítači libí! Opusťme ale rodinu a podívejme se nyní na další slovní disproporce a nesystematičnosti češtiny. Leckdo je u nás zručný, ale nikdo nemůže být znožný, i když známe slova ruční, nožní i snožný, ale už ne sručný. Nohy jsou v češtině vůbec diskriminovány, neboť alespoň naši muži sice mohli rukovat, ale ze zcela neznámých důvodů nikdy nemohli nohovat, což by bylo vzhledem k činnosti logičtější. A připomeňme si ještě další zajímavá slova a spojení, která jsou nepřekonatelným oříškem pro překladatele. Je zřejmě nemožné přeložit do jakéhokoliv jazyka zejména různá rčení. Příkladů by bylo habaděj – což je hned příklad první! A dále – techtle – metle / první slovo počítačem podtrženo, druhé přijato, zřejmě jakožto metla ve 3. pádě!/, ententyky, ajcem-krajcem, enyky-benyky, cupy-dupy, hala-bala, /nelíbí se jen bala/, láry-fáry /počítač neprotestuje vůbec!/, kvoč, nebo habaďůra, čímž bychom se ale dostali do nevyčerpatelného slangového slovníku, a to není naším cílem. Teď ale od slangu opět návrat k závěrečné absolutní „poezii“. Ač měl kabát odraný, byl to chlapík od rány! Mladý strážník nerozuměl ničemu, klidně pustil prohnaného ničemu. Pokud neutáhneš matku, tak ohrozíš otce, matku. Jen necita stále mámí slzy své nešťastné mámy. To se mu to pěkně oře, když má tak hodného oře. Když jel kolem děda s pící, probrali se psíci spící. Vždy, když tvoje kočka líná, nesmíš býti holka líná! Vysavač svůj připrav hbitě a vyluxuj chlupy v bytě! Vysoké stařičké dřevěné chůdy, může mít kdokoliv – boháč i chudý! Měl si vybrat jednu z matek, v hlavě měl však velký zmatek. Dnes se můj drahý milý tak jako včera mýlí, přitom i já se mýlím, se svým omylným milým. Radí-li ti někdo: „Ožeň se!“ Raději hned po něm ožeň se! |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl
http://frk60.aspweb.cz http://frk1.wordpress.com
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 03. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Karel Šíp |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Ivan Kraus |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
 |
RNDr. Vladimír Vondráček |
 |
Josef Fousek |
 |
Vladimír Just |