I tak by se dal nazvat svátek cestovatelů, fotografů, turistů, lezců, poutníků a dobrodruhů, který se uskutečnil 27.-28. listopadu 2010 v Praze 8, v prostorách Kulturního domu a multikina Ládví.

Cestovatelský festival „Kolem světa“ měl pořadové číslo 15. a oslava tohoto jubilea byla opravdu vydařená. Plakáty nelhaly, když slibovaly účast takových cestovatelských osobností, jakými jsou například Václav Špillar, Karel Wolf, Zdeněk a Michal Thomovi, Lenka Klicperová, Rudolf Švaříček, Lukáš Synek, Petr Jahoda, Radek Jaroš, Pavel Bém, Miroslav Jakeš, Petr Slavík, Martin Mykiska, Vladimír Lemberk a další. Významným hostem byl také rakouský cestovatel Hans Thurner se svou projekcí „Kanada a Aljaška“.
Prezentované přednášky, komentované promítání i slideshow podbarvené hudbou spojovala profesionální úroveň a cestovatelské nadšení. Všichni přednášející mají bohaté zkušenosti s nezávislým cestováním, což se v jejich prezentacích projevilo nejen množstvím praktických rad, ale i živými vzpomínkami plnými humoru či napětí. Na závěr každé přednášky byl dán prostor dotazům a diskuzím, což výrazně napomáhalo přátelské atmosféře celého festivalu. Cestovatelé si pro návštěvníky vyhradili i čas po přednášce – probíhaly autogramiády, individuální konzultace a předávaly se cenné rady. A pak, že každá rada je drahá – tady to neplatilo :o)

 

Během dvou dnů mohli návštěvníci spolu s cestovateli audiovizuálně prožít dobrodružství např. v Keni, na Havaji, ve Skotsku, v Antarktidě, Turecku, Egyptě, Bhútánu, Rakousku, Číně, Indii, na Papue, na Siberutu, Nepálu, USA, Aljašce, Kanadě, v oblasti osmitisícovek Gasherbrum nebo třeba mezi vlky v Minnesotě. Doslova celý svět prolétl kolem účastníků, jejichž společným znakem je cestovatelská vášeň a touha poznávat krásy naší planety.

Čím a jak se cestovalo?
Pěšky „po svých“, terénními auty, letadlem, vlakem, autobusem, místní dopravou, na motorce, na kole, na zvířatech, plulo se na lodi či kajaku, sjíždělo se na lyžích i na snowboardu, putovalo na invalidním vozíku či chodilo s uvázaným šátkem přidržujícím miminko…

 

Cestovatelský svátek probíhal po oba dny od ranních do večerních hodin ve třech sálech současně, a bylo opravdu z čeho vybírat. Sály byly nabité, sedělo se na židlích, karimatkách, polštářích i jen tak na zemi.

Často bylo těžké rozhodnout se, co bude zajímavější. Tak schválně, čemu byste dali přednost:
1) Borneo a Filipíny --- Expedice Titicaca --- Island?
2) Havaj, dobrodružství v Pacifiku --- Lyžování a snowboarding v Íránu --- Trek v Nepálu?
3) Sumatra a tajemný Siberut --- Albánské Alpy --- Malawy, Zambie a Tanzanie?
4) Papua --- Skotsko --- Indie?
5) Antarktida --- Čína --- Rakouské třítisícovky?
Těžké rozhodování …

 

Nabízím vám alespoň malé nahlédnutí do zápisníků, fotoalb a batohů cestovatelských dobrodruhů. Polštářek na změkčení sezení již máme, láhev vody pro vyprahlé a šálek teplého čaje pro vymrzlé jsou připraveny. Ještě počkáme, až si ten pán vzadu vyčistí a nasadí brýle, aby mu nic neuniklo, a začínáme…

Lukáš Synek - Borneo a Filipíny s miminkem?
Lukáš Synek se společně se svou ženou a pětiměsíčním synem Kryštofem vydali na šestitýdenní cestu až na Filipíny a Borneo. Půvabné vyprávění cestovatele-otce, doplněné fotografiemi a krátkým filmem, bylo členěno na pasáže: Jak Kryštůfek CESTOVAL, PAPAL, KAKAL, SPINKAL a BLINKAL. Mladí sympatičtí manželé podnikli se svým usměvavým miminkem výlety do divoké přírody, cestovali národními parky Bornea, fotografovali ohrožené nártouny ve filipínských Chocolate Hills. Přebalovali Kryštofa v pralese, setkali se s domorodci sbírajícími vlaštovčí hnízda pro export do čínských restaurací. Všímali si nádherné flóry i fauny. Kryštůfek se nosil u rodičů v šátku, byl plně kojen – a spo-kojen. Rodina ukázala, že i s miminkem se dá bezpečně cestovat a pozitivně působit na jeho další vývoj působením rozličných barev, tvarů a vůní. Především však rodičovskou láskou a vzájemnou soudržností.

