Milan Turek: Exploze kunsthistoriků Liberec a Žitavy
Rubrika: Publicistika
Nezdá se nepravděpodobným, že by v blízké budoucnosti nemohla vzniknout triáda institucí Liberce a Žitavy s úchvatnými uměleckými projekty. Ředitelé Severočeského muzea Jiří Křížek, žitavských Městských muzeí Marius Winzeler a Oblastní galerie v Liberci Jan Randáček garantují svou profesionalitou nejen kvalitu běžných expozic, ale i průběžných výstav, odborných setkání a současně vytvoření kvalifikovaného týmu k uskutečnění mezinárodně významných projektů. S velkými projekty se v nedávné minulosti představila Žitava výstavami Koruna-kalich-sůl, Habsburkové nebo Svět – moc - duch. Světově významným počinem bylo instalování postního plátna v restaurovaném kostele svatého Kříže.
Dvouletou spoluprací začalo žitavské muzeum s libereckou galerií raketový rozvoj společných projektů a současně boj o návštěvníka. Společné vstupné Muzeum-galerie v Liberci nebo žitavská muzea-liberecká galerie uvozuje nové možnosti spolupráce a nabízí veřejnosti neobvyklé možnosti prožitku z návštěvy uměleckých sbírek.
Stranou zatím stojí Severočeské muzeum, žitavské je jedním z nejstarších v Evropě, jehož podobu formoval v roce 1854 potomek slavného českého exulanta Christiana Pescheka, Christian Adolf Peschek. Ale i první exponát – sluneční hodiny z Vídně tehdy v radniční knihovně instaloval jako muzejní exponát rodák z Moravské Třebové, starosta Žitavy Niklaus von Dornspach. Pozdější kabinet kuriozit v Heffterově domě, tehdy objektu postaveném pro Čechy, byl otevřen v roce 1709. Dnes mají žitavská muzea na 50 000 kusů exponátů a prezentují se jako moderní vědecká a historická instituce s dlouholetou tradicí.
Letošní rok zahájila Oblastní liberecká galerie spolu se žitavskými Městskými muzei výstavou Žitavské poklady-Zittauer Schätze v druhé půli února instalovanou v Liberci. Jan Randáček i Marius Winzeler v úvodních proslovech při vernisáži naznačili souznění nejen názorové na perspektivu společné práce, ale především reálnou vizi možných projektů. Úsilí, které vyvíjejí směřuje do daleko většího prostoru než je Euroregion Nisa. Ukazují, že tady neexistovala hranice po staletí a nadějně vytvářejí volný prostor pro umění i pro jeho obdivovatele.
Spojitost umění Českého království a Lužice nebyla narušena jazykem ani územím stejně jako časem. Marius Winzeler, ředitel Städtische Museen, charakterizuje minulost i budoucnost v rozhovoru k současné výstavě žitavských uměleckých pokladů v Liberci.
Žitava byla považována po staletí pracujícím lidem, obchodníky, řemeslníky, ale i pašeráky za české město. Spíš než v Liberci se zde domluvili česky. Převládala zde také česká kultura?
Těsné spojení obou zemí po staletí vtisklo rysy kultuře i umění v Žitavě. Mnoho významných osobností města mělo kořeny v Čechách a na Moravě. Exulanti v sedmnáctém století přinášeli důležité hospodářské i duchovní impulsy. Až do devatenáctého století byly v Žitavě české farnosti a spolky. Mnoho umělců využívalo vzájemné inspirace.
Od roku 1255 do roku 1635 patřila k panství českých králů a od pražského míru jako lenní území saským kurfiřtům. Ukazujete na liberecké výstavě nějaké zásadní rozdíly v těchto dvou epochách?
Otázka je nepřesná, Žitava nebyla od roku 1635 rakousko-uherská, ale patřila kurfiřtům a později saskému králi. Naše výstava v liberecké galerii neprezentuje historické etapy. V prvé řadě jde o výstavu umění bez historické prezentace, překračující historická období, časovým etapám nebyla věnována žádná pozornost.
Pokud hodnotíte české umělce v Žitavě, kteří z nich byli nejznámějšími?
V Žitavě byli umělci s českými kořeny od středověku až po současnost stále aktivní. Možná, že sem přišli z Čech i malíři zhotovit postní plátno - ale to přesně nevíme. Z nejstarších umělců, kteří jsou na výstavě zastoupeni, jmenujme Franze Antona Brosche, původem z Lysé nad Labem, který pracoval u hraběte Šporka na Kuksu a pak přesídlil do Žitavy. Zde vytvořil v roce 1750 fantastický panoramatický triptych žitavské krajiny.
