Jarmila Moosová: Sylva Lauerová – Hračka, Otrok

Rubrika: Publicistika

Ženy, dívky (vaše muže, milence či přátele nevyjímaje)!

Být vášnivým čtenářem a přitom nepoznat alespoň jeden z dosud vydaných knižních titulů spisovatelky Sylvy Lauerové postrádá logiku. Přijatelnou omluvou nám může být snad jen fakt, že autorka žije po většinu dní v roce převážně v exotickém prostředí Seychelských ostrovů a do svého rodiště, Brna, zajíždí poněkud sporadicky, tudíž její publicita v naší zemi teprve narůstá. Navíc obě její knihy (Hračka či Otrok), které vám chci dnes přiblížit a nabídnout jako extra tip na zajímavé čtení, vyšly v relativně krátkém čase posledních několika málo let.

Sylva Lauerová jako supernova zazářila na literárním nebi – náhle a natolik jasně, že svým světlem oslnila tajemný svět fantazie těch, kdo stáli ve správnou chvíli v blízkosti jejího zrodu. Přímočaré odhalení svého nitra až na samou dřeň nabídla těm z nás, kteří bychom o tématech jí samotnou otevíraných zcela bez ostychu a se zjevnou samozřejmostí dokázali sotva přemýšlet, natož o nich hovořit.

Přitom jde o uchopení (potažmo pochopení) nejzákladnější lidské přirozenosti – sexuality. Nepoznat ji v šíři, jakou tělo i mysl člověka nabízejí, znamená nepoznat svoji vlastní podstatu. Není nezbytně nutné vždy na vlastní kůži prožít totéž, co hrdinky a hrdinové knih, bezesporu je však dobré tajemná zákoutí lidské psyché znát a s nimi konfrontovat naše vlastní hranice a mantinely. Protože od poznání sebe samých se odvíjí kvalita naší mezigalaktické pouti, naší vnitřní cesty. Žijeme v čase transformace člověka a Sylva Lauerová je nám při zvládání lekcí, jimiž procházíme, přinejmenším užitečným průvodcem. Ne zcela bez duchovní přípravy se pouští v naší společnosti do ožehavého tématu. Ta posvěcuje její záměr přivést nás k upřímnému uvědomění si sebe samých. Nesuďme. Její dílo přijměme, anebo se mu obloukem vyhněme – obojí je správně. Je čas bdění, čas probuzení, čas osvícení.

       

Prozaická prvotina Sylvy Lauerové, Hračka , je ve své kategorii příjemné, osvěžující, svým způsobem i motivační čtení z atraktivního prostředí exotické přírody.       

Naopak román Otrok nás zavádí do prostředí neprobádaného především díky svému tématu. Mistrné zpracování hraničních sexuálních zkušeností, o kterých se převážné většině z nás ani nezdá, přináší prožitek opravdu nevšední. Troufám si tvrdit, že si zde navíc skutečně přijdou na své mnozí literární gurmáni.

Pro mě osobně jsou chvíle strávené čtením obou románů především zodpovězením mnoha otázek, nastřádaných v běhu let. Věřím, že také vám budou.

www.vanaspen.com   |   www.sylvalauerova.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 23. 05. 2011.