Naděžda Munzarová: Nápad

Rubrika: Literatura – Fejetony

 Z kázáníček N.M.

Jednou jsem slyšela, že přílišná jistota a rychlost řešení zádrhelů jsou podezřelé. Vysvětlení, proč pomalejší metoda by měla být věrohodnější a správnější, se mi ale nedostalo. Jako odchovanec Rychlých šípů jsem se totiž domnívala, že odpovědný jedinec, prosazující jakékoliv zlepšení domácnosti, obce a státu, mluví pravdu, říká-li, že dokonale rozumí problému, a proto že může najít rychlou odpověď a nápravu.
S údivem však sleduji, že v dnešní prolhané rozmazlené a zkorumpované společnosti slova pronesená stručně, bez kudrdlinek a odhalující nepříjemně holou pravdu, nedocházejí pochopení. Asi to pramení ze vžitého trendu, kterému se říká manipulace, česky: mazání medu kolem pusy, takže kdo používá dobře znějící polopravdu nebo lež, zamlčí mínusy svého nápadu, ale zdůrazní plusy, dosáhne lehce svého.

Například Leonardo manipulovat neuměl. Nadšeně vysvětloval tehdy vojevůdcům, jak by jeho nápady a vynálezy mohly být použity, a samozřejmě nezamlčel ani to, že jeden z nich – helikoptéra – by vzlétla k obloze.
Neuvědomil si, že by lidstvo poletováním v nebesích odhalilo růžovou lež o Všemohoucím, kterou církev držela bezmocného věřícího pěkně při zemi a Leonardo musel před trestem prchnout z vlasti až někam na Loiru.
Jak dopadl Kristus nebo Hus se svým nápadem učení na nápravu lidstva, jehož hlavním článkem, který oni naivně zdůrazňovali, byly - pravda a odřeknout se bohatství – umíme už nazpaměť.
Zřejmě proto si později Bedřich, Karel a po nich Adolf i Josef řekli, že ve svých nápadech, popisujících spasení lidstva, musí být ve volbě slov opatrnější.
Zdůraznili tedy ve svých spisech a projevech slova jako rovnost, blaho, bratrství, budoucnost, svoboda, a chytře vynechali závist, udání, vězení, poprava, krádež, pogorom a strach, a tak samozřejmě lehce našli miliony následovníků.
Když pak po mnoha desetiletích oklamané lidstvo prohlédlo, rozpadlo se na jednotlivce, kteří dnes už věří jen sami sobě.

Napadl mně tedy nápad, že upozorním na dávno zapomenutou metodu jak své nápady a idee prosazovat. Existuje už dávno, ale málokdo ji používá, protože většina politiků a veřejných činitelů na ni nemá nervy. Je obsažena ve větě staré dvě tisíciletí: „Tvá řeč budíž ano, ano – ne, ne!“ Přeloženo do češtiny: nelhat.

Mluvit pravdu a nelhat má už dvacet let, bohu dík, jednu obrovskou výhodu: nikdo vás už nesmí pro pravdu pronásledovat. Ale i nevýhodu: málokdo vás bude následovat. Med je sladký a lepkavý.
Ovšem naděje, že pavdomluvní se za další dva tisíce let nějakých následovníků dočkají, trvá…

             

Ilustrace © archiv autorky

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 05. 2010.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.