Miroslav Sígl: Svatojakubská pouť v Kadlíně se vydařila

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Po oba uplynulé víkendové dny pobývali v mělnické obci Kadlín nejen místní občané, ale přijelo sem velké množství návštěvníků z obou sousedních okresů Mělník a Mladá Boleslav, ale také z Prahy i dalších míst na tradiční svatojakubskou pouť. Tolik atrakcí, stánků lidových tvůrců a mnoha dalších pouťových zajímavostí už dlouho opět Kadlín nezažil



Vévodila výstava obrazů Lenky Kocierzové

Tato ostravsko-vítkovická umělkyně a městská kronikářka (*1951) již deset let spojila své aktivity s malebnou vesničkou v Máchově kraji a pomáhá ji k zviditelnění každoročně pořadanými jedinečnými akcemi a aktivitami. Letos to byla její výstava obrazů „Deset let s Kadlínem, aneb nad Kadlínem vyšla duha…), na stovku větších i menších obrazů její unikátní grafiky ale také malovaného skla pro světoznámou firmu Moser. Spolupracuje též se zdejší kadlínskou sklářskou výtvarnicí Monikou Šimkovou.

Jana Čermáková z Čečelic a její jiřiny

Již 40 let pokračuje čečelická zahradnice Jana Čermáková (*1951) ve šlépějích svých rodičů, kteří v roce 1960 vystavovali na pražském Žofíně, a na své zahradě vypěstovala na 380 odrůd velmi oblíbené a snad nejrozšířenější květiny – jiřiny. Přijela i do Kadlína, kde o ní velmi poutavě vyprávěla divákům mělnická dramaturgyně Blanka Štráchalová. Má ještě šikovného syna Martina, který všechny maminčiny výstavní účasti dokumentuje na videozáznamy. Z výstav si Jana Čermáková přiváží nejen diplomy, ale i vyznamenání - své každoroční účasti na výstavách už nemůže ani spočítat, kolik jich bylo – průměrně za rok určitě deset…

Sedm košíkářů z Mělnicka

Reprezentoval je v Kadlíně Petr Král (*1974), košíkář z Mlazic se svými košíky a předváděním výroby z vrbového proutí. Jinak k těm sedmi patří ještě Petr David z Mlazic, Josef Bartoš z Vehlovic, Zuzana Tiljacsiková a Vladimír Dvořák z Veltrus, Václava Dvořáková z Brozánek a Milan Nedvěd z Kostelce nad Labem. Ti dohromady upletli již stovky košíků různých velikostí, také nůší, stojanů, křesel a sedacího nábytku včetně stolků a postelí. Obnovili či navázali na slavnou košíkářskou tradici, kdy v letech 1897-1937 působila na rozvoj tohoto řemesla slavná košíkářská škola na Mělníce. Absolvovalo ji velké množství řemeslníků z celé republiky a mělnické košíkářství získalo patřičný věhlas v českých zemích i v zahraničí.

Venkovský umělecký kovář

Nejen že má v místním kadlínském muzeu svou stálou expozici, ale PhDr. Jaromír Hošek (*1951) ze sousedních Velkých Všelis, zde letos se svými kováři Václavem a Jiřím Novotným předváděl u kovářské výhně své umělecké kovářské řemeslo. Jeho nejnovějšími výrobky jsou kované mříže, jimiž obec zabezpečila a zároveň ozdobila okna muzea. Také on patří k stálým účastníkům a vystavovatelům na kadínských poutích, a ve své již proslulé „kovárně Lešetínského kováře“ zhotovil nebývalé množství uměleckých předmětů a užitkového zboží.

Až z Brna přijel s tibetskou mísou

Mělnický fotograf Martin Pithart (*1950) je další osobností kadlínských poutí, na žádné z nich dosud nechyběl, všechny je má zdokumentované, dokonce v roce 2008 zde uspořádal velkolepou svatební hostinu, kde jeho nevěsta se mohla pochlubit nejdelším tanečním věncem v republice. Je zapsán v Qiunessově knize rekordů. Letos sem pozval svého známého lidového umělce „Štefana z Brna“, který z tzv. tibetské mísy, naplněné vodou, rozezní tisíce zvuků a libých rezonancí. Ty v posluchačích navozují nejrůznější nálady. Jde o pravou pouťovou atrakci - ovšem s mimořádným talentem předváděnou!

Místní muzeum utěšeně narůstá

Kromě zemědělské techniky a hromady nářadí z minulého a současného století, kromě ve světě ojedinělého muzea motyček, upoutá návštěvníky kadlínského muzea výstava parních strojů MUDr. Petra Vidnera. Na své zahradě ve Skalsku (u Mladé Boleslavi) má také miniaturní dlouhý vlak tažený parní lokomotivou a další předměty poháněné parou. „Století páry zdaleka neskončilo!“, prohlásil letos v Kadlíně. Má pravdu – kdyby se tou párou mělo žehlit jenom prádlo. Dnes jde do módy například univerzální zařízení na horkou páru, která nahrazuje při vysávání veškeré chemické prostředky čištěním všech předmětů, toaletních míst nebo kuchyňských sporáků, ale také umožňuje žehlení i pověšených záclon nebo obleků na ramínkách.

Další atrakce a hudební vystoupení

Drátěné výrobky a nejrůznější předměty (kameny, těžítka, vázy, džbány, mísy) oplétané drátem předváděla a nabízela Hana Chaloupková. Do lipového kusu dřeva vyřezával v Kadlíně další náboženskou plastiku dřevořezbář a sochař David Fiala, dobovými tanci, kuplety a šermířským vystoupením zaujali návštěvníky Berkovští ze Šeberova. S názvem Triton a Triobend Kindlovi muzicíroval další band, hrála kapela Přívoranka, vystupovala „Poupata“ a „Divadlo ve tři“ s balónkovou show. Skupina učených českých „drontů“ pátrala na nedalekém vrchu Hradišť po místu výronu kladné energie a spolu s nimi návštěvníci s přinesenými virgulemi hledali zde zdroje či prameny vody.

Nemohly chybět již tradiční soutěže

Každá svatojakubská pouť až dosud dokázala přilákat množství hravých a soutěživých lidí (jezdilo se tu šlapacích kolech anebo se sázely brambory „papa“ či stavěla rozhledna z přivezených kamenů z celé republiky), aby se zúčastnili nejrůznějších klání. Letos se tu konala soutěž o nejdelší let papírového vrtulníčku z rozhledny, soutěž o dožínkový věnec, soutěž dětí ve zdobení perníčků, a velice atraktivní soutěž o nejlepší domácí chléb, do které se přihlásil velký počet soutěžících s nejrůznějšími druhy chleba (mimo jiné byl také vynikající chléb melounový). Návštěvníci si rovněž pochutnávali na dobrotách z pravé vesnické zabijačky a vepřových hodů.
Ten, kdo nebyl kůže líná…

…tak přispěchal do Kadlína a věru nelitoval. Kadlínský starosta Zdeněk Šesták, jeho obětavá manželka Emilka, jeho možná budoucí nástupkyně Michaela Gregorová, desítky dalších obětavých nadšenců, kteří napekli vynikající pouťové koláče, a též několik ochotných sponzorů – ti všichni se postarali o vynikající atmosféru pravé venkovské pouti, jakou se může pochlubit jenom Kadlín, jediná vesnička s tímto jménem v naší republice. 

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 08. 2010.