Václav Špillar - Havaj - dobrodružství v Pacifiku
Výborný vypravěč, fotograf a cestovatel Václav Špillar poutavě popsal slasti a strasti cesty po Havajském souostroví, na které ho doprovázela jeho rodina a kamarád. Při treku překonal 13letý Václavův syn sám sebe, nechyběly ani humorné příhody. Zajímavé fotografie a realistické videosekvence vytvořily obraz plný dobrodružného náboje. Festivaloví účastníci se tak mohli spolu s Václavem Špillarem podívat na pobřeží ostrova Kauai a obhlédnout kaňon Waimea, Grand Canyon Pacifiku. Druhým navštíveným ostrovem byl Molokai, kde všichni přítomní mohli aspoň zprostředkovaně absolvovat přechod přes hory celým ostrovem až na severní pobřeží, kde jsou až tisíc metrů vysoké útesy.

 

Karel WOLF - Indonésie: Sumatra a tajemný Siberut
Vystudovaný biolog, nyní již delší dobu nezávislý cestovatel a fotograf, je spolu s CK Livingstone hlavním organizátorem celého festivalu. Tentokrát se s návštěvníky podělil o nevšední zážitky z výpravy do Indonésie. Treky po ostrově Sumatra indonéskou džunglí, kaučukovníky a bambusové háje, blízká setkání s orangutany, návštěva opičího rehabilitačního centra, vysokohorská jezera, originální architektura národa Minangkabau, kontrasty činných sopek s plantážemi čajovníků a kávovníků na jejich úpatích, ale i dobrodružný týden putování bahnem na ostrově Siberut (ostrov na ostrově Sumatra!), pochody koryty rozvodněných řek a bažinami po kluzkých kládách až do srdce místní džungle k původním obyvatelům, Mentawajcům. Pozorování výroby jedů na šípy a dlabání kanoí z kmenů stromů. Bahno. Bahno a lidé, bahno a chovaná prasata :o) Hrdinství členů expedice při konzumaci pražených i živých červů (!) Nádherné fotografie a promítání s hudbou. To vše vytvořilo pestrou mozaiku jedinečného, vtipného vyprávění.



Hans Thurner - Kanada a Aljaška
Hans Thurner je rakouský cestovatel, horolezec, horský vůdce, fotograf a instruktor lyžování, především však charismatický člověk. Podařilo se mu svou zálibu přeměnit na povolání, kterému se věnuje již dvacet let. Patří mezi nejznámější cestovatele přednášející v Rakousku a Německu. Ve svých přednáškách používá moderní technologii promítání, jako je panoramatická promítací stěna až 9 metrů široká, digitální technika v HDAV kvalitě, která umožňuje velký světlý a brilantní obraz, autentická hudba, a rovněž filmové sekvence doplněné o živý komentář. V České republice přednášel poprvé a jeho vystoupení mělo obrovský úspěch.
Hans Thurner jako mávnutím proutku přenesl účastníky do světa nespoutané přírody, klidu duše a čistoty mysli – do drsně krásného prostředí Kanady a na Aljašku. Cestoval se svou přítelkyní Ramonou na kánoi, přebýval v kanadském srubu, nocoval na osamělých tábořištích v okouzlující divočině. Daleko od lidí, daleko od civilizace. Stravovali se výhradně čerstvými potravinami – vlastnoručně upečeným chlebem, nachytanými rybami, ulovenými tetřívky, nasbíranými lesními plody. Pozorovali medvěda, vlka, losici s mládětem, majestátní let orla bělohlavého,… Cestovatel rozehrává jakoby nahodilé fotografické motivy, aby je pak důmyslně seskupil do mistrně zvládnutých celků (orlí pero, hra ohně, indiánský bubínek, podzimní symbolika, polární zář).
Podmanivé fotografie, prostoupené poetičností, osobní zpověď – to bylo duševním i duchovním balzámem pro všechny návštěvníky.

