Zcela mimořádný dárek si k oslavě svých třiaosmdesátých narozenin nadělil novinář a spisovatel a stálý spolupracovník Pozitivních novin Miroslav Sígl (* 25. září 1926 v Obříství u Mělníka) – knihu s názvem „Události pravdy, zrady, nadějí 1967 – 1971“.
Zcela unikátní encyklopedicky uspořádaná kniha zachycuje, dá se bez nadsázky říci, minutu po minutě, den po dni, osudové události, jimiž bylo ukončeno období tzv. Pražského jara – okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, a poté až do nastolení kruté normalizace, a to v dokumentech, které jako novinář shromáždil a nyní, po mnoha letech předkládá čtenářům.
“Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu,“ stojí v anotaci na zadní straně desek velmi pěkně vypravené publikace z nakladatelství Akcent Třebíč.
V den narozenin pana Sígla se konal křest knihy v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze. Na slavnostní odpoledne, které moderoval Vráťa Ebr, se sešlo tolik lidí, že tradiční prostor vyhrazený v Luxoru pro tato příležitosti, nestačil a lidé se tísnili i mezi regály s knihami. Kmotrami knihy se staly někdejší spolupracovnice Miroslava Sígla z Československé televize Olga Čuříková a Kamila Moučková. Velmi emotivně zazněly vzpomínky na vzrušené okamžiky z improvizovaného Svobodného vysílače Jsme s vámi, buďte s námi, který vysílal z hloubětínské Tesly, ale i vzpomínání na „hrdiny“, kteří už nejsou mezi námi.
Křest a beseda vyvrcholily autogramiádou, po níž ještě dlouho v hloučku kolem Miroslava Sígla lidé diskutovali a vzpomínali.
„Kniha je obdivuhodná, stejně jako je obdivuhodný elán a pracovní nasazení jejího autora Miroslava Sígla,“ řekl Vráťa Ebr.

Miroslav Sígl: Události pravdy, zrady, nadějí 1967 – 1971, Vydavatelství Akcent – Drahomír Rybníček, Třebíč, 2009, 540 stran


 
 
  

OHLASY NA ČLÁNEK

Vážení,
dovolte mi, abych připojila něco málo řádek od paní Olgy Čuříkové (Vlaštovky), která mne požádala, abych níže uvedené Vám zaslala:

"Byla jsem poctěna být u prezentace knihy Miroslava Sígla "Události pravdy, zdrady nadějí", vydanou v Akcentu v roce 2009. Uplynulo pár dní - mohla jsem knihou jen listovat, nikoliv ji přečíst. Navíc není to literatura, kterou může laik přečíst od začátku do konce - na "jeden zátah". Je to ten druh literatury, k níž se může člověk čas od času vracet, aby si uvědomil určité dějinné souvislosti - ať už v souvislosti historické či osobní. Zůstanu u pojmu "osobní". Pro mne 60. léta znamenala profesně nejvyšší možný vzestup (včetně televizního ocenění "Zlatý krokodýl v r. 1968") a zároveň pád až na dno, kdy mně v září 1969 bylo sděleno, že svou práci před kamerou musím skončit, abych "tak zvaně negativně politicky nepůsobila na své mladičké diváky". Ten verdikt s odstupem let chápu jako ocenění, nikoliv odsouzení. Není to fajn, když vás zloduch odkopne jako neschopného být po vůli jeho zlořádným ambicím?!

Teď bych měla udělat silnou čáru pod svým osobním vyznáním. Ale vše se vším souvisí. Nikdo z nás nežije sám o sobě, ale v určitém lidském společenství, které je nám po srsti či proti srsti. Síglova knížka - doufám, že to nevyzní nadneseně - bude pro mne "biblí 60.let". Kdykoliv si budu chtít něco připomenout zalistuji v ní - k připomnění a zapamatování. A tu pamět připomínám! Jak snadné je zapomínat……"

Olga Čuříková v Praze dne 18.října 2009

Srdečně zdravím a přeju "Pozitivním novinám" jen samé pozitivní zprávy a ohlasy.
Marie Hradecká, přítelkyně paní Olgy Čuříkové, která nevlastní internet, natož vlastní e-mailovou schránku.