Tomáš Zářecký: Satan a systém

Rubrika: Literatura – Fejetony

Systém. Slovíčko, které můžeme kolem sebe slyšet stále častěji a častěji v nejrůznějších souvislostech. S jeho zvyšující se frekvencí a rozmanitostí použití by se mohlo zdát, že disponuje až jakousi nadpřirozenou (chcete-li kouzelnou) mocí, s kterou může vše ovlivňovat. Pokaždé, když se něco pokazí, nese na tom vinu právě on. Schválně si vzpomeňte, kolikrát už vám překazilo plány, že „systém“ (a teď nemyslím pouze ten operační) zrovna nefungoval? A co rozumět pod tímhle slovíčkem, na které jde svalit takřka všechno? Koukněme se na jednoduchý případ z každodenního trápení.
 
Webová aplikace se načítá podezřele dlouho. Pomalu začínám být netrpělivý, prsty nervózně klepou do stolu. Po čase, který mi připadá jako věčnost, i když ve skutečnosti netrvá snad ani ne minutu, prohlížeč na bílém pozadí ukáže jen pár černých písmenek, jejichž význam je stručný a zdrcující: chyba systému. Co se stalo s mým požadavkem? Zkouším akci opakovat, leč marně. Ani tam, ani zpátky, systém si postavil hlavu a moje příkazy vytrvale ignoruje. Hmm…
 
Tak to teda ne, říkám si a na tváři se mi zračí výraz krajního roztrpčení. Tohle ti nedaruju, ty jeden…! Rychle mrknu na hodinky. Zbývají necelé tři hodiny. Do té doby musí být všechno vyřízené. Tři hodiny… To je dost času. Skrz monitor mě systém (laskavě) informuje, že se na jeho opravě pracuje. Fajn, počkám, snad se zase rychle rozeběhne. Jasně, neměl jsem si to nechávat na poslední chvíli, ale kdo mohl tušit, že se zrovna zhroutí „systém“?
 
Tik tak. Tik tak. Minutová ručička se pomalu, zato vytrvale pohybuje kupředu a míra mého zneklidnění stoupá na kritické hodnoty. Nakonec začnu ve změti všemožných dokumentů a tištěných zpráv hledat telefonní číslo na někoho, kdo by mi objasnil záhadu „chyby systému“.
 
Ne hned, ale přece jen jsem se dovolal. Sláva! chce se mi vykřiknout. Telefonní operátorka naladí svůj dokonale naučený tón, který mě má přesvědčit o zájmu jejího zaměstnavatele o mou maličkost. Okamžitě jí začnu vysvětlovat svůj problém a snažím se, aby pochopila, jakou důležitost celé situaci přikládám. Naštěstí mi poskytne věcné a vyčerpávající odpovědi, které ukojí mou zvědavost a otupí ostří mé zoufalosti.
 
„Ano, víme o tom problému.“
(Rozumějte: už nám volaly stovky dalších naštvaných klientů)
 
„Na odstranění problému pracují naši nejlepší lidé.“
(Ti, které se nám podařilo zrovna sehnat.)
 
„Právě lokalizujeme příčinu problému.“
(Nemáme vůbec tušení, co se sakra stalo.)
 
„Systém znovu spustíme v nejbližší možné době.“
(Asi tak za sto let.)
 
„Způsobené potíže nás velice mrzí.“
(Abyste se nezbláznil.)
 
„Příjemný den.“
(Už otravují další.)
 
Když vše opět začalo fungovat, oddechl jsem si, že skončil další díl nekonečného seriálu „Za všechno může systém“. Ve středověku a v raném novověku se vše zlé a špatné svádělo na Satana a jeho pomocníky. Dneska už není tak populární, svádět chybu na něj by nebylo „in“ a jen málokdo by na to skočil. A tak ďábla muselo vystřídat něco modernějšího, stejně abstraktního, nepostižitelného a nadmíru univerzálního: „systém“! Ale jak se říká v jednom krásném vtipu, že nejvíc problémů s počítačem vzniká mezi klávesnicí a židlí, nezapomeňme na to, kde se skutečně skrývá chyba (a pokud i nadále chcete všechno tvrdošíjně svalovat na systém, zamyslete se, kdo ho uvedl v život). 

Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © František FrK Kratochvíl 
http://frk60.aspweb.cz    http://frk1.wordpress.com

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 04. 04. 2009.