Ukazuje výstava česká díla minulosti a německá současnosti?
Umění středověku v prostoru Žitavska ukazuje silný vliv českého umění, styl krásna. K tomu přistupují vystavovaná moderní díla světoznámých umělců – mezinárodního významu – Marca Chagalla, Salvátora Dalího, Lovise Corintha nebno Oskara Kokoschky. Na výstavě prezentujeme také paralelně současné umění ze Žitavy – regionální a nadregionální umělecké směry.
Kdy vznikla myšlenka společné spolupráce mezi libereckou galerií a Městskými muzei v Žitavě?
Pracujeme intenzivně již dva roky na společných projektech, uspořádali jsme konferenci a vydali dva roční společné programy výstav. Také další výstava bude výsledkem naší spolupráce.
Liberec má také velice hezké Severočeské muzeum, je naděje, že otevřete s ním společné výstavy a setkání jako s Oblastní galerií?
Přirozeně je pro nás Severočeské muzeum důležitým partnerem. První kroky jsme zveřejnili v našem ročním programu a udržujeme pro budoucnost stálé osobní kontakty.
Předpokládáte, že společné duální, případně triádní výstavy mohou ovlivnit tvorbu současných umělců?
Doufáme, že naše úsilí nesměřuje jen k divákovi, ale že tvůrčí umělci v Trojzemí najdou inspiraci a zintenzivní i své osobní kontakty.
Připravují Žitavská muzea v budoucnu výstavu moderních českých umělců?
K tomuto tématu existuje již jedna idea – výstava z děl současných umělců Libereckého kraje, stejně jako je přáním prezentace jednotlivých českých artiklů klasického moderního umění. Nejdříve bychom chtěli ukázat na výstavě od 24. března do 24. června v Žitavě „staré mistry“ z Liberce. Budou to mistrovská díla ze soukromé sbírky jabloneckého lékaře dr. Antonína Randy – grafika ze 16. – 18. století, díla, která patří ke zlatému pokladu Oblastní galerie Liberec.
Uvažujete se svými spolupracovníky o podobné výstavě také v jiných českých městech?
V průběhu listopadu minulého roku jsme otevřeli velkou výstavu v olomouckém Muzeu umění, kde jsme vystavili na 150 uměleckých děl ze Žitavy, a která skončila koncem února. Těšila se velkému zájmu nejen odborného publika. V přípravě je kooperace výstav se Slovenskou národní galerií v Bratislavě. Rádi budeme spolupracovat také s jinými českými muzei a potěšilo by nás, kdybychom naše poklady mohli ukázat i v jiných místech. Jsme připraveni pro jakoukoliv otevřenou formu spolupráce.
Poslední výstava Koruna – kříž – sůl v Žitavě byla opravdu významná a rozsáhlá, myslíte, že podobnou výstavu nebo ještě rozsahem větší, než byla výstava Habsburků nebo Welt – Macht – Geist, připravíte opět v Žitavě. Nebo zůstanete jen v rámci společných výstav Liberec-Žitava?
Pracujeme na více větších, hranice překračujících programech výstav s českými partnery. V roce 2013 chceme sledovat osudy automobilismu v Trojzemí – výchozím bodem by mělo být 125. výročí fenoménu – automobilismu, kdy na patentový úřad Německa dorazila první žádost o patentování automobilu a v Žitavě vznikla první automobilová dílna. Výstava bude prezentovat nejstarší automobily, životopisy strůjců a majitelů, přirozeně velkou roli budou hrát Reichenberger- Liberecký Liebig, RAF, Porsche a Škoda. K roku 2015 je plánován velký projekt – výchozí myšlenkou se stane 600. výročí upálení Mistra Jana Husa a stopy po husitech v našem regionu. Vedle toho by měly vzniknout menší projekty, ale také přeshraniční, jako například výstava malíře Philippa Leubnera a umění pozdního baroka v severních Čechách.
Žitavské poklady zůstanou v Liberci do 8.4.2012. Během výstavy platí vstupenky do Oblastní galerie v Liberci současně také do Städtische Museen v Žitavě. Vstupné v Liberci je 50 Kč, zlevněné 20 Kč, v Žitavě 3,50 eur, zlevněné 2,50 eur. Otevírací doba je vždy od 10:00 do 18:00 hod., pondělí zavřeno.
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 03. 2012.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
![]() |
Helena Štáchová |
![]() |
Jitka Molavcová |
![]() |
Blanka Kubešová |
![]() |
Ivan Kraus |
![]() |
Milan Markovič |
![]() |
Josef Fousek |
![]() |
Jiří Suchý |