Zastav se na chvilku (zamyšlení)

Moje babička, vždycky poté, co se probudila u hrající televize, říkávala: " Tož ta televiza je enem zloděj spánku a času, je třeba robiť a ne tu iba hnipat u tej bedny."
A to jsi, babi, nezažila éru "PC v každé rodině"...

Často si na ni vzpomenu, když svoje dva kluky vyháním od obrazovky počítače. Co by asi moje babička říkala na takového ubíječe času jako je počítač, na toho ničitele vztahů a komunikace?

To už se nedozvím, snad se jí na to jednou zeptám... Ale možná, že by mě i překvapila. Možná by si na facebooku založila svůj vlastní profil. :-)

Žijeme v hektické době. Všichni máme naspěch, i když ušetříme spoustu času rozličnými vymoženostmi. Nádobí nám myje myčka, prádlo pere pračka, suší sušička. Jezdíme auty, létáme letadly. Vzdálenosti se zkracují, monotónní práce zastávají automaty a výrobní linky. Čas, jakým se šíří v dnešní době informace je srovnatelná s rychlostí myšlenky. A přitom pořád něco nestíháme, času máme stále nějak málo...

“Dobrý den,” pozdravil malý princ.
“Dobrý den,” řekl obchodník.
Byl to obchodník s patentními pilulkami utišujícími žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí už pít.
“Proč to prodáváš?” zeptal se malý princ.
“Je to velká úspora času,” odpověděl obchodník. “znalci to vypočítali. Ušetří se padesát tři minuty za týden.”
“A co se udělá s těmito padesáti třemi minutami?”
“Co kdo chce…”
Kdybych já měl padesát tři minuty nazbyt, řekl si malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce…
(Malý princ, Antoine de Saint-Exupéry)

Udělejme si chvilku, alespoň na své nejbližší, ať se nám v tom spěchu nezvětší vzdálenost k srdcím těch, které máme rádi!