 


Druhá část prezentace byla věnována průběhu vysokohorského výstupu s malou skupinkou klientů na nejvyšší kanadskou horu Mount McKinley (6194 m.n.m.) – teploty se pohybovaly od počátečních +30 °C až po -30 °C na vrcholu! Neskutečně nádherné výhledy, zasněžená romance. V reálu šlo o extrémně těžké podmínky – zima, ledový vichr, vyčerpání, nedostatek kyslíku. Ale nadšení z dosažení vrcholu překonalo všechny nepříjemné útrapy. Po sedmnácti dnech strávených mezi ledovci si všichni mohli s úsměvem ukázat „palec nahoru“.

Zdeněk Thoma a Michal Thoma - Manang po třiceti letech (Nepál)
Unikátní časosběrný projekt otce Zdeňka a syna Michala Thomových je věnován nejen porovnávání fotografií stejných míst v malebné vesnici Manang pod Annapúrnou. Rozdíly mezi fotografiemi z let 1997 a 2008 jsou navíc také výpovědí o generačních změnách tamních obyvatel a jejich života. Živá beseda s projekcí nastolila otázky modernizace a pokroku, vlivu turismu a zachování autenticity. V současnosti se připravuje navazující projekt – fotovýstava v ČR a v Nepálu. 

 

Petr Jahoda - Papua - můj druhý domov
Druhý největší ostrov světa Nová Guinea, často nazývaný PAPUA - jedno z nejdivočejších míst světa, neproniknutelná džungle a hrozivě strmé hory. Lidé, dosud lovící luky a šípy, kteří dodnes používají kamenné a kostěné nástroje. Místo, které cestovatel, fotograf, autor cestopisných knih, vedoucí expedic a dobrodruh Petr Jahoda nazval svým druhým domovem.
Petr Jahoda má na svém cestovatelském kontě přes 50 vedení úspěšných expedic, součtem 5 let na Papui, z toho dva roky v džungli, kde nachodil celkem přes 7000 kilometrů na cestách za domorodými kmeny přírodních národů. Pořádá i tzv. výpravy do neznáma s cílem objevit kmeny dosud nepoznané. Úžasně poutavé vyprávění ze života kmenů civilizací téměř nedotčených, mezi kterými má Petr Jahoda své dlouholeté přátele, vyprávění o životě „stromových lidí“, o jejich zvycích, bydlení v korunách stromů, způsobu obživy, to vše velmi silně a emotivně zapůsobilo na všechny přítomné účastníky. Cestovatel si nechává i svá tajemství, ctí právo domorodců na soukromí, respektuje přání několika přírodních kmenů, kterým by civilizace přinesla mnoho problémů a ohrozila další existenci domorodých národů.



Martin Mykiska - „Big Easy“ žije! (Louisiana, USA)
Říká o sobě, že je „krajánkem toulajícím se po světě“. Kromě toho je Martin Mykiska autorem mnoha knih, které vydal samonákladem, fotograf a celou duší muzikant. To se projevilo i na jeho zajímavé přednášce o cestě do Louisiany. Pro New Orleans, zvané „Big Easy“, je muzicírování v ulicích i hospůdkách typické. Však se tady zrodil jazz. Cestovatel vyprávěl o uvolněné atmosféře měst a o nočním životě v ulicích plných barevných světel a blikajících neonů. Procházel oblastí poznamenanou řáděním hurikánu Katrina, obdivoval krásu mohutné Mississippi a podnikl výlet do bažinaté delty na místo zvané Bohemie. Přednáška byla doplněna mnoha rozmanitými hudebními ukázkami.

Vladimír Lemberk - V etiopských horách
Zoolog Vladimír Lemberk zaujal svým vyprávěním o Etiopii, které zpestřil profesionálními snímky tamější fauny. Bravurně zachytil obrázky vzácného vlčka etiopského, hlodavců, antilop, opic, ale především rozličných zástupců ptačí říše. Fotografie přinesly svědectví o návštěvě čtyř národních parků, o putování africkou přírodou, pouští i deštnými pralesy, o mystice etiopských hor i tajemných hlubokých proláklinách, které končí až 155 metrů pod hladinou moře. Přednáška přiblížila život lidí z horských oblastí, kteří zvou hosty na kávový obřad. Kouzelné byly nahrávky zpěvu malých afrických dětí. Cestovatel se podělil i o své dojmy z návštěvy křesťanských kostelů v Africe, z koupání v horkých pramenech, poutavě vyprávěl o nezapomenutelném pozorování supů, orlů a opičích tlup.

