Ivan Turnovec: Lurdský zázrak
Rubrika: Publicistika – Letem-světem
Letní turistická sezóna se chýlí ke konci. Turisté se postupně vrací domů a dělí se o své poznatky a zážitky. Někdo jen v kruhu rodinném, jiný prostřednictvím médií. Budeme-li vycházet z cíle starých řemeslnických vandrů, měla by být návštěva cizí krajiny spojena s poznáním a následnou domácí aplikací toho, co se jinde dělá lépe.
A tady jsme u Lurdského zázraku. Nemyslím tím zjevení panny Marie Bernadetě Souvirous v roce 1858 (i když i o tom si ještě povíme), ale stav současný. Lurdům říkají Francouzi „srdce Pyrenejí“. Mají pravdu, toto město je skutečně hlavním turistickým centrem celé oblasti. Zvládá jak svou roli poutního místa a ozdravného centra křesťanů, ale i celá procesí nejrůznějších turistů se všemi jejich požadavky a zájmy.
Na obrázcích je krásná krajina a jednotlivé turistické či poutní pamětihodnosti. Stojí zajisté za zhlédnutí, nicméně to, co pokládám oprávněně za lurdský zázrak, na fotografiích zachytit nelze. Jedná se o organizaci a životní styl i prostředí ve městě, které je zvyklé na to, že se v něm každoročně vystřídá kolem čtyř milionů návštěvníků. Nikdy zde nedochází ke tlačenicím, a to ani při procesích a frontách na léčivou vodu v areálu svatyně s bazilikou a jeskyní. Přiznám se, že to mne, společně s tím, jak je zde udržována stálá čistota a pohoda, udivovalo mnohem více než přírodní i architektonická krása všude kolem.
Musím se přiznat, že ještě když jsem se poprvé k Lurdům blížil, byl jsem ještě v zajetí, řekněme ateistických předsudků, domníval jsem se, že objevím bigotně náboženské město se stejnými obyvateli i návštěvníky. Skutečnost je ale jiná i přesto, že chrámový komplex doplněný o velkou nemocnici, která je jeho součástí, patří mezi hlavní městské atrakce.
Lurdy jsou jedním z nejlépe vybavených turistických center v Evropě. Jsou zde stovky hotelů, kongresová hala, stadion, největší podzemní křesťanská bazilika svatého Pia X (je pro 25 tisíc věřících), či bazilika svaté Bernadety (vysvěcená v roce 1988), kalvárie v kopci nad chrámovým komplexem se všemi patnácti zastaveními křížové cesty odlitými z bronzu, celá řada muzeí počínaje muzeem Pyrenejí v prostorách hradu, přímo ve městě jsou zpřístupněné krápníkové jeskyně. Atraktivní je i možnost seznámit se se všemi zajímavostmi vyjížďkou v ekologickém vláčku (podobný nyní jezdí s turisty Prahou). Během projížďky lze kdykoli vystoupit, navštívit muzeum, jeskyni či nechat se vyvést lanovkou na vrchol Pic Du Jer. Ukázat vše na obrázcích je prakticky nemožné. Snad jako upoutávka poslouží i těch pár snímků, kterými tento text doplňuji. Jak jsem již uvedl, to co je skutečným zázrakem, to na fotografiích vidět není.
Zanedbatelný není ani efekt lázeňsko-léčebný. Přímo v areálu chrámového komplexu je velká nemocnice, kde se špičkoví lékaři věnují, sjíždějícím se sem, pacientům. Jde o pacienty, nad kterými již normální medicína láme hůl. Nicméně jejich stav se zde lepší a existují dokonce i uzdravení. Hovořil jsem s jedním z ošetřovatelů, od něho jsem se dověděl, že zdejší lékaři jsou přesvědčeni, že kromě klimatu, léčivé vody a ošetřovatelské péče hraje významnou roli i lokální společenské klima (bohoslužby, rozjímání a autosugesce).
Vzorné je místní turistické centrum. Základní materiály o městě sice dnes už rozdávají informační střediska i u nás, stále ale existuje nebetyčný rozdíl. Přiznám se, že jsem nevydržel a poté, co jsem se poptal na Pyrenejský park, zeptal jsem se na to, jak je možné, že vše funguje jako švýcarské hodinky. Claude, tak se jmenovalo děvče, se kterým jsem se v informačním středisku bavil, zavolalo staršího kolegu Pierra a já se dověděl, že ve Francii je turistický ruch podporován státem z centra i jednotlivých prefektur (krajů). Lurdy si ale význam turistiky uvědomují právě díky tomu, že se již v minulosti staly poutním místem.
Pierr o organizaci turistického ruchu v celé Pyrenejské oblasti řekl: „Lidé si zde uvědomili, že ve zdejším kraji je turistický ruch hlavním zdrojem příjmů. To ale neznamená, že by tím hlavním cílem měla být snaha získávat od turistů peníze za každou cenu. V žádném případě. Základem jsou tři S, a to SLUŽBY – SLUŠNOST – SPOLUPRÁCE, a k tomu dokonalá informovanost a informační turistická síť.“ Neexistuje tu rivalita, všichni si navzájem pomáhají tím, že doporučují turistům své sousedy (věc u nás stále ještě nevídaná). Chování k turistům je velice slušné, a to bez ohledu na jejich původ, a co je důležité - i domácí turisté Francouzi jsou všude ctěnými a váženými hosty (to v Čechách také není běžné).
Při procházkách Lurdami a projížďkách okolím jsem se o organizačních schopnostech a slušnosti přesvědčil mnohokrát. Vzorem by pro nás mohlo být i to, že je zde dostatek místních suvenýrů. V lecčems se myslí i na méně běžné návštěvníky. Krásně vypravená brožurka o Lurdech, životě Bernadety Soubirous a lurdském zázraku je snad ve všech světových jazycích, tedy i v češtině.
Z této publikace a v Bernadetinu muzeu jsem se dověděl něco, co mne udivilo. Církev neměla zájem uznat Bernadetino tvrzení o zjevení. Těch zjevení panny Marie mělo být celkem osmnáct od 11. února 1858 do 16. července 1858. Církev se zpočátku dokonce celou věc snažila potlačit. Procesí okolních obyvatel, která začala navštěvovat pramen vody vyvěrající v Massabiellské jeskyni od 25. února 1858 (došlo k tomu při devátém zjevení). Denně odsud nyní vytéká 122 400 litrů zázračné vody. Ten den byla Bernadeta vyslýchána císařským prokurátorem, který jí hrozil, že ji pošle do vězení. Časem se ukázalo, že voda má skutečně léčivé účinky. Nové výzkumy to potvrzují a zdůvodňují přítomností penicilinových plísní. K tomu se ale vrátím až někdy příště.
Dnes jsem splnil svůj úkol a podal informaci o lurdském zázraku. Z tohoto zázraku bychom si měli vzít příklad doma. I to, co jsem uvedl, jako inspirace stačí. Ostatně musím se pochlubit, že v Českém ráji již existuje první vlaštovka, a tou jsou ekoautobusy projíždějící turisticky zajímavými terény a u jednotlivých památek zastavující.
foto: archiv autora
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 18. 08. 2012.
RNDr. Ivan Turnovec
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Milan Lasica | |
Jan Krůta | |
Blanka Kubešová | |
Josef Fousek | |
Dáša Cortésová | |
Stanislav Motl | |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný | |
Ivo Šmoldas |