Milan Turek: Německá VIA SACRA má zastavení na severu Čech
Rubrika: Publicistika – Doporučení
Tvůrcem zajímavé poutní cesty se čtrnácti zastaveními ve významných místech sakrálních památek v Euroregionu Nisa je žitavský historik Volker Dudeck. Prezentoval se řadou děl o českých dějinách v souvislosti s historickými památkami Horní Lužice. Jeho největším objevem je žitavské postní plátno, nazývané také Žitavskou biblí. Druhým autorem poutní cesty je manažer z Bautzenu Holm Grosse, který doplnil cestu praktickými radami. Spolu s dalšími tvůrci vydali v květnu průvodce, který vede návštěvníka Euroregionu Nisa po těch nejkrásnějších místech historie Čech, Německa a Polska v Trojzemí.
Lužicko-srbské nakladatelství Lusatia Verlag v Bautzenu vydalo turistického průvodce pod názvem Unterwegs auf der VIA SACRA (Na posvátné cestě). Je zjevné, že turisti jsou nabaženi návštěv po hradech a zámcích, proto se nabídka regionů začíná zaměřovat i jinými směry. Jsou pokusy přilákat turisty do továren a různých zajímavých provozů, což je již dnes trvalá nabídka severočeských skláren, ale projevuje se i snaha nabízet atraktivní průmyslové objekty. Autoři průvodce VIA SACRA vsadili na sakrální památky. Již v úvodu zdůrazňují, že zájem o kostely je obzvláště v Německu trvale stoupající. Vedle již historické Jacobsweg vznikla tak nová poutní cesta Trojzemím. Domnívají se, že památky v Euroregionu Nisa mohou být dobrým tipem pro turisty z celé Evropy. Společné dějiny Čechů, Němců a Poláků jsou zajímavé právě v poznávání sakrálních památek.
Vedle dvou hlavních protagonistů díla Volkera Dudecka, jednatele žitavské společnosti Zittauer Fastentücher e.V. a Holma Grosse, jednatele marketingové firmy z Bautzenu, se na díle podíleli i autoři Polska a Čech. Dalšími autory byli současný ředitel Žitavských muzeí Marius Winzeler, zástupce Jednoty bratrské Michael Salewski z Herrnhutu a Sylke Kaufmann, ředitelka Městských sbírek z Kamenze. Polskou stranu zastupoval německý konzul a kulturní atašé ve Wroclawi Reiner Sachs. Za Čechy je zastoupen historik Rudolf Anděl z liberecké univerzity.
Skutečnou cestu VIA SACRA vytvořil v roce 2005 tehdejší ředitel Žitavských muzeí Volker Dudeck, který ji o rok později představil i v liberecké vědecké knihovně. Trasu poutních míst a kostelů mapovala i liberecká fotografka Hana Palečková, která prezentovala poutní cestu VIA SACRA v kostele Svatého Plátna v italském Turínu a také v německých městech Žitavě a Bonnu.
Publikace zve čtenáře, aby objevil jeden z posledních novodobých poutních okruhů sakrálními památkami Trojzemí – Euroregionu Nisa na severu Čech, německou a polskou Lužicí. Autoři představili šestnáct zastavení od Žitavského kostela svatého Kříže přes polské kostely až do severočeského Jablonného v Podještědí. Vedle vynikající památky postního plátna byl úmysl ukázat, že nádhera sakrálních památek může pocházet i z různých náboženství. Představují tak jeden z největších evangelických chrámů v Cunewalde nebo zajímavý hřbitov v Herrnhutu, obce založené českými bratry. Z Polska pak dominují kostely katolické.
Turistický průvodce není jen popisem jednotlivých kostelů, ale je i současně knihou, naplněnou společnými dějinami čtyř národů. Čechů, Lužických Srbů, Němců a Poláků. Průvodce se zastavuje v klášteře Marienstern, jehož zakladatel Bernhard III. byl poradcem Václava I., českého krále. V jeho zdech je uchováván zlatý poklad, dnes otevřený veřejnosti, a zahrnuje řadu nádherných sakrálních předmětů více než sedmsetpadesátileté historie kláštera. V Ostritz založila klášter česká královna Kunhuta, manželka Václava I., a finančně na něj přispěla i matka svaté Zdislavy Sybilla, která byla společnicí královny. Pod zakládací listinou je podepsán i český kníže Častolov ze Žitavy.
Obec Herrnhut založili čeští bratři v roce 1722 za podpory hraběte Ludvíka von Zinzerdorfa, emigranta z Rakousko-uherské říše. I když by byla možnost ukázat i další zajímavá místa Trojzemí, jako jsou například Letařovice nebo klášter v České Lípě, autoři představili z českých sakrálních památek především Hejnický chrám, Zdislavinu komendu v Českém Dubu, basiliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí a kapli svaté Anny s hrobkou Valdštejna v Mnichově
Hlavní část knihy je věnována především německým památkám, vedle již zmiňovaných kostel v Cunewalde a sv. Kříže v Žitavě, autoři uvádějí ještě šest dalších. Oybín je známý nejen klášterem, který nechal postavit Karel IV., ale i hradem, postaveným Přemyslem Otakarem II.
Zde byl v průběhu husitských válek ukryt i svatováclavský poklad. Dalšími německými objekty jsou komplex svatého hrobu v Görlitz a nádherný gotický chrám svatého Petra se slunečními varhanami.
Kniha je doplněna tečnými informacemi o ubytovacích možnostech a místních zajímavostech. Přestože je dílo v německém jazyce, může být i dobrým pomocníkem Čechům, kteří se budou chtít vydat za zajímavými místy v Německu nebo Polsku poblíž našich hranic. Zvláště přitažlivou může být návštěva obou klášterů v Německu nebo polského kostela v Jelení Hoře. Kdo bude číst pozorněji, doví se mnoho zajímavých informací o společných dějinách Horní Lužice a Českého království. Dílo, které spojuje památky Euroregionu Nisa, je založeno na vynikajících znalostech českých dějin německých autorů, z nichž například Marius Winzeler, švýcarského původu, studoval dějiny českého umění a mluví česky, podobně jako Holm Grosse, který vystudoval v Bratislavě. Českou historii studoval i Volker Dudeck, který v souvislosti s s německými dějinami Horní Lužice vydal řadu děl s informacemi o společných historických událostech.
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 19. 06. 2012.