Ivanka Horová: Ptám se

Rubrika: Literatura – Fejetony

Ptám se…

Vážení lidé, ráda bych, aby tento článek byl pro každého bez rozdílu. Pro šťastné i nešťastné, majetné a nemajetné, pro ty kdo ví, i pro ty, co neví nic. Zaráží mne spousta věcí v dnešní moderní době. Máme přístroje, které nám umožní se spojit s celým světem v jednom okamžiku, přesto se většina cítí osamocena a lidské hodnoty jako Láska a Čestnost mizí v propadlišti dějin. Jsou to obrovské kontrasty. Dámské časopisy útočí na ženy, jak se mají oblékat, co mají říkat, kdy mají jíst a co, aby k sobě připoutaly osudového muže. Přesto jim na druhou stranu tvrdí, jak je kosmopolitní být nezávislá a pracující manažerka, která prostě chlapa nepotřebuje a vystačí si sama se svým tělem, myšlenkami a skvělým životem. Pak jsou na řadě děti. V knihovnách a na stáncích či obchodech nalezneme tisíc druhů knih, jak správně vychovat nemluvně... Nezapomněl někdo na to, že přeci neexistuje návod na život?

Jenže oni jdou ještě dál. Puberťáci si mohou také ničit mozek příručkami, kde se jim podsouvá, co je správně. Nic osobního, ale ten, kdo základní morální hodnoty v sobě nemá, těžko si bude číst takovou knihu, a pokud pod nátlakem vydírání ano, určitě se nezačne chovat lépe. Všechno to záleží na rodičích. Pokud je maminka zaměstnaná manažerka a tatínek má "milostný poměr" s obrazovkou a půlitrem piva, dítě v sobě ty hodnoty mít nemůže. Spousta lidí mladých, starších, prostě většina – nějak zapomíná žít. Nečtou, nevzdělávají se, nedělají nic, co by po nich zůstalo. Jen chodí do práce, z práce, potěší pokladní v marketu, kde nechají část svých příjmů a pak se doma buď hádají, protože jsou nespokojeni v práci, nebo jsou prostě nespokojeni obecně. Z rádií se na nás valí spousta rádoby umělců, kteří se nějakým záhadným způsobem dostali do náhrávacího studia a ta nahrávka pak byla vpuštěna do světa. Tuc tuc tuc bum prásk, je muzika? V dnešním světě, vážení, začíná vyhrávat jednoduchost. Zaměstnavatelé nastolují příšerné pracovní doby, kdy z vás sedřou elán a energii na cokoliv jiného. Jste tak utahaní, že po příchodu z práce už vlastně kromě toho, že uvaříte večeři, jste schopni si sednout k obrazovce a zabít tak čas, těch pár hodin, než zase budete vstávat do dalšího pracovního dne.

Samozřejmě, nějak se živit musíme, ale nenechme si vzít svůj život. Nenechejte si na sebe sypat popel, když víte, že máte pravdu. Čím víc vás bude, tím to bude mít větší dopad. Malý ohýnek vás nezahřeje, ale když se rozpoutá plamen touhy po lepším životě v každém z nás, dobro zvítězí! Budu citovat slavného a velmi významného spisovatele Charlese Bukowského z knihy Šunkový nářez: „Když máte víno a cigarety, zvládnete všechno.“

Když půjdete do hloubky, zjistíte, že nejde o to víno a cigára, ale o to, že když se v životě snažíte o to, co chcete, žije se vám krásně. Další z velikánů, který stojí za zmínku je spisovatel Jack Kerouac. Člověk, který s romantickou dobrodružností žil a psal tak, že mu patří zasloužený obdiv. Ptám se, proč už dnes takoví lidé nejsou? Proč spisovatelé píšou jen o nefungujíích vztazích, anebo o tom jak získat zpátky sebedůvěru a práci. Nevydávají se na velký stop životem.

Ptám se, proč se dnes preferují ty zvuky, co slýchávám v rádiu, nebo na které dobrovolně chodí mladí lidé na diskotéku, kde jde každému jen o to, aby vypil co nejvíc alkoholu a vykouřil co nejvíc cigaret. Ptám se, proč existují metrosexuálové a emaři. Sakra, to je synonymum pro přitažlivého chlapa? To je chlap, když má pudr od Diora a kabelku od Dolce a Gabbana? Neodsuzuji přílišnou hygienu, ale kdo nastolil trend, že chlap „jako prostě snad má také právo být moderní a ne být jako zvířátko od popelnice“... Blbost. V minulosti to taky tak nebylo a přesto se mi zdá, že ty hodnoty byly u lidí lepší. A Emo styl? Dobrovolně hrající si jedinci, kterým je stále smutno, i když k tomu není důvod? Co to je? To má být model příštích generací? Z toho má vyrůst galantní a čestný chlap, který bude mít ženu a poskytne jí svou náruč? A z Emo dívek má vyrůst žena, která se postará o svého manžela a bude vychovávat dítě? Nebo prostě budou jen smutně koukat na to, jak se jim všechno daří? Je to obrácený svět. Začněte žít!! Číst, hrát, malovat, tancovat, cokoliv, ale začnětě! Řekněte si, že zítřek je prvním dnem ve vašem životě, kdy budete lepším člověkem, budete rozdávat radost a všechno dobré se vám vrátí. Držím vám palce a pokud existuje někdo, kdo má odpověď na mé otázky, anebo touhu změnit tuhle dobu, dejte mi vědět!

Exkluzivní ilustrace pro Pozitivní noviny: Miroslava Vávrová

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 01. 12. 2011.