 

Petr Slavík - Mezi vlky - Minnesota

„Slunce jen velmi pomalu stoupá nad obzor a rtuť teploměru se propadá téměř ke čtyřicítce pod nulou. Přes zasněženou pláň běží obrovský vlk. Protíná dlouhé tmavě modré stíny vykreslené nízkým světlem na panensky bílém povrchu. Jiskřivý sněžný prach mu odletuje od tlap. Běží přímo ke mně a rychle se blíží. Klečím v hlubokém sněhu a zmrzlými prsty mačkám spoušť fotoaparátu. Vlk se zastaví jen pár desítek centimetrů ode mne. Oči máme ve stejné výšce a já se těmi jeho propadám o tisíce let zpět, kdy tito tvorové vládli lesům Minnesoty.“

Mistrné vyprávění „fotografa divoké přírody“ Petra Slavíka o zážitcích při pořizování snímků vlků uprostřed zimy i o návratu do stejných míst v letních měsících, kdy smečka vychovává své potomstvo. Ačkoli vlčí smečka je farmářem Leem připravována pro fotografování, divoká krev jim stále v žilách koluje. Dramatické situace při napadení vlkem, nutnost dodržovat zákony vlčí smečky a respektovat její hierarchii, společné hry s vlčaty – to vše dokládají unikátní fotografie. Závěrečná zvuková nahrávka volání vlčí smečky a táhlého pronikavého vytí vyvolala v účastnících festivalu mrazení po těle. Člověk by se měl pokorně sklonit před dokonalou Přírodou.

 

Po oba dny doplnila už tak pestrý program i exotická taneční vystoupení – tance indické, indonéské, havajské a orientální profesionálně předvedly skupiny KINTARI a TRN V OKU.




V rámci festivalu mohli účastníci zhlédnout několik fotografických výstav:
• Pouť do Santiaga de Compostela (Vít Kršul),
• Velikonoční ostrov Rapa Nui (Karel Wolf),
• Expedice Titicaca 2010 (O. Veselý, R. Kriegler) – „Vozíčkáři sajdkárou“. V rámci „Cestovatelských projektů s dobrým srdcem“ pořádalo Občanské sdružení MC Outdoors Riders,
• Příběh cestovatele (soubor unikátních fotografií různých autorů s komentářem o vzniku fotografie a krátkým profesním profilem autora). Mezi vystavovateli se objevila taková jména, jako např. Oldřich Malachta, Hanka Tichá, Hynek Adámek, Pavel Svoboda, František Mamula, Honza Odehnal, Kateřina Mandulová, Pavel Bém, Václav Šilha, Alena Žákovská, Ondřej Švihálek, Karel Wolf, Michal Houska, Jirka Hejnic, Vítek Hněvkovský, Ondřej Prosický, David Gladiš, Pepa Středa, Miroslav Deneš, Topí Pigula.

V odpoledních hodinách zbyl čas i na losování hodnotných cen. Ani tady nebyla nouze o zajímavosti – například paní, která vyhrála knižní poukázku, získala na minulém festivalu také cenu – dvě letenky do Švýcarska. Vtipný byl i mladík, který si měl převzít cenu – knihu dodanou jedním ze sponzorů, Očkovacím centrem. Stejnou knihu totiž nedávno vyhrál na stejnojmenném festivalu v Brně. Výhra tak putovala dalšímu vylosovanému, který měl z knihy upřímnou radost.

Pořadatelé velkoryse nabídli návštěvníkům širokou škálu hodnotných cestopisných a přírodně zaměřených časopisů zdarma. S úspěchem se setkaly i souběžné prodejní akce odborné literatury, map, cestopisů, knižních průvodců, kalendářů a originálních šperků. Přímo na místě bylo možno sjednat cestovní pojištění, sestavit individuální trasu pro plánovanou dovolenou či získat nejednu užitečnou radu.
O doplnění energie účastníků se výborně postarali zaměstnanci Libanonské restaurace (Praha 1, Masarykovo nábř. 22) – připravené exotické pokrmy a nápoje uspokojily i ty nejmlsnější příznivce cestování.
Velké díky patří nejen přednášejícím cestovatelům a fotografům, ale v neposlední řadě organizátorům v čele s RNDr. Karlem Wolfem, pomáhajícím dobrovolníkům i ostatním zúčastněným – atmosféra byla skvělá a všichni odcházeli harmonicky vyladěni a dobře naladěni, s hodnotnými zážitky ukrytými někde v nitru a s úsměvem na tváři.
Tak ahoj a zase příště!