Jan Hora: Sběratel dobrodružství (5) Apačská nevěsta

Rubrika: Literatura – Na pokračování

Sběratel dobrodružství

Tím sběratelem jsem já, milý čtenáři, ale neboj se. Nebudu tě unavovat vyprávěním, co jsem všechno zažil a kde všude jsem byl. Sbírám dobrodružství velice poklidným a v podstatě pohodlným způsobem. Napínavé příběhy nacházím ve starých cestopisných knížkách a časopisech. Obyčejně stačí přejít z kuchyně do pokoje k mé knihovně. Když se někdy rozjedu vlakem do jiného města, abych vyhledal antikvariát v nějaké zapadlé ulici, jedná se už vlastně o velkou objevitelskou výpravu. O napětí a romantiku, ale i o zklamání, nemám při tom nouzi. Občas najdu zajímavý příběh také v denním tisku.

Má sbírka dokazuje, že se na světě pořád něco úžasného děje, že divoké příběhy plné exotiky, vzrušení a obdivuhodných lidských výkonů jsou skutečností a ne pouhými výmysly spisovatelů. Dobrodružné příhody se odehrávaly a stále odehrávají a vnímavému čtenáři stačí, když si nalistuje stránku a otevře srdce.

Apačská nevěsta

Vůdce mormonských vystěhovalců Royce Oatman měl tři děti. Třináctiletou dívku Olive, jedenáctiletého chlapce Lorenze a sedmileté děvčátko Mary Ann. Vydal se v čele výpravy do údolí řeky Rio Gila a v krytém voze si vezl rodinu a veškerý majetek. Doufal, že se svými mormonskými souvěrci vytvoří v úrodném pruhu země podél řeky prosperující a spokojenou komunitu. Zaslechl varovné zvěsti o tom, že Apači vykopali válečnou sekeru, ale vidina života utvářeného podle společného náboženského přesvědčení všechny obavy zaháněla.

Dne 17. dubna 1851 Apači výpravu přepadli a nešťastné mormony pobili. Ušetřili pouze třináctiletou Olive a její sedmiletou sestřičku Mary Ann. Indiáni vybrali z vozů všechno, co se jim hodilo a obě zajatkyně odvlekli sebou. Olive byla v šoku z násilné smrti svých blízkých. Viděla skoro všechny v zoufalém boji proti nájezdníkům, pouze bratr Lorenz se jí v nastalém zmatku někam ztratil. Klopýtala s malou Mary Ann po kamenité poušti přivázaná k zadku indiánského mustanga. Pláč dívek drsné válečníky nedojímal, ale když Mary Ann klesla vysílením k zemi, vzal si ji jeden z Apačů k sobě na koně. Po třech dnech únavné cesty dorazili do indiánské vesnice schované vysoko v horách. Olive se stala svědkem slavného uvítání bojovníků a radostného dělení kořisti. Apačské ženy a dívky ji zvědavě okukovaly. Brzy se stala jejich pomocnicí v hrubých domácích pracích. Také malá Mary Ann musela posluhovat. Nikdo jim fyzicky neubližoval, ale hrůza z prožitého přepadení a stálý strach o život byly zdrojem nekonečného utrpení. Olive se nechtělo ani pomyslet na to, co bude dál…

Jednou přijel do apačské vesnice náčelník spřátelených Mohavů Espanesey. Olive chodila mezi Apači bosa a v otrhaných šatech, ale přesto svým mladistvým půvabem na hosta zapůsobila. Espanesey daroval jejím věznitelům dva koně a balík houní a ti mu zajatkyni bez námitek přenechali. Obchod nešťastné sestry rozdělil, Olive už malou Mary Ann nikdy nespatřila.

Ve vesnici Mohavů ji čekalo jedno překvapení za druhým. Náčelník Espanesey se rozhodl vzít si Olive za ženu, ačkoliv už jednu manželku měl a s ní několik dětí. Olive se na její názor nikdo neptal. Dívka se musela v krásně vyšívaných jelenicových šatech podrobit obřadu dospívání. Modré znaky vytetované na bradě a na pažích znamenaly podle kmenového zvyku stav manželský. Olive se bála. Očekávala ze strany první Espanesyeho ženy žárlivé nepřátelství, ale nebylo tomu tak. Dokonce se trochu spřátelily. Olive se konečně zbavila stálého strachu o život. Jen hrůzné vzpomínky na zánik její rodiny v údolí Rio Gily byly příčinou častých návalů smutku a melancholie. Žilo se jí u Mohavů lépe než u Apačů a o útěk do světa bílých se nepokoušela. Možná to bylo způsobeno vědomím, že ji tam nikdo nečeká…

Na konci léta roku 1856 přijel do vesnice Mohavů polocivilizovaný míšenec Francisco. Působil jako posel a vyjednavač mezi coloradskými indiánskými kmeny a vojenskými posádkami v pevnostech. Všiml si hezké Olive, ale jeho vyprávění o bílé dívce žijící mezi Mohavy nebrali důstojníci z Fort Yuma příliš vážně. Bůhví, o čem to ten míšenec blekotá, těmhle lidem se nemůže všechno věřit. Veliteli pevnosti to však přece jen nedalo a dal pokyn k průzkumné akci. Vojáci se vypravili do vesnice Mohavů a s překvapením zjistili, že míšenec Francisco říkal pravdu. Náčelníkovi Espaneseyemu a radě starších záleželo na míru. Byli v situaci, kdy se jim válka s dobře vyzbrojenými vojáky nehodila do krámu. Souhlasili tedy, aby za už zavedenou cenu dvou koní a balíku houní byla Olive vykoupena zpátky do civilizace. Její návrat do světa bílých byl šťastnější, než si dokázala představit. V pevnosti Fort Yuma se totiž setkala se svým bratrem Lorenzem, který přepadení Apačů jako zázrakem přežil.

Olive se rok po návratu do civilizace znovu vdala a se svým novým manželem Johnem B. Fairchildem žila dlouhá léta v Texasu.

Píše a kreslí Jan Hora

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 16. 12. 2011.