Publicistika – Historie
Michal Dlouhý: Kulovnice
Nadcházející podzimní období je spojeno s myslivostí a s hony. Právě při těchto aktivitách docházelo a stále dochází k tragickým událostem. K jedné z nich došlo před desítkami let na Podkarpatské Rusi, která dočasně bývala součástí našeho státu. Krátce před polednem 3. října 1936 objevil český turista z Prahy Antonín Čulík v lesním masivu za obcí Homok předkloněnou postavu muže rozkročmo sedící u pahýlu stromu.
Michal Dlouhý: Alto na stopě lupičů pokladen
V sobotu 1. října 1932 ráno vyžádala četnická stanice Leopoldov výjezd hlídky pátrací stanice k případu vyloupení pokladny na tamním notářském úřadě. Na místo okamžitě vyrazil automobil pátračky řízený štábním strážmistrem Dřevickým. Velitelem hlídky byl tentokrát štábní strážmistr Pícl a na zadních sedadlech seděli strážmistr Votruba s Altem.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběh (17) Život jako cesta
Ostatně týž sled bychom mohli spatřit i v životě bezpočtu lidí na této planetě: člověk v pubertálních letech často vědomě či mimoděk opouští od víry svého dětství. Mládí poznamenané skepsí se obrací proti Bohu a nezralí poutníci této planety počínají spoléhat na vlastní síly. Kosmický řád se ocitá nadlouho mimo zorné pole jejich pozornosti.
Marie Chatardová - Jitka Vykopalová: Ďáblova bible v Praze
Když jsem se poprvé přišla představit tehdejšímu řediteli Královské knihovny (koncem roku 2002), řekl mi: „Velvyslancům obvykle ukazuji Ďáblovu bibli, ale co ukážu vám?“ Ujistila jsem ho, že se velmi ráda na toto známé dílo podívám. A viděla jsem nádhernou knihu, otevřenou na stránce s obrázkem ďábla, nicméně z pochopitelných důvodů hermeticky zavřenou ve speciální vitríně.
Zbytky obydlí s hlaholskými znaky a biblickou výzdobou ve velkomoravské chřibské skalní pevnosti.
V chřibském skalním opevnění, jehož součástí je kamenný trůn se schránkami pro vladařské insignie a futharkovým stignovaným znakem umožňujícím datování do období 600-800 po Kr.(1), se nachází mnoho pozůstatků palácových staveb, včetně křesťanského chrámu z velkomoravského období.
Eduard Světlík: Osmičky a dvacítky
V novějších dějinách máme štěstí (či neštěstí) na letopočty končící osmičkou. Zajímalo mě, jak tomu bylo v minulých stoletích, a tak jsem prozkoumal významná historická data. První doklad, odstrašující, jsem našel v roce 1108, kdy došlo k vyvraždění Vršovců. Ani druhé významné datum zakončené osmičkou není příliš radostné: roku 1278 došlo k bitvě na Moravském poli, při níž padl král Přemysl Otakar II.
Ivo Mička - Zdenek Reimann: S volyňskými Čechy v Žitomiru a Rakovníku
Carská vláda lákala nové přistěhovalce levnou půdou, pomocí při založení výrobního podniku, osvobozením na 20 let od daní a zproštěním vojenské povinnosti. Češi založili svým kapitálem strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, statky, školy, kostely, knihovny, podstatně přispěli k rozkvětu kulturního a spolkového života, ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích.
Zbytky „kolíkové kartotéky“ na stěně palácové stavby
Nedávno jsme popsali nález kamenného sedadla v Chřibech, na kterém jsou v kameni vytvarované schránky pro vladařské insignie, roh pomazání a tzv. labarum, na které se skládala přísaha věrnosti vládci. Na zádovém opěradle sedadla je také vyznačený výsostný kosočtverečný symbol panovníka, který podle grafického provedení použitého futharkového znaku má původ z období Velké Moravy (1).
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (11) Návrat do staré vlasti
Na cestu se vydal roku 445 a zdržel se v zemi dvanáct let. Jedním z prvních počinů bylo ohrazení Jeruzaléma, neboť neohrazená rezidence neskýtala nejmenší záruku klidného, uspořádaného života. Je přirozené, že Nehemjášovým projektům netleskal ani místodržitel Samaří, ani správce zemí za Jordánem.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (2)
Vedoucí pracovníci Čs. rozhlasu dostali pokyn ze sekretariátu ÚV KSČ zajistit možnost přímého přenosu shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze s vystoupením A. Dubčeka, zítra odpoledne nebo večer. ● Předsednictvo České národní rady odmítlo návrh trojdílné federace. Společnost pro Moravu a Slezsko zahájila protestní podpisovou akci.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (7) - Doba královská/David šel do války volky nevolky...
Úloha Saula, válečníka každým coulem, nebyla jednoduchá. Filištíni, kteří v daném okamžiku představovali hlavní nebezpečí v zemi, byli (jak se zdá) fyzicky robustnější než Izraelci a byli též technicky o jednu epochu dál než Saulovo vladařství. Zatímco Izrael zůstával ještě v době bronzové, Filištíni žili již v časech železné doby.
Michal Dlouhý: Maženty
Četnická stanice v Ledvicích se v létě 1924 zabývala již třetím případem podezřelého onemocnění hovězího dobytka, ke kterému došlo v době jednoho měsíce. Pro majitele dobytčete, které onemocnělo, to znamenalo nutnou porážku, označovanou v řeznické mluvě "maženta". Velitel stanice vrchní strážmistr Antonín Němeček v rámci pokračovacího výcviku aktuálně opakoval s podřízenými četníky všechny trestní předpisy týkající se dobytčích nemocí.
Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Štábní strážmistr Ambrož
Celé odpoledne jsme strávili povídáním o četnících a zejména o těch, kteří sloužili na královéhradecké pátrací stanici. Přes úctyhodný věk více než osmdesáti let mi dcera četníka Ambrože dlouho vyprávěla o svém otci. Josef Ambrož se narodil roku 1891 v Libniči u Českých Budějovic. V době první světové války bojoval v Itálii a poté působil i v ruských legiích.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Proč číst bibli? (1)
Bible je už nějaké století podávána jako soubor naivních bajek a víra v Boha je pokládána bezmála za atavizmus, za nemoderní přežívání dávno odbytých pověr, bájí a pravěkého strachu před mocnými silami přírody. Naši současníci však bezděčně vytvářejí nové pověry - v našem dvoutaktním myšlení se zrodily například protipóly barbarství a civilizace, přičemž tituly civilizovaného světa zdobíme především svou vlastní epochu.