Miroslav Sígl: O záhadách a mystériích s Jitkou Lenkovou

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Na internetu jsem objevil webovou stránku „Záhadno – mystéria“, začal ji prohlížet blíže, četl se zájmem jednu stránku za druhou, takže moje profesionální uhranutí věčnou zvědavostí mě přivedlo až k webmasteru Jitce Lenkové. Ptám se jí:
 
•  Jak k tomu vůbec došlo? Co bylo na začátku? 
 
Na začátku byl můj zájem o záhady, který trvá od té doby, co mi tatínek asi v šesti letech předčítal Velké otazníky Ludvíka Součka. Následovalo psaní o záhadách, a protože ne vše se hodí pro masová média, začala jsem vydávat občasník Badatelské rozhledy. Ty se v březnu 2005 přestěhovaly na internet. Aktualizuji je každé úterý a od té doby vyšlo již 267 pokračování, zaznamenávám tak  četnost  1000 až 1500 návštěv měsíčně.

•  Sledujete nějakou vytčenou koncepci, záměr?
 
To se asi takhle nedá nazvat – spíš zájem, a to odhalovat neodhalené. Hodně záleží na tom, jaká záhada či „záhada“ se objeví, ať už u nás nebo ve světě.
 
•  Máte spolupracovníky, přispěvatele?

Pokud jde o www.zahadno.mysteria.cz, tak žádné, uveřejňuji ovšem i články jiných autorů, pokud mají zájem, a to bez nároku na honorář, jedná se o zájmovou, nikoliv výdělečnou činnost. Jinak spolupracuji s mnoha  kolegy podle aktuální potřeby.
 
•  Co víte o svých čtenářích?

Že se zajímají o záhady, jinak by tyto stránky nečetli. Jinak jsem žádný průzkum zatím nedělala.
 
•  Které záhady nás obklopují a měli bychom o nich vědět více?

Za nejdůležitější témata považuji tři:
1. Jsme ve vesmíru opravdu sami, a pokud ne, přistáli či přistávají inteligentní mimozemšťané na Zemi?
2. Předcházela naší civilizaci nějaká jiná vyspělá civilizace (Atlantida apod.)?
3. Co přijde po smrti?
 
•  Hodně píšete zejména o knihách s příbuznou tématikou; můžete nějaké zvlášť doporučit?

Myslím, že takové Jitro kouzelníků od Pauwelse a Bergiera,má co říct i dnešnímu čtenáři. Z poslední doby je to Výbušná archeologie od Ericha von Dänikena. Z českých autorů cokoliv od Otomara Dvořáka, protože se zabývá českými záhadami a na místa, o nichž píše, se můžete dojet sami podívat.
 
•  Zjišťovala jste, co vašim záhadám a mystériím říkají vědci, jsou nějaké teorie, o něž se opíráte?

Průběžně vždy ke každému tématu a v případě potřeby. V žádném případě nezpochybňuji vědecký způsob práce a výsledky, k nimž vědci různých oborů došli. Ledacos by se však dalo zkoumat ještě úspěšněji – např. prostory v Cheopsově pyramidě, tzv. Tvář na Marsu, lebka tzv. Hvězdného dítěte, údajně potomka lidské matky a mimozemského otce a mnoho dalšího. Vědci však jako by se do těchto kontroverzních  témat báli pouštět. Přitom právě to by měl být ten nejzákladnější hnací motor vědy a vědců – objevovat nepoznané.
 
•  S jakými výsledky se konal nedávný kongres Čs. archeoastronautické asociace, která tak obnovila svou někdejší činnost?

Kongres konstatoval, že po formální stránce ČsAAA nezanikla a během doby se objevilo několik  organizací, které její zájmy, tj. zkoumání záhad všeho druhu, převzaly, bezpochyby nejúspěšněji Klub psychotroniky a UFO Plzeň. ČsAAA se nadále bude proto věnovat jen otázkám archeoastronautickým, tj. velmi stručně, zda zasáhli v minulosti do vývoje naší civilizace mimozemšťané a zda naší civilizaci předcházela jiná vyspělá civilizace, resp. zda případně došlo ke kombinaci obou těchto faktorů. Tak svůj předmět zájmu definoval před lety Erich von Däniken a to stále platí.
 
•  Nenapadlo vás uspořádat setkání s lidmi, kteří se podobnou tématikou zabývají?

