Milan Turek: Gigantické přeměny krajiny v Lužici
Rubrika: Publicistika
V různých etapách rozvoje společností dochází vlivem změny sídel, ekonomických podmínek k výrazným změnám krajiny. Mění se urbanistické celky měst, malých oblastí průběžně, ale rozsáhlé změny nepřicházejí příliš často. Vzpomeňme socializaci zemědělství, vysazování větrolamů, stavění komunikací.
Krajinu Lužice za našimi severními hranicemi měnila od počátku devatenáctého století rozsáhlá důlní činnost. Těžba hnědého uhlí se rozrůstala a výrobny briket, koksárny a elektrárny chrlily množství kyselin do ovzduší. Podobně postupovala těžba i v Polsku. Pro oblast našich Jizerských hor a Krkonoš, Lužických hor přinášely kyselé mraky smrt přírodě a pokrývaly města neproniknutelnou dekou smogu.
„Přeměny po 90. roce iniciovaly nutnost změny ekonomiky celé krajiny a zároveň i orientace obyvatel celé oblasti. Změna se dotkla velkých podniků jako kombinátu Fortschritt vyrabějící pro světovy trh kombajny, firmy Robur – a tím statisíců lidí. Naše mladá generace pochopila, že práci je možné hledat i jinde – dnes se velká část obyvatel podílí na přeměně krajiny a část se začala věnovat vlastním ekonomickým aktivitám,“ hovoří o přeměnách v Lužici ředitel regionální Marketingové společnosti Holm Grosse.
Nemalou součástí aktivit je také spolupráce s českým ekonomickým prostředím především v Libereckém kraji, kde pro spolupráci vznikly dobré podmínky ustavením Euroregionu Nisa. V rámci hospodářské komory se utvářejí tandemy firem se společnými zájmy, jsou vyhodnocovány inovační produkty a je uváděno k životu maximální rozvíjení možností podpory odběratelsko-dodavatelských vztahů. K celé přestavbě nám poskytnul odpovědi k otázkám, které zobrazí, jak byla přeměněna krajina v celkovém okolí Lužice.
O situaci v bývalém demokratickém Německu byly v Čechách mezi obyvateli zkreslené názory, zejména na ekonomiku a další vývoj celé oblasti. Prázdné továrny, domy, celé ulice a nezaměstnanost. Došlo ke změně života německých občanů?
„Nezaměstnanost se objevila a část mladé generace musela pochopit, že je nutno hledat práci v jiných krajinách Německa nebo i v zahraničí. Část lidí odešla, ale část našla práci ve firmách, které se místo důlní činnosti začala zabývat revitalizací a přeměnou krajiny. Z obrovských kombinátů zbyly jen části a pouze málo z nich provozuje důlní činnosti. A postupně vznikla celá řada malých firem a dnes kupříkladu v Eibau velmi úspěšná firma SSL ve strojírenství začínala v malé šopě na dvoře bývalého závodu. Nevznikaly žádné velké kombináty, ale malé firmy s velkou flexibilností a efektivní spoluprací s odběrateli. V Horní Lužici se nachází dnes řada renomovaných firem a drobných a středních podniků, dodávajících hospodářskému regionu nevšední, dynamický a inovativní ráz. Kdo by si byl v 90. létech pomyslel, že bude stát v Horní Lužici nejmodernější mlékárna v Evropě - Sachsenmilch AG v Leppersdorfu - nebo že budou z Budyšína a ze Zhořelce dodávány do celého světa tramvaje a dvoupatrové vagóny? Firma Bombardier Transportation GmbH testuje například v současné době v Budyšíně první tramvaj bez trolejového vedení na světě. A také světový koncern Siemens má zastoupení v Horní Lužici. Siemens AG Görlitz zaujímá vedoucí postavení na trhu v oblasti výroby průmyslových parních turbín a investovala právě do nové výrobní haly. V Horní Lužici jsou podporovány i inovativní produkty jako lithiumiontové baterie firmy Li-Tec Battery GmbH & Co. KG v Kamenzi nebo pilotní zařízení pro první hnědouhelnou elektrárnu s nízkými emisemi oxidu uhličitého společnosti Vattenfall Europe AG. Společně silní - to bylo už vždy jedním z tajemství úspěchu hornolužických firem. Regionální hospodářství sází také na sílu sítí orientovaných na jednotlivá odvětví. Tyto sítě podporují firmy především prostřednictvím kooperace při nákupu, odbytu, servisu, výzkumu a vývoji, vnitřním a vnějším marketingem nebo i při euroregionální spolupráci. Na celém území se utvořilo mnoho nových podnikatelských subjektů. Dnes máme celkem 160 vyrobních firem s počtem více než sto zaměstnanců.“
Zastavení těžby muselo přinést zásadní změnu architektury výrobních prostor i života obyvatel, kam směřovalo vedení Saského státu a oblastí při ukončení těžby?
„Rozhodnutím státních orgánů a posouzením stávající krajiny po těžbě, kdy vzhled nerespektoval žádné životní podmínky přírody ani lidí, byly vytvořeny projekty jezerní krajiny. Střed Lužice a tím i celá severní část naší Horní Lužice se začaly proměňovat v jezerní krajinu. Z bývalých mnoha-hektarových jam, kde byly zničeny úrodná pole, lesy i lidská sídla, vznikaly lidskou činností prostory pro zavodnění nebo nerovnosti, kde by bylo možno obnovit normální krajinný život.
K jezerům, která tady již byla v minulosti, přibyla další a dnes už je funkčních nebo po napuštění jam bude funkčních ke třem desítkám. Kolem jezer tak vznikají nové možnosti podnikání a především dávají možnost využít prostor pro rekreaci, sport i spoustu dalších aktivit. Místo obrovských důlních gigantů, které živily statisíce lidí, vzniká kulturní a sportovní jezerní krajina.“
Přeměna přinese překvapení pro návštěvníky, budou mít možnost setkat se mimo moderní využití architektonických prvků krajiny i s minulostí důlní těžby?
„Na jezerech bude možné provozovat nejrůznější sporty, objeví se řada podnikatelských nabídek pro trávení volného času, zábavy. U Bärwaldského jezera vzniklo unikátní přírodní divadlo v uchu, v řadě míst lze najít přírodní hlediště pro pořádání koncertů, ale v celé Horní Lužici je vytvořeno mnoho muzeí a některé z obrovitých kolosů se podařilo přeměnit v muzejní exponáty. V oblasti je mnoho dřívějších muzeí, která dokumentují historii života Lužických Srbů. Historie Slovanů lze sledovat i ve zvycích, které jsou udržovány v mnoha obcích i městech. Jednou z nejvýznamnějších akcí jsou velikonoční jezdci a hlavním centrem folklóru je obec Schleife. Novější historie je zachycena v muzeích, ale také na volných prostranstvích v celé řadě míst oblasti.
V Knappenrode funguje celý důl jako muzeum. Největší pozornost však je věnována sportovním aktivitám. Na jezerech bude lodní doprava, mohou zde přistávat i hydroplány, vodní sporty obohatí nové discipliny. Jezera budou propojena kanály a jako jediné v Evropě umožní dálkové plavání nebo cestování na lodích. Vznikne unikátní krajina, která nemá v Evropě obdoby. “
Foto: archiv autora
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 27. 08. 2011.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Jan Krůta | |
Ladislav Gerendáš | |
Jan Vodňanský | |
JUDr. Ivo Jahelka | |
PhDr. Jiří Grygar | |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. | |
Vladimír Just | |
Ivan Kraus |