Z Galtüru putujeme dlouhým romantickým údolím Jamtal, proti proudu Jambachu. Kolem Menta Alm a Scheiben Alm, kde chovají poníci a legrační vepříky, stále vzhůru. Po obou stranách údolí se zdvihají třítisícové vrcholy. Odpoledne slunce předává vládu kupícím se mrakům, které rychle tmavnou, klesají a posílají na zem první těžké kapky. Proto se rozhodujeme pro návrat – však je před námi ještě asi deset kilometrů cesty, než dorazíme zpátky do Tschafeinu. Cestou se ještě rozhlížíme, abychom si do  paměti věrně otiskli všechny jedinečné alpské obrázky.

Prší a leje. Balíme, loučíme se s Rakouskem, se zemí našim srdcím a objektivům tak milou, tak blízkou. Ahoj, přátelské Rakousko, bylo tu krásně, wunderschön – a zase někdy příště…

   

Abyste věděli, že jsem fakt kámoš, nechám vedle svých fotek i místo pro pár fotek Olyho. Některé se mu povedly lépe, než mně. To tedy musím uznat.

Zdravím vás se skoro vybitými bateriemi a upatlaným objektivem, ale s láskou a širokoúhlým úsměvem.