Samozřejmě, že napadlo, dříve se dokonce taková setkání pořádala. Dnes narážíme na dvě okolnosti – mnoho informací si zájemci mezi sebou vyměňují přes internet, ČsAAA i KPUFO mají svoje webové stránky www.kpufo.cz/portal/, www.csaaa.eu/ i skupiny na Facebooku.
Výměna informací je tak rychlá a levná. Uvědomuji si, že někteří zájemci o tuto tématiku ještě internet nezvládli, zároveň se však domnívám, že to dnes opravdu není problém, možná jen otázka nějakého vnitřního bloku. Technicky vzato, máme veřejně přístupný internet zdarma v knihovnách, kde obsluha každému jistě ráda poradí, anebo internetové kavárny za pár desetikorun.
Tam jsem ostatně někdy v roce 2000 začínala s internetem i já, a nikdo mi tehdy také hlavičku neukousl. Přesto pro své členy vydává KPUFO ještě 5krát ročně obsáhlý tištěný bulletin, jehož výroba a rozeslání je hrazeno z členských příspěvků. Setkání větší skupiny lidí naráží na problém pronájmu sálu odpovídající velikosti, zejména po finanční stránce, nemluvě o náročnosti organizační. Nicméně nejméně jednou ročně se bude konat kongres ČsAAA, který kromě otázek organizačních bude mít i svou odbornou část.
 
•  Uvažujete o nějakém větším projektu, který by se dané problematiky týkal, šel více do hloubky (například zpracování encyklopedie)?

Já osobně ano, takovou formu by měla mít publikace o ztracených vynálezech a znalostech minulosti, která by měla vyjít tak do roka a půl. Protože problematika tzv. záhad je velmi široká, do jedné knihy, byť encyklopedického rázu, by se to asi nevešlo, máte tu mimozemšťany a UFO, stejně jako léčitelství, duchy a proutkaření. Bude tedy lepší jít cestou dílčích souborných prací. Začátkem příštího roku by měla vyjít třeba kniha Mimozemšťané v Čechách, kterou jsme dali dohromady spolu s manželem, Ladislavem Lenkem, mimochodem zakládajícím členem ČsAAA v roce 1999.
 
•  Může se záhadami zabývat kdokoliv?

Samozřejmě, když bude mít zájem. Vzhledem k obsáhlosti pramenů, které již vyšly ať v podobě knih, časopisů a na internetu, je opravdu čím se zabývat. Zájemce o záhady se také může v konkrétních věcech obrátit na kolegy nebo na mě, pokud to bude v mých silách, ráda pomůžu.
Miroslav Sígl – Co víme o smrti

Komplexní pohled na věčné životní otázky stárnutí, umírání a smrti včetně všech jejích podob. Kam až dospělo od dob pohanských, antických, středověkých a novověkých filosoficko-teologické poznání. Co o smrti najdeme v bibli, žalmech, mešních modlitbách, co říkají staroegyptské mravní nauky, čínský myslitel, talmud nebo korán, autoři období humanismu, baroka a osvícenství. A jak přemýšlejí současní vědci mnoha oborů, dospívající v moderním věku k interdisciplinárnímu přístupu k dalšímu bádání.
Jak se projevuje smrt v dílech literátů, hudebních umělců a dalších tvůrců, o čem vypovídají hřbitovní nápisy spojené s lidovou poezií, logicky zde rozčleněné pro užití těch, kteří takové nápisy hledají, v kolika písních znárodnělých a zlidovělých se objevují verše o posledních věcech člověka, které nejčastější skladby znějí smutečními síněmi.
Kniha zahrnuje další závažná témata, jakými jsou vraždy a sebevraždy, trest smrti, stáří a úmrtnost, péče o umírající se srovnáním ve světě a u nás.
Jaké jsou zákonné normy, týkající se těchto otázek, na základě nichž se poskytují u nás pohřební služby, jaké máme svátky zemřelých. a proč je uctíváme.
Nechybějí informace o pohřebištích, kostnicích a krematoriích, zevrubný seznam muzeí a památníků v naší zemi.

1. vyd., váz s přeb., formát 150x220, 416 str., cena: 349,- Kč
akční cena při 
nákupu přes eshop: 199,- Kč    

Foto © archiv autora a Jitky Lenkové

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 01. 2010.