Helena Štáchová: Vidí to, jak Hurvínek válku (3)

Rubrika: Literatura – Fejetony

Hurvínek nakopne školní brašnu, která pamatuje jeho 83 zbytečných školních let, zatímco Spejbl netečně pokračuje v luštění křížovky:
„Neodbytný člověk na šest písmen,“ mumlá si, „už vím - otrava!“
„To spíš učitel,“ opraví ho synáček.
Otec zpozorní. „Co ti vadí na škole?“
„Na škole nic,“ odsekne ratolest, „budova je to pěkná, ale s učiteli se nedá vydržet. A to chtějí vyšší platy!“
„Synu, být v dnešní době učitelem je rizikové povolání, co si žádá zbrojní pas a nervy ze železa!“
„Ale co my, školáci? Jen se dřeme a nám nedá nikdo nic!“
„Ty se tak nadřeš,“ rozzlobí se hlava rodiny, „vždyť nic neumíš!“
„Protože mě nic nenaučili! A jak by mohli, když sami nic neumí!“
„Jak jsi na tohle přišel, Hurvínku?“
„Naše učitelka se mě pořád na něco ptá!“
„A co ty?“ vyzvídá Spejbl.
„Nic. Nechám ji, ať si na to přijde sama!“
„Ajajaj,“ zasténá nešťastný rodič v předtuše blížícího se vysvědčení, „to zas bude pohroma! To máš z toho, že se neučíš! Víš co bude z žáka, který se místo učení honí za mičudou?“
„Milionář,“ odpoví chlapeček.
„Kluku,“ vede si svou Spejbl, „prachy jsou sice fajn, ale vzdělání je k nezaplacení!“
„Taky za něj neplatěj. Už jsi viděl bohatýho intelektuála?“ Trumfuje syn. „Zatímco třeba BRAZILEC KAKÁ...“
„Hurvajz, něčí stolice mě nezajímá!“
„...nebo taky RONALDO, ještě ani nekopne do míče a už má v kapse víc peněz, než nějaký chytrolín za celý život! Kdežto takový doktor? Zachraňuje životy, vyměňuje lidem srdce jak na běžícím pásu, stres ho budí ze spaní a výsledkem je jeho vlastní předčasný infarkt. Zatímco vysmátej sportovec může ve třiceti do luxusního důchodu. Taťuldo, věř mi, vzdělání škodí! I chuďas vědec pořád jenom bádá, svět kolem sebe nevnímá a ani se nenaděje a rozhodne o něm hňup, co má dost času vymýšlet jak na to, aby si opatřil nějaké to lukrativní místečko nahoře!“
Spejbl podá Hurvínkovi jeho aktovku: „Přesvědčils´ mě, synu, mazej do školy a bez koule na vysvědčení se mi domů nevracej!“

(psáno pro pražský deník Metro)

Foto © Archiv Divadla S + H.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 07. 2009.